Bankovní identita je revoluční, věřím, že nás čeká „skandinávský boom“, říká František Korbel o své nominaci na Zákon roku

Info.cz

Miliony Čechů mají od začátku roku možnost využít bankovní identitu, která jim otevírá dříve nepoznané možnosti. „Bankovní identita může být jednoduchou náhradou dokladů totožnosti skoro ve všech případech, kdy o to klient bude stát. Bude to revoluce v ověřování identity na dálku,” vysvětluje v rozhovoru František Korbel, advokát a partner advokátní kanceláře Havel & Partners, který je spoluautorem zákona o bankovní identitě, jenž navrhl na Zákon roku.

Na Zákon roku jste nominoval zákon o bankovní identitě s tím, že má potenciál zásadně změnit identifikaci v on-line prostředí. Jak konkrétně?

Zákon o bankovní identitě, na jehož vzniku jsme se podíleli, umožnil příchod zcela nového světa vzdáleného ověřování totožnosti osob. Může být automaticky, zdarma a okamžitě dostupná více než polovině obyvatel České republiky. A nemusí si nic pořizovat, postačí jim stávající prostředek přístupu do jejich internetového bankovnictví. Bankovní identita může být jednoduchou náhradou dokladů totožnosti skoro ve všech případech, kdy o to klient bude stát. Je to ideální kombinace požadavků safe & easy. Bude to revoluce v ověřování identity na dálku. Bankovní identita je nejdůvěryhodnější a nejužívanější digitální identifikační metoda současnosti.

Jakým způsobem lze bankovní identitu získat?

Je nutné mít smlouvu o elektronickém bankovnictví s bankou, která je zapojena do projektu. Miliony lidí již tuto smlouvu mají. Vedle elektronické identifikace bude bankovní identita metodou pro elektronický podpis a bude možné ji využívat i pro přihlašování do uživatelských účtů napříč internetem (tzv. single sign-on). Zároveň bude i platební metodou a umožní autorizaci jednoduchých plateb. Pokud se banka v projektu neangažuje a klient by měl zájem ji využívat, není nic snazšího než se spojit s bankou, která tyto služby nabízí či brzy bude nabízet. Aktuální seznam je k dispozici na stránkách bankovní identity.

„V Norsku využívá elektronickou identifikaci a související podepisování přes bankovní identitu skoro 90 % aktivních obyvatel, mezi 20-54 lety věku dokonce 97 % aktivních obyvatel,“ píšete v článku na webu vaší advokátní kanceláře. Očekáváte podobný boom i v České republice?

Myslím, že historické podmínky rozvoje vzdálené identifikace bankami v Norsku a jiných severských zemích a tamní rozvoj za poslední desítky let bude následovat, ale samozřejmě máme určité zpoždění. Ale to se může změnit. Věřím, že Česká bankovní asociace, zapojené banky i technologičtí partneři spolupracující s Bankovní identitou a.s. se budou propagací a nabídkou služeb snažit Norsko dotáhnout. Záležet bude především na tom, jak rychle si Češi bankovní identitu oblíbí. Díky jednoduchosti řešení a její důvěře v prostředky bank se domnívám, že by se to mělo podařit.  

Jaké sektory začnou podle vás bankovní identitu používat jako první a v jakém horizontu?

První sektor, který se již do elektronické bankovní identifikace zapojil, je eGovernment. Orgány státu a místních samospráv získávají zdarma velmi širokou základnu důvěryhodně identifikovaných uživatelů. Lidé tak získají přístupy do zabezpečených evidencí, portálů či spisů. A přibývat budou další možnosti digitalizace služeb státu díky zákonu o právu na digitální služby (č. 12/2020 Sb.), na kterém jsme se také v HAVEL & PARTNERS podíleli a který se stal zákonem roku vloni.  

A co soukromý sektor?

Jistě, velký potenciál využití bankovní identity vnímám ve finančních službách, energetice, telekomunikacích a obecně v e-Commerce, a to především v části služeb placených až po zahájení jejich čerpání (post-paid), které vyžadují vyšší míru identifikace a důvěry. Vždy ale bude záviset na nabídce on-line služeb, které budou bankovní identitu využívat. V připravenosti trhu a konkrétních řešení poskytovatelů on-line služeb zatím vnímám největší rezervy celého projektu. Ale to se bude měnit. Poskytovatelé služeb totiž rychle pochopí, že kdo z nich nabídne dříve bankovní identitu, získá konkurenční výhodu.

A kde to naopak bude podle vás váznout?

Osobně bych si přál, aby bylo možné zapojit bankovní identitu do pracovního práva. V HAVEL & PARTNERS jsme ve spolupráci s dalšími odborníky vypracovali pozměňovací návrh k zákoníku práce, který konečně po 15 letech navrhuje zmodernizovat zákonnou úpravu tak, aby bylo možné elektronické doručování důležitých pracovněprávních písemností, a to vše bez nutnosti použití uznávaného elektronického podpisu. 

Jak hodnotíte rychlost a efektivitu, s nimiž se Česká republika snaží digitalizovat?

Dlouhodobě jsem kritikem rychlosti, s níž Česká republika digitalizuje. I to je důvod, proč se naše kancelář aktivně zapojuje do digitalizační legislativy, kterou vnímáme jako jednu z cest řešení. V posledních měsících nicméně vnímám a oceňuji úsilí ze strany samospráv, Ministerstva vnitra i vládního zmocněnce pro digitalizaci s tímto stavem něco dělat. Bohužel v porovnání s jinými státy EU je tato snaha stále pomalá a blokovaná často nespolupracujícími resorty. Digitálně vyspělé státy nám v praxi ukazují obrovské přínosy těchto investic pro každého občana i úředníka. 

Vedle zákona o bankovní identitě jste se v poslední době podílel rovněž na návrhu nového stavebního zákona. V jaké je teď fázi? A co z vašich původních tezí zbylo?

Na podzim byl návrh schválen v 1. čtení a přikázán výborům, kde aktuálně finišuje projednání a návrh se v řadě ohledů vrátil zpět k původním myšlenkám. Původní návrh odborného týmu prodělal v rámci meziresortních připomínek řadu kotrmelců a politických ústupků, ale to je normální, neboť žádný úřad nechce sám od sebe zjednodušit, či dokonce zrušit či přesunout svou vlastní agendu. Ale je to nutné. 

Aktuální ročník Zákona roku se kvůli pandemii koná ve zcela nové situaci. Co nám koronavirus ukazuje o funkčnosti legislativy a regulace tak, jak ji Česká republika v poslední době pojímá?

Již skoro rok přítomná situace nastavuje zrcadlo zejména profesionalitě a reálné elektronizaci veřejné správy. A bohužel z toho nemůže plynout významné nadšení. Co mi též stále chybí, je lepší, a hlavně otevřená komunikace veřejné správy s akademickou i komerční sférou a lepší využití odborníků soukromého sektoru.

Někteří lidí začali pravidla vysloveně ignorovat. Neznamená to, že je právo opravdu v krizi? 

Podle mého názoru náš právní řád nebyl a stále není na pandemickou situaci dostatečně připraven. Hovořit o krizi nicméně není na místě. Důvěru lidí nenabourává samotné právo, ale spíše určitá únava a neschopnost pochopit neustálé změny a identifikovat se s nimi. Podobnou situaci nicméně můžeme sledovat napříč Evropou, a to i v právních řádech, jimiž se dlouhodobě inspirujeme.

INFO.CZ je mediálním partnerem projektu Zákon roku

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital