Česká počítačová hra Attentat 1942, která přibližuje dobu protektorátu po atentátu na Reinharda Heydricha, sice letos získala hlavní cenu na německém festivalu nezávislých počítačových her A MAZE, v Německu si ji ale nikdo zahrát nemůže. Důvodem je zdejší praxe, která neumožňuje zobrazovat nacistické symboly v počítačových hrách. Tvůrci české hry by se ji mohli pokusit změnit u soudu.
Hra, za níž stojí odborníci ze dvou fakult Univerzity Karlovy a historici české Akademie věd, navazuje na trojici výukových simulací pro školy. „Je to hra založená převážně na vzpomínkách pamětníků, kdy se snažíte zjistit, proč vašeho dědečka bezprostředně po atentátu na Heydricha zatklo gestapo,“ říká vedoucí projektu Vít Šisler z Filozofické fakulty UK. „Vy pátráte tak, že se ptáte babičky, ptáte se pamětníků, kolegy dědy z odboje, kolegů, co s ním pracovali ve fabrice, a postupně se z různých osobních výpovědí snažíte složit ten příběh,“ vysvětluje.
Postavy ve hře jsou sice fiktivní, ale byly vytvořeny na základě osudů konkrétních lidí a dobových svědectví. Vzhledem k tématu hry je jasné, že se v ní objevují i nacistické symboly nebo tradiční pozdravy hitlerovských stoupenců.
Právě to je ale problém ve spolkové republice, kde je zobrazování nacistických symbolů trestné, ať už jde o vlajky, uniformy, odznaky nebo třeba pozdravy. Trestní zákoník přitom počítá až s tříletým trestem odnětí svobody. Výjimku ze zákona mají oblasti školství, vědy, umění či zpravodajství o době nacismu.
Na počítačové hry - i když mohou mít v zásadě vzdělávací charakter - se ale žádná taková výjimka nevztahuje, protože nejsou běžně považovány za umění. Tvůrci české hry to pocítili už na berlínském festivalu. „Na tom festivalu porota hru hrála v uzavřené sekci, kam nesměla veřejnost,“ říká Šisler s tím, že Attentat 1942 se tak nemohl zapojit ani do soutěže o nejoblíbenější hru u návštěvníků.
