Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Český rozhlas spuštěním nového webu balancuje na hraně zákona. Může jít o nedovolenou podporu

Český rozhlas spuštěním nového webu balancuje na hraně zákona. Může jít o nedovolenou podporu

Český rozhlas začal provozovat zpravodajský server iRozhlas.cz, což by mohlo na první pohled vypadat jako vítané zpestření světa zpravodajských webů. Vyvstává však vážné nebezpečí, že provozování tohoto serveru by mohlo být v rozporu s pravidly státní podpory veřejnoprávního vysílání, které vydala Evropská komise.

Smlouva o fungování Evropské unie obecně státní podporu zvýhodňující určité podniky, která narušuje hospodářskou soutěž, zakazuje. Takovou státní podporou je např. i státem zaručený příjem ve formě koncesionářských poplatků. Z tohoto zákazu samozřejmě existují výjimky, jako je například podpora veřejnoprávního vysílání, která však může být uskutečňována pouze za podmínek stanovených Evropskou komisí.

Je totiž nepochybné, že i provozovatelé komerčního vysílání se více či méně podílejí na přispění k pluralismu, obohacení kulturní a politické diskuse a rozšíření výběru programů a hrají důležitou úlohu při zajišťování objektivního informování veřejnosti. Všechna komerční média jsou ale zároveň ohrožena potenciálními negativními účinky, které by státní podpora udělená provozovatelům veřejného vysílání mohla mít.

Jednou z podmínek veřejné podpory veřejnoprávním vysilatelům je, aby podpora nepřesahovala náklady na plnění závazku veřejné služby v oblasti vysílání. Výše veřejné podpory nemůže překročit čisté náklady na poskytnutí veřejné služby, přičemž je třeba brát v úvahu rovněž ostatní přímé či nepřímé příjmy, které z poslání veřejné služby vyplývají. Z tohoto důvodu se pro určení čistých nákladů veřejné služby bere v úvahu čistý zisk ze všech obchodních činností, které s činností veřejné služby souvisejí.

V rozsahu, v jakém toto financování nesplňuje tuto podmínku, se jedná o selektivní zvýhodnění jen určitých vysílacích organizací, a tedy o podporu narušující či ohrožující hospodářskou soutěž. Nadměrná náhrada tedy v zásadě představuje neslučitelnou státní podporu, kterou je státu nutno vrátit, neboť není pro poskytování služby obecného hospodářského zájmu nezbytná.

Veřejnou službu v oblasti rozhlasového vysílání definuje zákon o Českém rozhlasu jako tvorbu a šíření rozhlasových programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb. Je tedy otázkou, zda provozování zpravodajského webu, který s rozhlasovým vysíláním přímo nesouvisí, je tvorbou a šířením „dalšího multimediálního obsahu“.

Veřejnoprávní vysílací organizace samozřejmě musí mít možnost využít příležitostí, které nabízí digitalizace a diverzifikace distribučních platforem. Musí se však jednat o platformy mající nějakou souvislost s veřejnou službou, kterou mají tyto organizace poskytovat. Proto by zcela jistě nebylo v rozporu s pravidly s pravidly státní podpory veřejnoprávního vysílání šíření rozhlasových programů prostřednictvím internetu či provozování webové stránky, která propaguje a podporuje rozhlasové vysílání veřejné služby.

Pokud se však jedná o provozování webové stránky, která s vlastním rozhlasovým vysíláním v podstatě nesouvisí, nabízí se otázka, zda státní podpora Českého rozhlasu nepřesahuje náklady na plnění závazku veřejné služby v oblasti vysílání, protože postačuje i na úhradu nákladů, které tento závazek přesahují, čímž by mohlo dojít k narušení hospodářské soutěže zpravodajských serverů.

Autor je advokát, který se mimo jiné zabývá mediálním právem

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744