KOMENTÁŘ JAKUBA ŠTILCE | České stavebnictví má dlouhodobé a setrvalé problémy, nyní ještě prohloubené nedostatkem materiálů a jejich cenami. Situaci komplikují rovněž ne úplně funkční zákony, kdy už jen na stavební povolení čekáme neúměrně dlouho. Zaspáváme však, i pokud jde o aktuální a nové trendy. Díky technologickému pokroku a tlaku na větší efektivitu bude brzy poměrně běžné využívat také ve stavebnictví 3D tiskárny a při konstrukčních činnostech robotizaci a umělou inteligenci. Bez včasné přípravy legislativy však mohou tyto převratné technologie dlouho zůstat pouze ve zkušebních laboratořích.
Game changer. Revoluce. Tak o technologii 3D tisku budov hovoří snad všichni světoví hráči z oboru. Má umožnit rychlou, materiálově a energeticky efektivní výstavbu s minimální potřebou zapojení lidské pracovní síly. I s jejím kritickým nedostatkem se totiž stavebnictví již řadu let potýká. Díky úsporám energií technologie navíc dokáže výborně naplnit i požadavky zelené politiky Evropské unie.
Tato témata se intenzivně řeší ve světě, u nás ale ještě příliš ne. V České republice je zatím jako něco přeborného a jako něco, co nás posune na přední příčky mezi evropskými státy, často chápana připravovaná digitalizace povolovacích procesů. Uvědomme si ale, že on-line žádost o stavební povolení už není inovace, ale nutnost. Stavebnictví potřebuje řešit skutečné výzvy nového věku.
Jak totiž upozorňují odborníci z nedávno založeného Národního centra Stavebnictví 4.0, které si klade za cíl urychlit právě zavádění průlomových technologií do praxe, bez existence potřebné legislativy nebude možné v České republice „vytisknout“ nic. Hlavní brzdou technologického pokroku se může stát právě právo, nebude-li mu včas věnována náležitá pozornost. Bez přátelské regulace nepůjde mnohé novinky a trendy úspěšně použít kdekoliv mimo půdu univerzit či experimentálních zkušeben.
