Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Američtí novináři chtějí digitalizovat tajné dokumenty hrdlořezů z IS. Čelí kritice, že je odvezli jako kořist

Američtí novináři chtějí digitalizovat tajné dokumenty hrdlořezů z IS. Čelí kritice, že je odvezli jako kořist

Americký list The New York Times (NYT) hodlá Iráku vrátit 15.000 stran dokumentů, které patřily teroristické organizaci Islámský stát (IS) a které z Iráku vyvezli reportéři. NYT zároveň chce veškeré tyto spisy digitalizovat a zpřístupnit veřejnosti, informoval zpravodajský web televize Al-Džazíra.

Zpravodajka NYT Rukmini Callimachiová, která psala o dění týkající se IS, ve čtvrtek oznámila, že list hledá partnera, který by pomohl s digitalizací dokumentů a jejich zveřejněním. V této databázi by se nacházelo nejméně 15.000 stran dokumentů, které Callimachiová a její tým našly v Iráku, zejména v Mosulu a okolí, loni po porážce IS.

Originály dokumentů hodlá NYT vrátit irácké vládě skrze iráckou ambasádu ve Washingtonu.

Prohlášení přišlo poté, co se Callimachiová a její kolegové stali terčem kritiky od akademiků, kteří je obvinili z nelegální a neetické činnosti. Kritika byla zejména reakcí na článek nazvaný "Spisy ISIS", který NYT publikoval minulý měsíc. Callimachiová v článku mimo jiné popisuje, jak spisy získala s pomocí irácké armády.

"Při pěti cestách do válkou poznamenaného Iráku zpravodajové The New York Times prohledávali někdejší kanceláře IS a shromáždili tisíce spisů, které po sobě zanechali ozbrojenci, když se jejich chalífát začal hroutit," stálo v článku.

720p 360p
Stovky teroristů Islámského státu se vrací do Evropy. Kde jich je nejvíc?

Ve čtvrtek Callimachiová řekla, že jí irácké bezpečnostní složky pomohly dokumenty shromáždit a zachovat.

Jako první kroky NYT odsoudil irácký spisovatel a akademik Sinán Antún. Na twitteru postup novinářského týmu přirovnal ke koloniálním praktikám s tím, že slova jako "zachovávání" a "převážení" v článku pouze maskují dlouhou historii krádeží za účelem vystavit předměty v centrech impéria.

Po invazi Spojených států v roce 2003 byly z Iráku vyvezeny miliony dokumentů, které jsou dosud v držení amerických organizací.

Podobná kritika se objevila i mimo akademické kruhy na sociálních sítích, kde se uživatelé ptali, jak budou dokumenty zachovány a zda reportéři neporušují právo na soukromí osob, které jsou ve spisech jmenovány.

Callimachiová v reakci uvedla, že cílem akce bylo poskytnout irácké i světové veřejnosti více informací o tom, jak Islámský stát fungoval.

Co je to islám? Pravidla, zajímavosti i postoj k ženám přehledně>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1