Zaměstnanci na stejných pozicích musí vydělávat stejně peněz bez ohledu na regionální rozdíly v jednotlivých krajích České republiky, interpretuje se převážně nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu. Jak ale v rozhovoru pro INFO.CZ upozorňuje advokát Deloitte Legal Pavel Bejšovec, celá věc je složitější: „Není nutné situaci chápat absolutně a automaticky odměňovat všechny zaměstnance na stejné pozici stejně. Rozdíly v odměňování jsou možné, pokud je zaměstnavatel schopen jejich důvody odpovídajícím způsobem odůvodnit a pokud tyto odlišnosti vycházejí z jasně nastavených a férových pravidel.“
Co je podle vás v daném rozsudku Nejvyššího soudu nejdůležitější?
Tento rozsudek se věnuje nerovnostem v odměňování zaměstnanců, kteří vykonávají srovnatelnou práci v různých regionech, konkrétně v daném případě v Olomouci a v Praze. Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku konstatoval, že je nepřípustné z hlediska zásady rovného zacházení, aby v odměňování zaměstnanců téhož zaměstnavatele, kteří vykonávají srovnatelnou práci, ale v rozdílných regionech České republiky, byly zohledňovány sociálně ekonomické podmínky daného regionu.
Toto téma doposud u Nejvyššího soudu České republiky projednáváno nebylo. Soudy dosud ve své judikatuře řešily spíše rovnost odměňování v rámci jednoho pracoviště, popřípadě v rámci blízkých pracovišť v tomtéž regionu, tudíž v tomto kontextu je toto rozhodnutí skutečně přelomové. Na druhou stranu se domnívám, že rozhodnutí samo o sobě příliš překvapivé nebylo, neboť k uvedeným závěrům se přikláněla již nyní část odborné veřejnosti.
