EKČR: Slovenská zkušenost ukázala, že nesystémové zásahy do exekucí likvidují vymahatelnost práva

 FOTO: Profimedia.cz

Prezentace klienta

04. 09. 2020 • 06:10
V Poslanecké sněmovně včera proběhlo jednání podvýboru pro exekuce a zároveň seminář o zkušenosti slovenských exekutorů se zavedením teritoriality. Obě akce ukázaly, že nesystémové zásahy do exekučního řádu mohou výrazně ztížit vymahatelnost práva a přinést další problémy.

Na Slovensku byla zavedena teritorialita před třemi lety. Bohužel spolu s ní došlo k celé řadě nesystémových úprav zákona, které zapříčinily horší vymahatelnost práva. „Jsme přesvědčeni, že zavedení místní příslušnosti exekutorů je krok správným směrem, ale zkušenosti ze Slovenska ukazují, že pokud dochází k dalším nepromyšleným legislativním změnám, výsledek může být kontraproduktivní,“ říká prezident Exekutorské komory České republiky (EKČR) Vladimír Plášil. Na Slovensku kromě teritoriality začal fungovat špatně nastavený systém placení povinných záloh pro věřitele. Kvůli tomu se část vymáhání pohledávek přesunula do tzv. šedé zóny, což je jednoznačně negativní dopad.

Na semináři v Poslanecké sněmovně vystoupil i prezident Mezinárodní unie soudních exekutorů Marc Schmitz, kterého ráno společně se zástupci EKČR přijal premiér Andrej Babiš. Projednávali chystanou novelizaci exekučního řádu včetně zavedení teritoriality a situaci v oblasti exekucí v mezinárodním měřítku. „Máme s teritorialitou velké zkušenosti v dalších zemích, existují např. i modely, kdy státní exekuce jsou přidělovány teritoriálně, ale u ostatních pohledávek má věřitel možnosti si exekutora vybrat,“ řekl Schmitz na semináři a dodal: „Efektivita výkonu činnosti soudního exekutora se zvyšuje s nárůstem svěřených kompetencí.“ Zároveň varoval před unáhlenými úpravami legislativy, kterých se v souvislosti s novelizací exekučního řádu objevuje mnoho.

EKČR dlouhodobě deklaruje odmítavé stanovisko k zásadní navržené změně, kterou je princip označovaný jako „sněhulák“. Toto pravidlo se řídí zásadou koncentrace řízení a podle EKČR by způsobilo řadu komplikací dlužníkům i věřitelům. Systém odmítají i neziskové organizace a odborná veřejnost. Hrozil by vznik velkých exekutorských úřadů, profitovaly by z něj zejména služebně nejstarší exekutoři, protože z důvodu vysokého počtu historicky zahájených exekucí by tak měli nárok i na nejvyšší počet nově zahájených.

"Dle našich zkušeností z jiných zemí se nikde podobné řešení neosvědčilo. Tzv. „sněhulák“ je nežádoucí," říká Marc Schmitz.

Navrhované restrikce v oblasti mobiliárních exekucí by zase sebraly soudním exekutorům poslední možnost, jak vymáhat dlužné částky od solventních dlužníků, kteří se umí vyhýbat svým povinnostem díky znalostem nepřesností v zákoně. Stejný názor zastávají i zástupci Svazu českých a moravských bytových družstev, kteří mohou z praxe potvrdit, jak složité je tyto povinné postihnout.

Pozměňovací návrhy řeší i reformu tzv. marných exekucí, tím se rozumí případů, kdy po dobu 3 let nebylo nic vymoženo. „Jakékoliv zastavení starších exekucí určitě pomůže mnoha dlužníkům. Je však potřeba přesně definovat jejich rozsah, podmínky zastavení a pokračování ve vymáhání, jinak se z toho zase stane jen další podpora možnosti zadlužovat se do budoucna,“ dodává Vladimír Plášil.

Exekutorská komora se obává o osud novely zákona exekučního řádu. Původní návrh z pera Ministerstva spravedlnosti je totiž již teď připomínkován 30 pozměňovacími návrhy, řada z nich je protichůdných, nesystémových a v přímém rozporu s jejím původním cílem – tedy nastavením takového prostředí, které zajistí férový průběh exekuce pro věřitele i dlužníky.

SDÍLET