Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Český rozhlas ukončil spolupráci s agresivním Kotrbou. Co dělal na sjezdu ČSSD, není jasné

1080p720p360p

Český rozhlas ukončil externí spolupráci s novinářem Štěpánem Kotrbou. Důvodem je incident na sjezdu ČSSD v Hradci Králově, při němž Kotrba napadl pepřovým sprejem dva bezdomovce. Případem se zabývá i policie. Kolem Kotrbovy práce pro Český rozhlas přesto dál přetrvávají nejasnosti. Rozhlas tvrdí, že pro něj Kotrba dělal interní analýzy legislativního prostředí s ohledem na digitalizaci vysílání. Nespecifikoval však, co přesně měl za úkol na sjezdu ČSSD.

Štěpán Kotrba byl na sjezdu ČSSD akreditovaný jako analytik Českého rozhlasu. Když k němu před budovou, v níž se akce konala, přišli dva bezdomovci a požádali ho o drobné, Kotrba jim místo peněz stříkl do očí pepřový sprej.

Kotrba se hájí, že ho bezdomovci napadli, svědci incidentu to ale popírají. „Úplně jsem neslyšela, o čem si povídají, rozhodně to ale nebylo tak, že by tam došlo nějakému fyzickému ataku. Přesto Štěpán Kotrba vytáhl z ničeho nic pepřový sprej a na dvakrát ho tomu bezdomovci nastříkal do očí. Poprvé to bylo z hodně velké blízkosti, a poté, co se ten člověk zhroutil, na něj stříkal znovu. Přitom už byl zasažený a zcela bezmocný tou první dávkou,“ popsala pro INFO.CZ dokumentaristka a redaktorka webu A2larm.cz Apolena Rychlíková.

Mužům následně pomáhali ostatní novináři nebo sociálně demokratický europoslanec Miroslav Poche. Zástupci sekretariátu ČSSD Kotrbovi po potyčce akreditaci odebrali a sjezd musel opustit.

Spojenectví se Zavoralem?

Kotrbova účast ale vzbuzuje pochybnosti hlavně ve vztahu k Českému rozhlasu. O tom, že se na akci pohybuje pod jeho značkou, nevěděl ani ředitel zpravodajství veřejnoprávního média Jan Pokorný. „Pan Kotrba nebyl akreditován za zpravodajství, ale jako analytik,“ vysvětluje pro INFO.CZ tiskový mluvčí Rozhlasu Jiří Hošna.

Kotrba podle něj pro instituci pracoval jako externí analytik. Věnoval se analýzám legislativního prostředí, například v oblasti digitalizace rozhlasového vysílání. Na doplňující dotaz, jaký konkrétní úkol měl Kotrba na sjezdu ČSSD, Hošna odepsal, že obecně analyzoval legislativní mediální prostředí v ČR a na sjezd se akreditoval z vlastní iniciativy.

Stejně nejasně komentoval další výstupy Kotrbovy práce. Sdělil jen, že jde o interní dokumenty týkající mimo jiné legislativního procesu spojeného s digitalizací. Neprozradil ani, kolik už Český rozhlas Kotrbovi zaplatil. „Český rozhlas není tyto informace oprávněný sdělit vzhledem k zákonu o ochraně osobních údajů,“ pravil.

V minulosti se mezi novináři spekulovalo o Kotrbově napojení přímo na generálního ředitele Rozhlasu René Zavorala. Jeho údajná pozice poradce měla být pouhou zástěrkou, která mu měla pomoci udržet vliv v politickém zákulisí. Rozhlas ale podobné informace opakovaně popřel.

Kontroverzní postava

Kotrba je každopádně kontroverzní osobností. Jeho texty mimo jiné vycházejí na dezinformačním webu Parlamentní listy. INFO.CZ i jeho kontaktovalo s žádostí o vyjádření. Na otázky týkající se jeho angažmá v Českém rozhlase a práci na sjezdu ČSSD však do vydání textu neodpověděl.

Kotrbova zájem a angažovanost ohledně Českého rozhlasu ale trvá již delší dobu. Mezi lety 2004 a 2007 byl dokonce členem rozhlasové Rady. Rezignoval, když mu hrozilo odvolání Poslaneckou sněmovnou. Návrh podal poslanec ODS Petr Pleva.

„Zákon ukládá, že rada ani její členové jednotlivě nesmějí zasahovat přímo do vysílání a tvorby programů, což pan Kotrba opakovaně činil. Šlo o soustavné a trvalé porušování zákona. Pan Kotrba přímo chodil do jednotlivých redakcí a úkoloval redaktory, co mají dělat, což je neslučitelné s funkcí radního Českého rozhlasu,“ odůvodňoval tehdy svůj návrh Pleva.

Kotrba jeho obvinění popřel. Připustil však, že ostře kritizoval podobu jednotlivých stanic a programů. „Nepopírám, že jsem sám Radě podal i několik stížností na vysílání. Nepopírám, že mi vždy vadil pravicový ultrakonzervativismus a rigidně primitivní antikomunismus stanice, která vznikla veřejnoprávní transformací propagandistické vysílačky, placené z prostředků amerického Kongresu jako nástroj ovlivňování politického klimatu v zemích socialistického bloku během studené války,“ napsal předlistopadový člen KSČ směrem k tehdejší stanici ČRo 6.

Hradecký incident prošetřuje policie

Český rozhlas 6 vznikl v roce 1995 a navazoval na vysílání české verze Rádia Svobodná Evropa. Americký Kongres ukončil financování Svobodné Evropy v roce 2002. Od té doby se její pořady přestaly na ČRo 6 objevovat. Sama „šestka“ skončila v roce 2013, kdy se změnila na současný Český rozhlas Plus.

Kotrba o sobě dal také vědět v roce 2013, kdy kritizoval komentář publicisty Adama Drdy na stránkách Českého rozhlasu. Drda v něm hodnotil prezidentskou volbu a Kotrba si stěžoval na některé formulace. Vadilo mu například označení Miloše Zemana za horšího z obou kandidátů. Komentář podle něj šířil nenávist a vyvolával zášť vůči Zemanovým voličům. Rozhlas jeho stížnosti vyhověl a komentář z webu stáhl. Vyvolal tím polemiku o tom, zda takový formát vůbec může být nestranný a vyvážený.

Nejnovější Kotrbův incident s bezdomovci začala prošetřovat hradecká policie. Český rozhlas se od násilí distancoval. „Považujeme to za individuální selhání pana Kotrby. Český rozhlas se v každém případě distancuje od všech projevů násilí a nesnášenlivosti,“ pravil Hošna. V pondělí s Kotrbou Rozhlas spolupráci ukončil. Jeho reakce podle mluvčího poškodila dobré jméno média.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1