Kdo může využít preventivní restrukturalizaci?

Na úvod připomeneme, že v rámci formální preventivní restrukturalizace může dlužník (nazývaný v zákoně neutrálním označením „podnikatel“) při splnění podmínek stanovených zákonem vnutit nesouhlasící části věřitelů restrukturalizační opatření, která se dotknou jejich pohledávek (například změna úrokové sazby, prodloužení splatnosti pohledávek, odpuštění sankčních úroků a jiné).

Zákon omezuje svou působnost pouze na obchodní korporace. Těmi jsou zjednodušeně řečeno obchodní společnosti a družstva, případně podle našeho názoru i obdobná podnikatelská uskupení zřízená dle cizích právních řádů, pokud mají v České republice centrum svých hlavních zájmů. Zákon přitom nepožaduje podmínku určitého minimálního obratu či počtu zaměstnanců, jako je tomu u reorganizace podle insolvenčního zákona.

Z formální, novým zákonem upravené preventivní restrukturalizace jsou tedy automaticky vyloučeny všechny spolky, nadace, společenství vlastníků jednotek a další nepodnikatelské subjekty. Z formální preventivní restrukturalizace jsou dále vyloučeny obchodní korporace poskytující finanční služby (banky, obchodníci s cennými papíry, pojišťovny a zajišťovny, zdravotní pojišťovny aj.).

Sporné dle našeho názoru je, zda působnost zákona o preventivní restrukturalizaci dopadá i na státní podniky či národní podnik Budějovický Budvar, které nejsou obchodními korporacemi ve smyslu zákona o obchodních korporacích, ale v širším pojetí mohou být považovány za podnikatelskou korporaci. Důvodová zpráva k zákonu o preventivní restrukturalizaci uvádí, že na státní podniky by se tento zákon vztahovat měl. Je tedy škoda, že to v návrhu zákona ani v jeho schváleném znění není uvedeno výslovně (dle údajů Českého statistického úřadu působilo k 31. 12. 2022 aktivně 68 státních podniků – viz https://www.czso.cz/csu/czso/res_cr).

Důvodová zpráva upozorňuje, že omezení osobní působnosti na obchodní korporace záměrně diskvalifikuje všechny fyzické osoby, a to nezávisle na skutečnosti, že mohou být podnikateli a provozovat obchodní závod. Ztotožňujeme se s názorem uvedeným v důvodové zprávě, že lze vcelku důvodně předpokládat, že fyzické osoby by ve většině případů nebyly schopny unést transakční náklady preventivní restrukturalizace (to jest náklady na profesionálního restrukturalizačního poradce, náklady restrukturalizačních řízení, náklady ocenění obchodního závodu a tak dále) a bude pro ně výhodnější jít cestou individuálního vyjednávání s klíčovými věřiteli (zejména dohodnout se se svou bankou), nebo řešit svůj hrozící úpadek prostřednictvím institutu oddlužení podle insolvenčního zákona.

Zákon je určen obchodním korporacím, kterým sice hrozí úpadek, ale nejsou ještě v platební neschopnosti (splňují test takzvané mezery krytí). Musí jít o společnosti, jejichž finanční problémy lze vyřešit opatřením, respektive souborem opatření spočívajících ve změně struktury jejich podnikání (provozní změny, změny ve struktuře závazků, kapitálu, majetku atd.), a to takových opatření, která nepovedou k likvidaci provozu závodu podnikatele, ale naopak zachovají provoz zdravé části závodu. Zákon sice počítá též s možností preventivní restrukturalizace za účelem znovuobnovení provozu závodu, ale takové případy, pokud vůbec nastanou, budou dle našeho názoru raritní.

Obchodní korporace musí mít finanční zdroje na to, aby pokryly náklady spojené s přípravou preventivní restrukturalizace a procesem přijímání restrukturalizačního plánu a jeho realizací. Zahájit preventivní restrukturalizaci a pokračovat v ní lze jen tehdy, pokud podnikatel není v platební neschopnosti. Je nutno počítat s tím, že celý proces bude probíhat mnoho měsíců. Několik měsíců zabere přípravná fáze před zahájením preventivní restrukturalizace. Nebude-li dosaženo souhlasu všech věřitelů, jejichž pohledávky mají být dotčeny restrukturalizačními opatřeními, pak též doba od oficiálního zahájení preventivní restrukturalizace do doby schválení restrukturalizačního plánu soudem zabere několik měsíců. Po celou tuto dobu musí podnikatel zvládat hradit nejen náklady preventivní restrukturalizace, ale i nadále má povinnost plnit své ostatní závazky po splatnosti.

Příprava a realizace preventivní restrukturalizace je náročný proces, který, o čemž jsme přesvědčeni, nejsou podnikatelé schopni zvládnout bez pomoci týmu odborných poradců se zkušeností s restrukturalizací podniků v krizi. Sestavení sanačního a následně restrukturalizačního plánu je vysoce sofistikovanou činností, kterou je navíc nutno zvládnout v relativně krátkém čase, jinak nebude mít vyjednávání o podpoře restrukturalizačního plánu u věřitelů naději na úspěch. Náklady restrukturalizačního procesu se budou pohybovat spíše v řádu stovek tisíc korun, a to i v případě, že do restrukturalizačního řízení nebude zapojen restrukturalizační správce, s jehož působením v preventivní restrukturalizaci zákon počítá pouze ve vybraných situacích a po omezenou dobu.

Formální preventivní restrukturalizace je dle našeho názoru vhodná pro střední a velké podniky. Může být užitečným nástrojem pro investory, kteří hodlají kapitálově vstoupit do obchodní korporace, která má sice finanční potíže, ale má zajímavý produkt a růstový potenciál. Převzetí korporace či kapitálový vstup do ní bývá velmi často spojen se zavedením strukturálních opatření a změnami nejen v kapitálové struktuře. Investor může svůj vstup do korporace podmiňovat přijetím potřebných restrukturalizačních opatření. Může také v rámci vyjednávání o výši kupní ceny za převod obchodního podílu v korporaci zakomponovat do vzorce pro stanovení kupní ceny pohyblivou složku vázanou na konečnou podobu restrukturalizačního plánu schváleného soudem, zejména s ohledem na výslednou výši a splatnost závazků korporace.

Očekáváme, že praxe si svou cestu k použití tohoto nového institutu najde, i když to bude cesta dlouhá a plná překvapení pro podnikatele i jejich věřitele.