Energetici se nového stavebního zákona nemusí děsit

Tomáš Sequens

Jakub Mehl

PRÁVNÍ SERVIS | Nabytí účinnosti nové právní úpravy je pro obor energetiky koncepčně dobrou zprávou. Stěžejní roli při jejím uvádění do praxe bude mít Dopravní a energetický stavební úřad, jehož úloha ale rozhodně nebude snadná.

V českém právním systému se vyskytuje řada právních pojmů či institutů, se kterými zákonodárce spojuje určité „nikoli zcela obvyklé“ právní režimy. Máme tedy výhradní péči otce, výhradní licenci, výhradní zastoupení, vyhrazený nerost, přednostní pohledávky, předchozí souhlas se stanovením dobývacího prostoru či například výlučné vlastnictví.

Počátkem ledna tohoto roku počal postupně nabývat účinnosti nový stavební zákon (NSZ), který mimo jiné operuje s termíny „vyhrazené stavby“ či „DESÚ“, které mají klíčový význam v oblasti mnohých energetických staveb. 

Jakkoli NSZ nadále způsobuje DĚS v tváři řady energetiků a developerů, a to nejen při spatření těchto zkratek či jiných stavebně-právních pojmů, následující krátký exkurz do NSZ a jeho významu pro energetiku by míru panujícího nepokoje mohl zmírnit.

Jedno řízení místo dvou

NSZ člení stavby do několika kategorií. Stavby se nově dělí na drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní, což představuje zbytkovou sběrnou kategorii. Od uvedené klasifikace staveb se odvíjí povaha řízení o povolení záměru.

Nejpřísněji posuzované budou stavby vyhrazené, kam se řadí stavební projekty zahrnující ty koncepčně nejvýznamnější dopravní a energetické stavby.

Vyhrazenými stavbami jsou dle přílohy k NSZ například elektrárny, plynárny, stavby a zařízení přenosové či přepravní soustavy a dále též výrobny z obnovitelných zdrojů energie. U výroben energie je zpravidla uvedeno technické kritérium, které musí být splněno, aby se mohlo jednat o vyhrazenou stavbu. 

Tak kupříkladu fotovoltaické panely umístěné na střeše rodinného domu vyhrazenou stavbou nebudou, neboť jejich výkon velice pravděpodobně nedosáhne stanovené prahové hodnoty (5 MW). Pokud výkon solární elektrárny nedosáhne 50 kW, bude se navíc jednat pouze o drobnou stavbu, k jejíž realizaci nemusí být rozhodnutí o povolení záměru vůbec vydáno.

Podle NSZ již nebude probíhat separátní územní řízení a stavební řízení, ale oba procesy nahradí právě zmíněné jednotné řízení o povolení záměru. Zatímco pro stavby drobné, jednoduché a ostatní se právní úprava podle NSZ uplatní (podle stávající verze NSZ) až od 1. 7. 2024, řízení o povolení záměru pro stavby vyhrazené se novým stavebním zákonem řídí již od 1. 1. 2024.

Práce pro nový úřad

Řízení o povolení vyhrazených staveb ovšem nebude probíhat u „běžného“ stavebního úřadu, ale u specializovaného Dopravního a energetického stavebního úřadu (DESÚ). Uvedené se týká nejen nově zahájených řízení, ale rovněž řízení zahájených za účinnosti původního stavebního zákona v případě, že je hlavní stavba nově kvalifikována jako stavba vyhrazená. DESÚ tato dříve zahájená řízení dokončí, přičemž bude nadále aplikovat původní („starý“) stavební zákon.

Toto řešení se jeví jako poměrně zajímavé, obzvláště v kontextu deklarovaného záměru zákonodárce zrychlit stavební řízení. Mnohá již probíhající řízení se přesunula na nově vzniklý úřad, a jeho pracovníci se tak postupně seznamují se spisovou dokumentací těchto řízení. Spisová dokumentace uvedených staveb přitom obvykle bývá velmi rozsáhlá. Stávající zkušenosti pak ukazují, že vydání rozhodnutí v krátkém časovém horizontu v takových případech spíše nelze očekávat, a to přes veškerou snahu pracovníků DESÚ.

DESÚ má zároveň rozhodovat o odvoláních proti rozhodnutím ve věcech výroben obnovitelných zdrojů energie, pokud se nejedná o vyhrazenou stavbu, a také ve věcech technické infrastruktury pro energetiku. O odvoláních proti rozhodnutím DESÚ vydaných ve věcech energetických vyhrazených staveb naopak rozhoduje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

Lhůta pro vydání prvostupňového rozhodnutí i rozhodnutí o odvolání činí v případě vyhrazených staveb pokaždé 60 dnů. Navíc NSZ neumožňuje odvolacímu správnímu orgánu rozhodnutí vrátit, čímž by se mělo zabránit nechvalně proslulému procesnímu ping-pongu. To znamená, že stavebník by mohl očekávat, že pravomocné rozhodnutí své žádosti obdrží (se započtením případné lhůty pro podání odvolání) nejpozději do čtyř a půl měsíce.

Lhůta pro vydání rozhodnutí je poměrně krátká, což může u stavebníků i veřejnosti vyvolat prvotní euforii, nicméně toto nadšení může poklesnout při zvážení širších konsekvencí. Účastníci řízení mohou v řízení uplatňovat tzv. námitky, veřejnost pak připomínky. K nim musí příslušný stavební úřad přihlédnout a ve svém rozhodnutí je náležitě vypořádat či vyhodnotit. 

Vzhledem k obvyklému množství a rozsahu těchto úkonů u energetických projektů je otázkou, zda DESÚ bude včas vydávat bezchybná rozhodnutí. Jinak řečeno, existuje riziko, že příslušná rozhodnutí budou vydávána ve lhůtě na úkor kvality, anebo tato rozhodnutí zkrátka v zákonné lhůtě vydávána nebudou.

Zájem nás všech

DESÚ je centralizovaný úřad, tudíž bude rozhodovat o veškerých stavebních záměrech napříč Českou republikou. Nespornou výhodou této koncepce bude jednotná rozhodovací praxe. Nemělo by tak nadále hrozit, že různé stavební úřady budou obdobné záměry posuzovat odlišně. 

Právě předem očekávatelné rozhodnutí je v oblasti energetiky mimořádně důležité. Nevýhoda centralizace může naopak spočívat v ne úplně dokonalé znalosti území, ve kterém má být ta která stavba zbudována. V tomto ohledu lze předpokládat, že bude třeba provádět ohledání na místě častěji, než tomu bylo doposud. Decentralizovaným stavebním úřadům mohou totiž být běžně poměry na staveništi známé z úřední činnosti.

Pokud jde o jiné environmentální aspekty vyhrazených staveb, odkazujeme mimo jiné na článek o jednotném environmentálním stanovisku (JES). Pro shrnutí opakujeme, že JES bude v jediném závazném stanovisku integrovat správní úkony řady dotčených orgánů podle celkem 10 složkových zákonů z oblasti životního prostředí. 

V případě vyhrazených staveb se bude zcela nepochybně jednat o klíčový podklad, ze kterého bude DESÚ při svém rozhodování vycházet, a jehož obsah do značné míry předurčí výsledek řízení.

Závěrem optimisticky konstatujme, že nabytí účinnosti NSZ je pro naši energetiku koncepčně (po překonání úvodních porodních bolestí) dobrou zprávou. Přesto nelze odhlížet od některých otázek, které v souvislosti s touto právní úpravou již nyní vyvstávají a v budoucnu ještě vyvstávat budou. 

Stěžejní roli při uvádění ustanovení nového stavebního zákona do praxe bude mít právě DESÚ, jemuž lze tedy touto cestou k jeho nesnadné úloze popřát hodně štěstí a nabídnout maximální možnou součinnost a kooperaci, zvláště pak v probíhajících řízeních či v řízeních, která budou v režimu NSZ zahajována v nejbližší době. Efektivní a zároveň vůči životnímu prostředí šetrná výstavba nových energetických zdrojů, která bude realizována v souladu s principy udržitelnosti, je totiž zájmem nás všech.

Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář

Autory článku jsou Tomáš Sequens a Jakub Mehl z advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která je partnerem rubriky Právní servis na INFO.CZ a garantem oblastí energetika a životní prostředí.

sinfin.digital