Tomášek: Kritéria pro přijetí eura nesplňovaly ani Belgie a Itálie. U Řecka nemohla být EU papežštější než papež

Michal Tomášek

NOVÉ CESTY K EVROPĚ MICHALA TOMÁŠKA | Proděkan pražské právnické fakulty a vedoucí katedry evropského práva profesor Michal Tomášek glosuje v 15. díle seriálu INFO.CZ nazvaném Nové cesty k Evropě počátky českého bankovnictví a přípravy jednotné evropské měny. Nyní se vrací i k přijetí Řecka do eurozóny a souvisejícím problémům.

Počátkem roku 2000 se začalo připravovat historicky první rozšíření eurozóny. Dne 9. března 2000 podalo Řecko žádost o vstup do třetí etapy hospodářské a měnové unie. Týž den jsem byl požádán o vyjádření k této události v Českém rozhlase. Uvedl jsem, že nejde o žádné překvapení. „Řecko již dlouho prohlašovalo, že je připraveno vstoupit do měnové unie ještě před zavedením hotovostního eura k 1. lednu 2002 a také se nedomnívám, že bychom mohli očekávat nějaké dramatické výkyvy v souvislosti se vstupem Řecka. Jedná se přece jen o malou ekonomiku v porovnání s celou zbývající eurozónou,“ řekl jsem tehdy doslova.   

Řecko sice byla a je malá ekonomika, ale o sedm let později odstartovalo dominový efekt dluhové krize v eurozóně, který otřásl v základech samu existenci společné měny. Vstup Řecka do eurozóny vycházel ze silné politické vůle na všech stranách. Především na straně premiéra Kostase Simitise, který také usiloval o přidělení olympijských her v roce 2004 právě Athénám. Jenže reálný výkon řecké ekonomiky požadavkům na člena eurozóny neodpovídal. Ještě před podáním řecké žádosti vypluly na povrch seriózní ekonomické analýzy, podle nichž byla až čtyři procenta řeckého HDP financována z evropských strukturálních a kohezních fondů.

Tomášek: Čeští právníci uvažují formalisticky. Ukázalo se to při krachu úvěrových firem

sinfin.digital