Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Google chce bojovat proti dezinformacím, v den prezidentských voleb ovšem zvýhodnil Sputnik

Google chce bojovat proti dezinformacím, v den prezidentských voleb ovšem zvýhodnil Sputnik

Lednové prezidentské volby naplno ukázaly sílu dezinformací. O Jiřím Drahošovi po internetu kolovala tvrzení, že zneužívá malé chlapce a byl agentem StB, Miloš Zeman zase ústy svého mluvčího vyvracel zvěsti o svém zdraví, různých kolapsech i amputované noze. Falešné zprávy se nejčastěji šíří prostřednictvím sociálních sítí nebo emailů. Ve dny druhého kola prezidentské volby se ale objevily i ve výsledcích vyhledávání na Googlu, který je čtenářům prezentoval jako relevantní dotaz na jedné z předních pozic.

Kdo při druhém kole voleb hledal informace na Googlu, toho mohlo překvapit, že mu vyhledávač na jedné z prvních míst nabízí článek webu Sputnik. Od pátečního večera 26. ledna do zhruba sobotního poledne 27. ledna se na druhém místě v Google News po zadání nejhledanějšího volebního dotazu „volby 2018“ zobrazoval text webu, který platforma Evropské hodnoty označila za tvůrce dezinformací a manipulací. Vzhledem k tomu, že tyto volby zaznamenaly rekordní zájem čtenářů a mnohé zpravodajské servery dosahovaly rekordní návštěvnosti, dá se jen těžko odhadovat, kolik tisíc lidí se přes tento odkaz na web Sputnik dostalo a hledali tam informace.

Printscreen výsledků vyhledávání tak, jak se zobrazovaly při druhém kole prezidentských voleb na GoogluPrintscreen výsledků vyhledávání tak, jak se zobrazovaly při druhém kole prezidentských voleb na Googluautor: Info.cz

Firma, která provozuje nejpoužívanější internetový vyhledávač, se přitom už před rokem zavázala, že chce potlačovat umisťování dezinformačních webů na předních příčkách vyhledávání. Podle viceprezidenta Google sekce technologie vyhledávání Bena Gomese chce firma „upřednostňovat ve vyhledávání důvěryhodné stránky a potlačovat nekvalitní obsah“.

Google chce proti dezinformacím bojovat. Systém ale zatím není dokonalý

Toto prohlášení je z dubna loňského roku, kdy se objevilo také v listu The Guardian. Experti tehdy upozorňovali na to, že se firma k podobnému prohlášení odhodlala zřejmě v reakci na kontroverzi, kterou vyvolalo zjištění, že na vyhledávací dotaz ohledně toho, zda se skutečně stal holokaust, nabízel Google jako první link na rasistickou stránku Stormfront, která válečné vyvražďování židů popírala.

Google se přesto i dle prohlášení české zástupkyně firmy s takzvanými fake news weby snaží bojovat. Kvalitu stránek posuzuje dle zadaných parametrů skupina hodnotitelů. „Průběžně aktualizujeme pokyny pro hodnotitele webů, které jsou však jen jeden z mnoha nástrojů a iniciativ, kterými pomáháme na světlo vícero věrohodnějším stránkám a naopak snižujeme váhu nekvalitního a jasně zavádějícího obsahu,“ uvádí pro INFO.CZ PR manažerka Googlu pro Česko a Slovensko Alžběta Houzarová. Přiznává zároveň, že systém ještě není perfektní a pracuje se na jeho vylepšení.

„Neexistuje všelék na všechny neduhy webu. Algoritmy nejsou perfektní a v podmínkách, kdy se obsah webu neustále mění, nikdy nebudou. Bereme však tuto otázku velmi vážně a snažíme se lidem zajistit přístup k užitečným a relevantním informacím z důvěryhodných zdrojů,“ dodává Houzarová.

Mazání dezinformací není řešení, tvrdí odborníci

Firma využívá vlastní skupinu lidí, kteří obsah posuzují, v Česku ale zároveň působí řada nezávislých iniciativ, které se dlouhodobě snaží dezinformace vyvracet a působit osvětově. Dle jejich slov jim ale Google možnou spolupráci zatím nenabídl. „S firmou Google, dalšími vyhledavači či sociálními sítěmi jsme dosud přímo nespolupracovali, ani jsme jimi nebyli osloveni. Jedním z důvodů může být mimo jiné to, že se zaměřujeme na užší typ dezinformací, tedy ty pro-kremelské. Nicméně aktivity společností jako je Google nebo Facebook podporujeme. Je důležité, aby převzaly odpovědnost poskytovatele informací, a zároveň aby jejich aktivity a postupy byly transparentní,“ vysvětluje pro INFO.CZ analytička programu Kremlin Watch, který funguje v rámci think tanku Evropské hodnoty, Veronika Víchová. Její tým vytvořil také kategorizaci českých dezinformačních a manipulativních webů.

Boj proti dezinformacím je ale dle slov odborníků složitý a dlouhodobý. Některé způsoby boje s fake news je navíc mohou spíše posílit, než je odstranit z mediálního prostoru. „Nejčastěji se využívá ta jednoduchá cesta, kdy se začnou weby zakazovat, skrývat, mazat. V tu chvíli jim však často dáváme do ruky další zbraň. Mohou pak poukazovat na to, že je cenzurujeme, protože mluví pravdu, často o to pak opírají svou legitimitu - "podívejte oni nás zakázali, protože se nás bojí a my mluvíme pravdu!",“ popisuje pro INFO.CZ Vojtěch Bruk ze skupiny Zvol si info. Společně s kolegy z Masarykovy univerzity vytvořil průvodce, jak rozeznávat dezinformace, a dlouhodobě školí také studenty středních škol v tom, jak si ověřovat fakta, která najdou na síti.

Přestože se totiž na první pohled může zdát, že falešným zprávám věří především staří lidé, kteří je často dostávají od svých přátel přímo do emailové schránky, dle ankety Zvol si info 71 % středoškoláků čerpá informace především z Facebooku a 20 % nepovažuje zdroj informací za důležitý. Právě sociální sítě patří ale k místům s největší koncentrací dezinformací. „Podle našich zkušeností jsou tím nejčastějším nástrojem šíření hoaxů sociální sítě, pro své snadné nástroje ke sdílení. Důležitou platformou ale, jak se stále více ukazuje, jsou také klasické emaily. Jsou to současně vody, které se jen velmi těžko probádávají,“ vysvětluje koordinátor projektu HateFree Culture Lukáš Houdek.

Dezinformacím věří až čtvrtina Čechů

Falešné zprávy přitom není radno podceňovat jako hlouposti, kterým přece nemůže nikdo věřit. Dle šetření agentury STEM z roku 2016 věří dezinformacím čtvrtina Čechů. „Jedním z problematických faktorů šíření dezinformací je skutečnost, že přesně změřit jejich dosah je velice náročné. V praxi se nicméně ukazuje, že šíření těchto dezinformací jak na sociálních sítích, na webu, tak i skrze řetězové maily může ovlivnit signifikantní množství populace. Podle našeho jednorázového průzkumu z roku 2016 věří takzvaným „alternativním médiím“, jako jsou Aeronet nebo Parlamentní listy, téměř čtvrtina Čechů. Tito lidé pak také přebírají dezinformační narativy, například 20,6 % respondentů věří tomu, že na Ukrajině vládnou fašisté,“ dodává Víchová.

Odborníci se shodují, že v boji proti dezinformacím Češi zaspali. Jedním z důvodů byl i fakt, že podceňovali možný vliv falešných zpráv, které zpočátku mohly působit tak bizarně, že jim přece nikdo nemůže nikdo věřit, a proto se proti nim nemusí ani bojovat. Během několika let ale získaly dezinformační weby poměrně stabilní čtenářskou základnu a boj s nimi je tak nyní mnohem těžší.

V boji s hoaxy jsme zaspali, tvrdí experti

„Skutečně je pravda, že reagovat na tento problém jsme měli mnohem dříve. Stejně nebo hůře je na tom většina států EU. Podobně jsme podcenili důležitost mediální gramotnosti a občanského vzdělávání, ve kterém máme stále velké mezery. V posledních letech ovšem došlo k určitému pozitivnímu vývoji ve vládní i nevládní sféře a existují projekty, iniciativy a instituce, které se problémem dezinformací zabývají,“ doplňuje Víchová.

Podobně to vidí i Bruk ze Zvol si info, podle kterého právě pozdní reakce odborníků nyní nahrává tvůrcům hoaxů, které už nejde jen tak lehce smazat. „Horší je, že se v těchto oblastech poměrně drasticky zaspalo, a tak se bojíme, že se společnost raději vydá tou "jednodušší" cestou zákazů a mazání. Další oblastí je pak označování kvalitních a dobrých zpráv a zdrojů, což je určitě vítaná aktivita. Ovšem opět se k ní musí přistupovat se zdravým rozumem, protože když nám bude někdo podávat informace na zlatém podnose, tak se může stát, že rezignujeme a zase přestaneme kriticky myslet. A navíc, kdo bude dohlížet na toho, kdo ty zprávy ověřuje, když většina rezignuje?“

Práce proti šíření dezinformací by tak měla být dvojí. Bez edukace společnosti a posílení mediální výchovy by totiž mazání fake news i jejich potlačování ve vyhledávání nemohlo přinést potřebný výsledek. Dezinformátoři by tak totiž zůstali jen v roli mučedníků hlásajících pravdu, které chce někdo umlčet.

„Kroků, které je možné podniknout, je poměrně velké množství. Pro začátek je důležité dezinformace systematicky monitorovat a uvádět je na pravou míru, analyzovat hlavní narativy a tak ukazovat, proč mohou být pro společnost nebezpečné. Důležitá je také vládní aktivita, v našem případě to je existence Centra proti terorismu a hybridním hrozbám, které může koordinovat odpověď státních institucí na nebezpečné dezinformace a vzdělávat úředníky a policy-makery. Důležité rovněž je, aby se investigativní novináři věnovali rozkrývání finančních a personálních vazeb dezinformačních webů a lidí, kteří se na jejich aktivitách podílejí,“ navrhuje Víchová.

Je důležité dezinformace vyvracet i upozorňovat na zdroje financování manipulativních webů

Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám funguje od ledna loňského roku. Za tu dobu vyvrátilo například informace senátora Jaroslava Doubravy, který tvrdil, že z Německa přijíždí do Česka autobusy plné migrantů, nebo informaci o tom, že v ovzduší se nachází nebezpečné množství radioaktivního jódu.

Co se týče financování dezinformačních webů, INFO.CZ v poslední době upozornilo například na skutečnost, že peníze z volebních účtů předsedy SPD Tomia Okamury skončily u lidí, kteří jsou napojení na dezinformační Parlamentní listy a První zprávy. Také senátorský plat dlouhodobě absentujícího Františka Čuby končil na účtech fondu Iva Valenty, který je spojen s dezinformačními weby.

Fake news vytváří a posilují i sami politici

Právě politici ale často patří sami k šiřitelům falešných zpráv. Přestože je mnohdy sami aktivně nevytvářejí, citují někdy ve svých vystoupeních dezinformační weby, nebo se na sociálních sítích přidávají do skupin, které hoaxy vytváří. „Dezinformační weby umí velmi šikovně identifikovat a využívat již existujících problémů a rozdělení ve společnosti. V případě České republiky se do velké míry jedná o euroskepticismus, který u nás je zakořeněn už od dob prezidentování Václava Klause. Podobně důležitým faktorem je ale také legitimizace těchto dezinformací politickými představiteli, v současnosti zejména Prezidentem ČR a osobami s ním spřízněnými, případně členy KSČM, SPD a některými členy ČSSD. Tito lidé na webech mnohdy publikují své vlastní texty, či opakují informace, které se na nich dočtou. Tím jim dělají velkou službu,“ vysvětluje Víchová.

Legitimizace fake news politickými představiteli je tak dalším problémem, který s bojem proti falešným zprávám souvisí. Někteří z politiků by si tak zřejmě potřebovali zopakovat základy mediální gramotnosti. „Ten problém celkově je ve stále nedostatečné mediální výchově v českých školách, v rozvoji kritického myšlení a kritického přístupu k informacím. Nutno podotknout, že řada škol tento problém bere vážně a snaží se aktuálně tato témata do své výuky zapojovat. Velkým problémem ale také je, pokud takové dezinformace šíří také například někteří politici, kteří jsou stále pro mnoho lidí, včetně těch mladých, autoritami,“ dodává Houdek.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1