Šéfovská místa v justici obsazují „neznámí“ soudci. V Česku je to ale většinou standardem

Jan Januš

KOMENTÁŘ JANA JANUŠE | Jen krátce po jmenování nového předsedy Nejvyššího soudu, kterým se stal před dvěma týdny Petr Angyalossy, se rovněž uzavírají výběrová řízení na nové šéfy některých krajských soudů. Ten v Českých Budějovicích by měla vést Martina Flanderová, v Ústí nad Labem Lenka Ceplová a v Hradci Králové Vladimír Lanžhotský, zjistila Česká justice. Do toho se objevují další osobnosti, které ohlašují svou kandidaturu do vedení Soudcovské unie. Jak máme aktuální dění v justici číst?

Tak, že obsazování šéfovských míst u krajských soudů probíhá zcela standardně. Nahoru postupují soudci, kteří k tomu mají kariérní předpoklady – Flanderová nyní vede Okresní soud v Písku, Ceplová i Lanžhotský působili na „svých“ soudech jako místopředsedové. Že nejde o všeobecně známé právníky, není v tomto případě na škodu, ostatně je to na těchto místech poměrně běžné.

Že by se totiž do výběrového řízení přihlásil někdo z „vyšších“ justičních míst – tak jako to před několika lety udělal třeba v právní obci dobře známý soudce Nejvyššího soudu Ljubomír Drápal, který nyní vede Krajský soud v Praze – se totiž v České republice stává zcela výjimečně. Justiční kariéra v naprosté většině případů postupuje „zdola nahoru“ a nikoliv naopak, jak bývá běžné v některých jiných zemích, kde naopak soudce začíná na vyšších příčkách, aby jako nejvíce zkušený rozhodoval spory na prvním stupni či zde přímo nějaký soud řídil.

Proč je předsedou Nejvyššího soudu právě Angyalossy? Pochybnosti nezmizely, naopak

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital