Poslanci rozhodují o poslední velké úpravě exekucí v Česku před podzimními sněmovními volbami. Původní novela z pera ministerstva spravedlnosti na sebe v legislativním procesu nabalila přes 60 návrhů na změnu a zákonodárce tak čeká náročné jednání. „Netroufnu si odhadnout situaci. Je mimořádně nepřehledná a ani na ústavně právním výboru se to nevyvíjelo jednoduše,“ avizuje nejasná očekávání od výsledku Pavel Staněk, který stojí v čele České asociace věřitelů. Ta byla nedávno kritizována za zadání průzkumu, který měl zmapovat pohled Čechů na oblast dluhů, nebo kvůli tomu, že ji podporují někteří exekutoři.
Jaký je aktuální stav v oblasti insolvencí?
V současné době leží ve sněmovně návrh ministerstva spravedlnosti, který reaguje na evropskou směrnici. Ta se sice týká oddlužení podnikatelů, ale český předkladatel šel nad její rámec a rozjel to jiným směrem, a to ke zkrácení doby oddlužení také fyzických osob. Po necelých dvou letech nové legislativní úpravy oddlužení se dostáváme do dalšího kolečka změn a úprav. Aniž bychom si počkali na výstupy předchozí novely.
Proč vám to vadí?
Je jasné, že oddlužovací novela dokázala připustit pokles vymáhání pohledávek o 15 procent. Pokud by se délka oddlužení zkrátila z pěti let na tři roky, bavíme se o poklesu 24,6 procent.
Kde jste ta čísla vzal?
Zaznělo to na fóru, které pořádala Hospodářská komora České republiky. Konkrétně od insolvenčního správce a místopředsedy České advokátní komory Michala Žižlavského. Pokles vymahatelnosti je prokazatelný a doložitelný, podobné informace máme i od řady věřitelů.
Aktuálně je ve třetím čtení velmi probíraná novela exekucí. Jaká jsou očekávání od pátečního pokračování v projednávání? Třeba po ústavně právním výboru vlastě nebyl nikdo spokojen.
Narovinu, netroufnu si odhadnout situaci. Je mimořádně nepřehledná a ani na ústavně právním výboru se to nevyvíjelo jednoduše. K novele bylo snad více než 60 pozměňovacích návrhů a záleží, jak se budou hlasovat a v jakém pořadí. Nám jako asociaci na tom hlavně vadí teritorialita, tedy územní příslušnost exekutorů…
To je takový evergreen, kolem kterého se točí řada debat.
V zásadě jde o přerozdělení trhu. Opravdu jsme nenašli příklady, komu by to mohlo pomoci. Argument přiblížení dlužníka exekutorovi je iracionální. Stejně jako pomoc teritoriality v oblasti starých exekucí. Není to prostě všelék a nepřinese to hodnotu pro stávající problémy v exekucích.
Sami exekutoři si ale odhlasovali, že teritorialitu chtějí. I největší úřady volají po tom, aby se alespoň něco zavedlo. Exekutoři také přiznávají, že situace od roku 2001 se razantně změnila, trh je jiný a v nějakém segmentu by možná smysl dávala. Proč si držíte jinou pozici?
My přece nejsme exekutoři a nehovoříme za ně. Pokud jsme s nimi v rozporu, nevadí mi to. My se zastáváme práv oprávněných, tedy věřitelů. Z jejich pohledu je svobodná volba exekutora naprosto zásadní. Pokud chce stát experimentovat se svými pohledávkami, tak ať si zavede veřejnoprávní teritorialitu a tento model si vyzkouší.
