Změny zákoníku práce nebudou v krizi stačit. Zaměstnavatelé potřebují větší flexibilitu, myslí si Jakub Štilec

Jakub Štilec

ANALÝZA JAKUBA ŠTILCE | V době překotných změn, vyvolaných celosvětovou pandemií koronaviru a z ní pramenící všeobecné nejistoty, se v České republice poměrně výrazně změnil zákoník práce. Novela zavádí novinky v oblasti flexibilních forem zaměstnání, částečně zjednodušuje komunikaci mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a snaží se také o vyjasnění některých dosud kritizovaných částí pracovního práva, například při počítání dovolené. I když jdou tyto změny – připravené ještě před vypuknutím koronavirové krize – správným směrem, nejsou dostatečně razantní. Vzhledem k aktuálním poměrům totiž může být až přílišná ochrana zaměstnanců, která v pracovním právu dlouhodobě převládá, problematická.

Rozeberme ale aktuální změny postupně. Mnozí zaměstnavatelé stáli v předešlých měsících před výzvami, kterým nemuseli dosud nikdy čelit. V některých případech bylo třeba přejít na zcela odlišný systém práce, boom zažil zejména výkon práce z domova známý jako home office nebo komunikace na dálku v různých podobách. V souvislosti s pandemií koronaviru tak více než kdy jindy vyvstala potřeba flexibilnější úpravy vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, jež tu však byla přítomna již dávno předtím. Je přijatá novela zákoníku práce v tomto směru přínosem a dokáže se české pracovní právo alespoň částečně adaptovat na požadavky rychle se měnící doby, ve které stále důležitější roli hrají moderní technologie? 

1. Sdílení pracovního místa

Hlasy volající po větší míře flexibility v pracovních vztazích zaznívají nejen v České republice již řadu let. Známý je koncept tzv. flexikurity (z kombinace anglických slov flexibilitysecurity, tj. flexibilita a bezpečnost), který se snaží podpořit pružnější fungování pracovního trhu při zachování současných standardů sociálního zabezpečení. I mezinárodní organizace OECD si již všímá „strnulosti“ české úpravy zaměstnávání, když ve svých zprávách doporučuje České republice zvýšení flexibility pracovních míst, např. lepším prosazováním práce na částečný úvazek, flexibilní práci na dálku nebo zavedením sdílených zaměstnání. 

Ročně se vypere 40 trilionů korun. Česko je v boji se špinavými penězi horší, než tvrdí, analyzuje Jakub Štilec

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital