Dva specializované rozhodčí soudy – Burzovní rozhodčí soud a Mezinárodní rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze – neskrývají v poslední době své rostoucí ambice. Rády by měly univerzální oprávnění pro rozhodování sporů, stejně jako jediný „obecný“ český rozhodčí soud, tedy Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Ten by si ale naopak svou jedinečnost rád udržel, argumentuje dlouhou tradicí, odborností i svou výbavou. INFO.CZ proto oslovilo zástupce všech stran a odborníky na rozhodčí řízení a zjišťovalo, jak se k celé věci staví.
INFO.CZ položilo v anketě všem osloveným tyto otázky:
1) Měly by se podle vás rozšířit možnosti dalších rozhodčích soudů v ČR tak, aby mohly rozhodovat ve stejných věcech jako Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR?
2) Je pro to potřeba legislativní změny, nebo stačí například jiný přístup regulátora?
3) Jak vidíte současnou „kondici“ rozhodčího řízení v ČR?
Juraj Szabó, předseda Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR
1) Jako předseda stálého Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR, který dosud jako jediný v ČR má univerzální pravomoc pro řešení majetkových sporů, budu logicky propagovat tento soud. Máme komplexní portfolio služeb, agendu spojenou s rozhodčím řízením umíme velmi kvalitně zajišťovat, a to i v komplikované epidemické situaci. Sledujeme nejnovější trendy a digitalizujeme. Co vím, tak jako jediný soud v ČR umožňujeme vést distanční ústní jednání, prostřednictvím elektronické komunikace. Též jsme krátce po vypuknutí pandemie vyšli veřejnosti vstříc a zavedli speciální online řízení pro řešení sporů z nájemních smluv vyvolaných proticovidovými opatřeními. A v digitalizaci pokračujeme – zkušenosti čerpáme i z tzv. doménových sporů, jejichž počty významně rostou. Rozhodčí řízení je však zejména o lidech. U nás mohou strany vybírat z několika stovek rozhodců se zkušenostmi ze všech odvětví hospodářství a potřebnými profesními i osobnostními kvalitami. Jsem přesvědčen, že náš soud, jakožto respektovaná mezinárodní arbitrážní instituce s více než 70letou tradicí, dokáže po všech stránkách naplnit očekávání a pokrýt potřeby nejširší veřejnosti v ČR.
2) Jakékoliv úvahy o rozšíření působnosti jiných stálých rozhodčích soudů v ČR jsou spojeny s nutností legislativní změny a to na úrovni příslušných zákonů.
3) V pozici předsedy Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR jsem necelý rok. Soud je v dobré kondici, daří se mu, mám kolem sebe skvělé lidi, a to je slibný předpoklad pro další rozvoj a budování značky Rozhodčího soudu jako prestižní a důvěryhodné instituce. Rozhodčí řízení jako takové nepochybně v minulosti utrpělo na reputaci, toto období je, doufám, už za námi.
Vít Horáček, předseda Mezinárodního rozhodčího soudu při Českomoravské komoditní burze a partner kanceláře Legalité
Domnívám se, že by se měla rozšířit pravomoc/příslušnost dalších stálých rozhodčích soudů, tedy těch soudů, které jsou zřízeny na základě zákona a mají tedy garanci určitých kvalit rozhodování.
Bohužel je třeba legislativních změn. Nevím, čemu říkáte „přístup regulátora“, pokud tím máte na mysli zřizovatele (např. burz), pak jejich přístup je v pořádku. Pokud tím máte na mysli různá ministerstva, pak jejich přístup je často správný, ale to samo o sobě nestačí.
Rozhodčí řízení je bohužel stále v krizi. Není to ale tím, jak se chovají různé (stálé) rozhodčí soudy, ale tím, jak se chovají někteří rozhodci. Tzv. rozhodcovská špička má pořád stejný zájem, a je jedno, zda tito rozhodci rozhodují pod hlavičkou jednoho nebo druhého (třetího) rozhodčího soudu – je třeba rozhodnout erudovaně, spravedlivě, efektivně a rychle. Bohužel někteří rozhodci se chovají naprosto proti těmto principům a tím rozhodčí řízení devalvují.
Stále opakuji a budu zdůrazňovat, že nezáleží na rozhodčí instituci, ale na kvalitě každého jednotlivého rozhodce.
Miroslav Dubovský, člen nominační komise Burzovního rozhodčí soudu a country managing partner kanceláře DLA Piper Prague
1) V současné době má v České republice obecnou pravomoc rozhodovat majetkové spory pouze Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR. Další rozhodčí soudy zřízené zákonem (například Rozhodčí soud při Burze cenných papírů Praha, a.s. zřízený zákonem č 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu) mají omezenou pravomoc pro rozhodování majetkových sporů a v ostatních sporech působí jako administrativní podpora v rámci řízení ad hoc. V současné situaci tedy v České republice existuje monopol na rozhodčí řízení ve prospěch jedné instituce, která byla původně zřízena pro rozhodování sporů členů těchto komor, tj. obdobná situace jaká je dnes s rozhodčími soudy zřízenými při burzách.
Osobně zastávám názor, že rozšíření pravomoci rozhodčích soudů zřízených zákonem by bylo prospěšné pro strany využívající rozhodčí řízení, tedy pro podnikatele a obchodní společnosti, které se ocitly ve sporu a hledají nejlepší způsob, jak své neshody co nejrychleji a nejefektivněji vyřešit. V takřka každém státě existují alternativy, ze kterých si může podnikatel zvolit tu, která mu s ohledem na všechny okolnosti sporu vyhovuje nejlépe. Současný stav tuto možnost českým podnikatelům neumožňuje, nechtějí-li zvolit rozhodčí řízení před rozhodčími institucemi v zahraničí, které je ale cenově velmi nákladné.
Vytvoření několika tuzemských rozhodčích soudů se všeobecnou působností však není potřeba vnímat jako boj o to, který rozhodčí soud je lepší. Každý rozhodčí soud je a bude jiný a myslím si, že bude rovněž mířit na relativně rozdílné druhy sporů, ať už co do výše sporné částky anebo co do předmětu sporu.
Jako příklad lze uvést, že sazebník poplatků Rozhodčího soudu při Burze cenných papírů rozlišuje jen mezi čtyřmi sazbami poplatku a je spíše zaměřen na rozhodování sporů na české poměry s velmi vysokou hodnotou, kde bude potenciálně složité dokazování a určitý zahraniční přesah, ať už se bude jednat o developerské projekty nebo investiční příležitosti.
Myslím si, že právě různorodost těchto soudů, možnost jejich vzájemné podpory a inspirace povede k celkovému zlepšení nabídky rozhodčího řízení v ČR.
2) Pro tuto změnu je potřeba legislativní změna zákonů, kterými byly rozhodčí soudy zřízeny. Musí být tedy přijata novela příslušných zákonů.
3) Myslím si, že stav rozhodčího řízení v České republice je rozhodně lepší, než byl před 10 lety. Podařilo se například významným způsobem eliminovat činnost soukromých arbitrážních center, která zejména ve spotřebitelských sporech bohužel podlamovala základní principy arbitráže, jako je nestrannost, nezávislost rozhodců a rovnost stran. Současně ale celá řada judikátů obecných soudů z toho období i nadále rezonuje v rozhodčím řízení, které je i v jejich důsledku v ČR více formalistické, než bývá ve světě obvyklé.
Česká republika měla nakročeno se stát rozhodčím centrem pro řešení sporů ve středoevropském regionu, ale tuto možnost jsme poněkud propásli. Nicméně si myslím, že řada současných kroků, včetně nových rozhodčích řádů některých institucí, oživení rozhodčích soudů při burzách, jde správným směrem. V ČR dnes působí řada kvalifikovaných a zkušených rozhodců, mnohdy i s mezinárodním vzděláním, zkušenostmi z komplexních domácích i zahraničních sporů a s vysokým morálním kreditem. Právě volba rozhodce je jedním z nejdůležitějších rozhodnutí strany sporu, odlišuje rozhodčí řízení od soudního řízení. Stálý rozhodčí soud by pak měl sporným stranám především zajistit férové řízení a přístup ke kvalitním, nestranným a nezávislým rozhodcům.
Pokud by současně došlo k novelizaci některých dalších zákonů a například by bylo mimo jiné umožněno i vydávání předběžných opatření v rámci rozhodčích řízení, české rozhodčí řízení by mohlo významně ulehčit českým soudům a v mnohem větší míře tak pomoci podnikatelům se rychle a efektivně domáhat svých práv.
Radek Pokorný, místopředseda Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR a partner kanceláře Pokorný, Wagner & partneři
1) Jako představitel stálého Rozhodčího soudu při HK a AK ČR nejsem samozřejmě při odpovědi nepodjatý. Nicméně se domnívám, že počet arbitrů, vybavení a samotná organizace rozhodčího řízení u našeho soudu zcela naplňují potřeby České republiky.
2) Náš stálý Rozhodčí soud je jediný, který má v současné době tzv. univerzální licenci a jakékoliv změny u specializovaných rozhodčích soudů by vyžadovaly legislativní změnu. Vaší úvaze o „změně přístupu regulátora“ nerozumím, pokud vím, tak žádný regulátor nemá vůči rozhodčímu řízení nějakou pravomoc.
3) Náš stálý rozhodčí soud je zdravý, ziskový a poskytuje účastníkům veškeré služby, které vyžadují. Například počet rozhodců se za posledních 10 roků ztrojnásobil, takže naše Listina nabízí mnoho dalších osobnosti ze všech oblastí ekonomiky. Nepochybuji, že složitá postcovidová situace zvýší počet sporů a umožní opět prezentovat výhody vnitrostátní arbitráže široké veřejnosti. Pokud jde o rozhodčí řízení jako celek, určitě velkou ránu dostaly investiční arbitráže skrze zrušení vnitrounijních arbitráží, tzv. BIT.
Marie Talašová, rozhodkyně Burzovního rozhodčího soudu, advokátka kanceláře White & Case a bývalá ředitelka mezinárodní právní služby ministerstva financí
1) Ano, určitě. Rozšíření pravomoci ostatních stálých rozhodčích soudů by odstranilo existující nerovnost v oblasti služeb, poskytovaných stálými rozhodčími soudy. Ze změny budou mít primárně prospěch podnikatelé, kteří hledají alternativní sudiště, jemuž by mohli svěřit rozhodování svých obchodních sporů bez obav z nedostatku integrity řízení či kvality rozhodování, a kteří nejsou schopni či ochotni nést náklady na vedení rozhodčího řízení u zahraničních rozhodčích soudů. Prospěch z takové změny budou mít i tuzemské civilní soudy, jimž by se snížil nápad obchodních sporů.
2) Podnikatelé mají již dnes možnost předkládat spory rozhodčím soudům při Burze cenných papírů či komoditní burze v rámci pravomocí, které jim svěřuje zákon. Málo se však o tom ví a je potřeba v tomto směru zlepšit povědomí. Přimlouvala bych se však i za to, aby novým zákonem byla propůjčena pravomoc stálého rozhodčího soudu více soudům než tomu jednomu u Hospodářské a Agrární komory.
3) Je co zlepšovat. Rozhodčímu prostředí v ČR chybí zdravé konkurenční prostředí a podnikatelům chybí možnost volby sudiště pro rozhodování obchodních sporů.
