Exekuce jsou výhodnější než insolvence. Je to špatně, lidem má zůstat podobná částka, říká Valášek

Jan Januš

26. 10. 2020 • 06:00
Aktuální situace a zatížení insolvenčních správců začínají být neudržitelné, upozorňuje výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008 Tomáš Valášek. Jejich ohodnocení  se totiž 12 let nezměnilo, stát jim ale neustále přidává další úkoly, které budou v souvislosti s ekonomickými problémy spojenými s pandemií ještě náročnější. „Obecně nebude práce, lidé nebudou mít peníze, které by utráceli a celkově vzato se poměry dosti změní. Otázkou je, jestli to bude už koncem tohoto roku, nebo třeba až na podzim příštího,“ říká pak Valášek k očekávanému nárůstu počtu insolvencí v rozhovoru pro INFO.CZ.

Upozornili jste na to, že v září došlo k výraznému nárůstu počtu insolvenčních návrhů, meziměsíčně o 11 procent na 2442. Toto číslo ale patrně dál poroste, na konci října totiž skončí současné moratorium. Co podle vás další období přinese?

Dosavadní nárůst přisuzuji spíše sezónnosti, podle dat byl hlavní nárůst v druhé půlce měsíce a vždy v září vidíme po prázdninách nárůst počtu insolvenčních návrhů. Přiznám se ale, že je velmi těžké odhadovat situaci, když nevíme, co bude zítra. S jistotou se dá říct, že jsou tady odvětví velmi silně zasažená koronavirem, jako jsou gastronomie, cestování, ubytování, kultura a další, kde již problémy vidíme, ale v souvislosti s poklesem ekonomiky jako takové se problémy budou přesouvat také dále. Obecně nebude práce, lidé nebudou mít peníze, které by utráceli a celkově vzato se poměry dosti změní. Otázkou je, jestli to bude už koncem tohoto roku, nebo třeba až na podzim toho příštího. 

Budou mít insolvenční správci dle vašich informací dostatečné kapacity na řešení souvisejících případů? Na vámi nedávno organizované konferenci Insolvence 2020, kde bylo INFO.CZ mediálním partnerem, totiž opakovaně zaznívalo, že už nyní kapacity na různé věci chybějí, a to nejen u insolvenčních správců, ale například i u neziskových organizací…

O kapacity správců se nebojím. Problémem však je, kdo to zaplatí. Správci mají 12 let stejnou odměnu, ale veškeré náklady neustále rostou, kumulovaná inflace za tuto dobu přesahuje 24 procent, roste rovněž agenda v jednotlivých řízeních. Navíc se zkracuje průměrná doba jednotlivých řízeních a nejvíce agendy je na začátku řízení. Obdobně si stěžují neziskové organizace, které nemají uhrazeny ani základní výdaje za soupis insolvenčního návrhu. 

Jak tedy tyto problémy řešit?

Zvýšit odměnu správcům a v některých úkonech netrvat na osobním jednání. Dovedu si představit, že by například přezkumné jednání mohlo probíhat vzdáleně. Pokud s dlužníkem jedná skutečně správce, nevidím v takové formě jednání jakékoliv obcházení smyslu zákona. 

Ukazuje se také, že institut prohlídky obydlí vnímá hodně správců jako problematický. Vstupují do obydlí, ve kterém již většinou exekutor neměl co zabavit, není zde majetek k sepsání a pro správce obzvláště v této době znamená jen náklady, potažmo dokonce riziko nákazy, a to se nebavíme jen o covid-19. 

Jak to v tomto ohledu vypadá s povinným vzděláváním insolvenčních správců? Půjde spíše o pozitivní změnu, nebo o další zatížení?

Velmi vítám snahu ministerstva spravedlnosti vnést do vzdělávání řád, čekám, že nám pomůže lépe nastavit vzdělávací systém. Vidíme, že se poctiví správci pravidelně vzdělávají. Obavy mám o správné nastavení takového systému, aby tady nevznikly subjekty, které budou rozdávat jen certifikáty „naoko“ a aby se ze vzdělávání nestala jen komodita. 

A povinnost správců prověřovat, zda velmi zjednodušeně, dlužník vydělává maximum možného?

Zjišťování potenciálu dlužníka na trhu práce a kontrola jeho využívání byla jedním ze stěžejních závěrů Konference Insolvence 2020. Ve většině případů správci řeší s dlužníkem, jak je dlouho u zaměstnavatele, zkusí s ním požádat o zvýšení platu, případně řeší zjevné rozdíly v potenciálu. Vím, že někteří správci k této věci přistupují velmi zodpovědně a jednou za čtvrtletí si volají s dlužníkem, aby se dozvěděli, co je u něj nového. Já se opět vrátím k těm nákladům. Za roky, které v oboru pracuji, se mění pohled na správce. Řekněme z právníka a ekonomického experta s příslušným vzděláním se dnes stává až sociální pracovník, a to je časově velmi náročné. Skutečně toto chceme? A kdo má zaplatit veškerý ten kontakt? Mně se zdá, že aktuální situace začíná být neudržitelná. Podívejte se na notáře, kterým se zvedly odměny v některých případech až o padesát procent.

V Poslanecké sněmovně se nyní rovněž projednávají zásadní změny v oblasti exekucí. Na zmíněné konferenci ale opakovaně zaznívalo, že by se právě exekuce a insolvence měly více provázat, mluví se o tom ostatně dlouhodobě. Vidíte jako reálné, že by se to mohlo v dohledné době stát?

Jeden z podstatných závěrů Konference Insolvence 2020 byl, že by mělo dojít ke sblížení částek, které zůstávají lidem v exekucích a v insolvencích. Velká řada lidí, kteří by měli být v insolvenci, setrvávají v exekucích, protože jim na měsíční živobytí zbude více peněz po odečtení zákonných částek. Jedná se o nezabavitelné minimum. Právě zde vidí řada odborníků největší potenciál pro skutečné řešení dluhového problému stovek tisíc lidí. Měli bychom více motivovat dlužníky ke vstupu do oddlužení, aby je více zajímalo to finální řešení dluhového problému a možnost začít znovu s čistým štítem.

Jak na vás působí současné legislativní dění spojené s řešením dluhů? Stihne současná sněmovna podle vás ještě něco zásadního změnit?

Myslím, že i kvůli koronavirové situaci celá řada agendy zbude už na novou sněmovnu. Samozřejmě víme, že se již chystá nový zákon o preventivní restrukturalizaci pro podnikatele. Na druhou stranu je zde i volání soudců po větší stabilitě celého prostředí. Raději by viděli jednu větší novelu za delší čas, než častější úpravy právního rámce novelami či vyhláškami.

Česká republika se rovněž musí připravovat na příchod nové evropské regulace, řešící i podnikatelské možnosti oddlužení. Podle předsedy sněmovního podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení Marka Výborného (KDU-ČSL) bude neudržitelné, aby v oddlužení fungovaly vedle sebe dva režimy – pro podnikatele a pro nepodnikatele – a dojde k jejich sjednocení. Je to podle vás rozumné?

Myslím, že se nevyhneme sjednocení režimů pro OSVČ a nepodnikatele. Již dnes vidíme, že si dlužníci zakládají živnostenské listy proto, aby dostali úvěry, protože tyto jim ve spotřebitelském režimu nechtějí věřitelé poskytnout a stejně by to fungovalo v případě dvou režimů oddlužení. Ti lidé si vždy najdou cestu, jak si pomoci. 

Naroste tak počet lidí, kteří splatí méně ze svých závazků?

To nepředpokládám. Já si obecně myslím, že se v poslední době přijala řada dobrých opatření, která zabraňují predátorským věřitelům a která alespoň omezují nesmyslné předlužování lidí nebo vyrábění dlužníků. Otázkou by mělo být, co udělat s tou velkou spoustou dlužníků, kteří by již měli být v insolvenci. Obávám se, že stále máme velkou skupinu lidí, kteří mají dluhy jako životní styl. Pro ostatní by tady měly být pomocné ruce jako například bezplatné vzdělávání dlužníka, které máme uzákoněno již tři roky, ale práce v této oblasti postoupily jen velmi málo. 

Jak daleko jsme podle vás v digitalizaci insolvencí a nakolik je vlastně možné právě v této oblasti jednat elektronicky a na dálku?

Novému postupu by měl napomoci nový insolvenční rejstřík, tzv. eISIR. Aktuálně nemáme přesné informace o stavu výběrového řízení, ale nabízeli jsme naše dvanáctileté zkušenosti v oblasti insolvencí u nás. Spolupodíleli jsme se také například na tvorbě obdobného rejstříku na Slovensku. 

Insolvenční předpisy v dnešní době vyžadují u celé řady jednání osobní účast obou stran a výklad je v tomto zatím spíše restriktivní. Bohužel. Přitom v justici stát investoval vysoké desítky milionů do videokonferencí. Advokátům jsou již uznávány některé videohovory jako regulérní úkony. Přál bych si, aby něco takového bylo rychle umožněno i správcům, kteří dnes při cestách za dlužníkem tráví hodiny neproduktivního času v autech, případně trochu produktivnějšího ve vlaku s rouškou. A zase jsme u těch nákladů… 

Přitom by techniku šlo používat už nyní. Soudce Tomáš Jirmásek mluvil na Konferenci insolvence 2020 například o naprogramování počítačů, funkčním používání excelu, strojově čitelných formulářích a automatickém přenosu dat…

Ano, ale teprve digitalizace na všech úrovních přinese zásadní pozitiva, a především omezení opakovaných ručních prací. I my neustále vylepšujeme náš informační systém pro správce o automatizované funkce, aby se mohli v klidu soustředit na svou roli odborného průvodce celým insolvenčním řízením. Snažíme se pomáhat posouvat celé insolvenční prostředí o kousek dále… 

SDÍLET