Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mediální výchova je nemoderní a nesystematická, na některých školách chybí úplně

Mediální výchova je nemoderní a nesystematická, na některých školách chybí úplně

Mediální výchova se ve školách učí nemoderně a nesystematicky. Kvůli přehnaným nárokům v dalších předmětech na ni nezbývá moc času a učitelé neví, jak ji mají do výuky začlenit. Výuka pak nepřináší dětem znalosti o fungování médií a schopnost kritického myšlení. Vyplývá to z analýzy stavu mediálního vzdělávání na základních a středních školách v ČR, kterou pro think-tank Evropské hodnoty vypracoval učitel mediální výchovy pražského Gymnázia Na Zatlance Michal Kaderka.

Mediální výchova patří ve výuce mezi průřezová témata, která by se měla prolínat více předměty. Polovina škol podle loňského průzkumu Člověka v tísni ale přiznala, že její naplnění ve výuce nesleduje. Většina středoškoláků se setká s mediální výchovou čtyři hodiny ročně, uvedl Kaderka. Pro odborná učiliště se s tématem mediální výchovy v současných vzdělávacích programech nepočítá vůbec.

Problém podle pedagoga působí to, že školy při naplňování současných vzdělávacích plánů nemají dost prostoru pro posilování dalších potřebných gramotností, jako je ta mediální. Například zavedení obranné výchovy nebo práce v dílnách a na záhoncích, jak o tom uvažuje vláda v demisi, by pak mohlo znamenat ještě další zátěž výuky.

Kaderka zdůraznil, že mediální gramotnost se nezvýší bez lepších digitálních znalostí, protože mladí lidé vyhledávají zpravodajství a informace především na internetu. "Neustupujme od mediální výchovy tím, že ji scvrkneme jen na rozpoznání fake news. Děti jsou v kontaktu s médii již od batolecího věku a vyrůstají v online informačním prostředí," uvedl.

Vláda by se proto měla zaměřit na naplnění strategií digitální gramotnosti a vzdělávání do roku 2020, které schválil předchozí kabinet v roce 2014, míní Kaderka. Ministerstvo školství je podle něj nerealizuje tak rychle, jak by mělo.

Mediální gramotnost je zmíněna také jako nástroj v boji hybridním hrozbám v Auditu národní bezpečnosti, upozornil autor analýzy. Její posílení by proto měla požadovat i ministerstva vnitra a obrany. Vzdělávání o šíření informací v digitální éře by pak mohlo být i součástí projektů, jako je Příprava občanů k obraně státu (POKOS), řekl.

Příležitostí ke změně k lepšímu by mohla být plánovaná revize rámcových vzdělávacích programů. Zatím ale není jasné, co bude jejím výsledkem. Národní ústav pro vzdělávání v současnosti podle Kaderky připravuje analýzu průřezových témat. K mediální výchově se zatím konaly dvě diskuzní setkání odborníků, uvedl učitel.

Česká školní inspekce v současnosti zjišťuje úroveň mediální gramotnosti žáků. Pravidelně ji netestuje. Podle Kaderky je to chyba, protože tak inspekce nemůže sledovat efekt různých opatření na její výsledky.

Z nedávného průzkumu Člověka v tísni vyplynulo, že mediální výchova není v českém školství vnímána jako významné téma. Tři čtvrtiny vyučujících na středních školách přitom rozvoj mediální gramotnosti žáků za důležitý považují. Nejdůležitějším cílem takové výchovy je podle nich rozvoj kritického myšlení studentů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1