Už zase kvóty?! Jsou v rozporu s principy právního státu a nikdy nejsou dobrým řešením

Karel Havlíček

FILOSOFÓRUM KARLA HAVLÍČKA | Lidstvo se od počátku věků vyznačovalo schopností abstraktního myšlení, což mu umožnilo vyčleňovat se z živočišné říše. Projevy této schopnosti jsou různé. Člověk mluví, plánuje a podle význačných filozofů je též jediným tvorem, který slibuje. Často činí kopance – například se (možná ve snaze o vyčlenění z ostatního živočišného světa) už mnohokrát tragicky zmýlil, neboť měl nos až příliš nahoru.

Fascinuje mě (a poslední dny mne v té fascinaci utvrzují), jak snadno člověk zapomíná poučku, kterou ještě naše babičky vtloukaly každému dítěti do hlavy: na rozpálenou plotnu se nesahá. Dítě samozřejmě reagovalo se železným citem pro protest tak, že si sáhlo. A víckrát už to neudělalo. Možná je základní problém v tom, že dnes se patrně ani nesmí použít obrat „vtloukat někomu něco do hlavy“, neboť slovům je odebírán původní smysl a je nahrazován syntetickým nesmyslem.

Není to tak dávno, co se Česká republika ústy svých představitelů poměrně razantně ohrazovala proti kvótám jako metodě řešení migrační krize. Minulou středu paní von der Leyenová s kvótami opět vystartovala. Bruselská administrativa navrhuje povinné šetření elektrickou energií. Klíč? Jednoduchost sama. Každá členská země sníží spotřebu o 5 % v době energetické špičky a po několika měsících o 10 % v celkovém měřítku. To je přece jedno, že každý členský stát má zcela jinou strukturu ekonomiky, jinou potřebu jejího energetického zajištění, jinou produkci elektrické energie. Geniální řešení bývají jednoduchá, říká se. Ale zapomíná se dodat, že hloupá řešení bývají často ještě jednodušší.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Proč nejsou kvóty dobrým nástrojem řešení jakéhokoliv politického problému?
  • A proč jsou daně specifickým případem kvót?
sinfin.digital