Matzner: Pokutovat kvůli roušce je složité, zabraňuje to ale případné šikaně policií

Jiří Matzner

11. 05. 2020 • 08:30

ANALÝZA JIŘÍHO MATZNERA | Pokut a sankcí za porušení opatření proti šíření koronaviru je mnoho a mohou dosáhnout až milionových částek. Příkazem na místě lze uložit pokutu nejvýše 10 tisíc korun, jedná-li se o mladistvého pak nejvýše 2500 korun. Na druhou stranu by sankce vždy měly být přiměřené a jejich výše by měla odpovídat nebezpečnosti daného provinění.

Opatření přijatá vládou v souvislosti s pandemií koronaviru na základě ustanovení zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „krizový zákon“), jež byla následně nahrazena mimořádnými opatřeními ministerstva zdravotnictví, a to na základě zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“), spolu samozřejmě nesou jisté postihy a sankce při jejich nedodržování, resp. porušování. Pojďme si přiblížit, jaké pokuty a sankce lze při porušení předmětných opatření ukládat.

Nenošení roušky a porušení dalších omezení

Pokud fyzická osoba poruší některá opatření a omezení přijatá v souvislosti s pandemií viru COVID-19 na základě krizového zákona, jako třeba povinnost nošení roušky na veřejnosti, hrozí jí podle ustanovení § 34 krizového zákona pokuta až do výše 20 tisíc korun.

Takováto pokuta za opomenutí mít na ulici nasazenou roušku (ať už jde o úmyslné či nedbalostní opomenutí – jako třeba v případě, kdy si roušku omylem zapomenete doma a nemáte po ruce žádný textil, kterým byste její funkci byli schopni nahradit), samozřejmě není nikterak zanedbatelná. V současné době sice policie není oprávněna za nenošení roušky dávat blokové pokuty na místě, nicméně v Parlamentu ČR se takovéto oprávnění projednávalo, takže bude záležet na tom, zda v rámci legislativního procesu projde či nikoliv, potažmo v jaké podobě.

V současné době totiž policisté, kteří kontrolu nošení roušek provádějí v praxi nejčastěji, musí situaci řešit podáním podnětu ze spáchání přestupku proti ochraně veřejného zdraví k příslušnému správnímu orgánu (např. k příslušné hygienické stanici), která vše následně s „provinilcem“ řeší ve správním řízení, jež pak může být zakončeno uložením pokuty. Ukládání pokut za nenošení roušek policií by samozřejmě celý proces značně ulehčilo a zjednodušilo.

Je však otázkou, zda by to bylo řešení správné a vhodné, vzhledem k mnohdy přehnané aktivitě strážníků při kontrole nošení roušek a míře nebezpečnosti daného provinění pro společnost. Nalijeme-li si čistého vína, dospějeme pravděpodobně k závěru, že kontrola nošení roušek je pro policii velice jednoduchá práce. Zpravidla stačí se jen chvíli zdržovat na místě s větším pohybem lidí a během chvíle pochytáte mnoho z těchto „provinilců“, ať už běžných lidí, dětí nebo třeba bezdomovců, kteří si roušku z nějakého důvodu prostě na chvíli sundají, nebo si ji zapomenou (správně) nasadit a hned je můžete jít pokutovat, což tak trochu nabádá k šikaně občanů, což by si nikdo z nás určitě nepřál.

Pokutu 20 tisíc korun podle krizového zákona si nicméně může vysloužit nejen osoba, která poruší povinnost nosit na veřejnosti roušku, ale třeba i majitel kina nebo hostinský, který by svou provozovnu otevřel v rozporu s vydanými opatřeními. V důsledku mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví ČR, vydaných na základě zákona o ochraně veřejného zdraví, na místo opatření přijatých vládou ČR na základě krizového zákona, která mají v podstatě totožný obsah, nicméně došlo s ohledem na výši ukládaných sankcí k významné změně. Za porušení opatření vydaných ministerstvem zdravotnictví může být totiž uložena pokuta až do výše tři miliony korun, a to nejen fyzickým, ale i právnickým osobám, což je už vcelku velký „strašák“ pro každého.

Porušení karantény

Stejná sankce až do výše 20 tisíc korun může být uložena i při porušení karantény. Podle zákona o ochraně veřejného zdraví je karanténa definována jako oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy, od ostatních fyzických osob. Inkubační doba a tím pádem i doba trvání karantény je v případě koronaviru stanovena v délce 14 dnů.

Karanténa je samozřejmě opatření, které je ukládáno zdravým osobám, kdy pro osoby nemocné je určena tzv. izolace. V současné době má povinnost jít do 14denní karantény každý, který se vrací do ČR ze zahraničí a neprokáže se negativním testem na koronavirus, jenž nesmí být starší než čtyři dny. V průběhu karantény má pak povinnost zdržovat se po dobu 14 dnů doma, přerušit veškerý společenský život, omezit co nejvíce kontakt s lidmi a vycházet z domu jen v těch nejnutnějších případech, přičemž v karanténě může být povinná osoba kontrolována např. hygienou. Jak již bylo nastíněno, při porušení povinností spjatých s dodržováním karantény pak může být uložena značně vysoká pokuta až do výše třech milionů korun.

Trestný čin šíření nakažlivé nemoci

V rámci postihů a sankcí ukládaných v souvislosti s koronavirem představují tzv. prostředek „ultima ratio“, neboli prostředek „poslední možnosti“, trestní sankce. Porušením opatření v souvislosti s pandemií koronaviru se totiž může fyzická osoba dopustit i trestného činu.

JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LLM., zakladatel advokátní kanceláře MATZNER et. al. 

SDÍLET