Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mediální výchova je nemoderní a nesystematická, na některých školách chybí úplně

Mediální výchova je nemoderní a nesystematická, na některých školách chybí úplně

Mediální výchova se ve školách učí nemoderně a nesystematicky. Kvůli přehnaným nárokům v dalších předmětech na ni nezbývá moc času a učitelé neví, jak ji mají do výuky začlenit. Výuka pak nepřináší dětem znalosti o fungování médií a schopnost kritického myšlení. Vyplývá to z analýzy stavu mediálního vzdělávání na základních a středních školách v ČR, kterou pro think-tank Evropské hodnoty vypracoval učitel mediální výchovy pražského Gymnázia Na Zatlance Michal Kaderka.

Mediální výchova patří ve výuce mezi průřezová témata, která by se měla prolínat více předměty. Polovina škol podle loňského průzkumu Člověka v tísni ale přiznala, že její naplnění ve výuce nesleduje. Většina středoškoláků se setká s mediální výchovou čtyři hodiny ročně, uvedl Kaderka. Pro odborná učiliště se s tématem mediální výchovy v současných vzdělávacích programech nepočítá vůbec.

Problém podle pedagoga působí to, že školy při naplňování současných vzdělávacích plánů nemají dost prostoru pro posilování dalších potřebných gramotností, jako je ta mediální. Například zavedení obranné výchovy nebo práce v dílnách a na záhoncích, jak o tom uvažuje vláda v demisi, by pak mohlo znamenat ještě další zátěž výuky.

Kaderka zdůraznil, že mediální gramotnost se nezvýší bez lepších digitálních znalostí, protože mladí lidé vyhledávají zpravodajství a informace především na internetu. "Neustupujme od mediální výchovy tím, že ji scvrkneme jen na rozpoznání fake news. Děti jsou v kontaktu s médii již od batolecího věku a vyrůstají v online informačním prostředí," uvedl.

Vláda by se proto měla zaměřit na naplnění strategií digitální gramotnosti a vzdělávání do roku 2020, které schválil předchozí kabinet v roce 2014, míní Kaderka. Ministerstvo školství je podle něj nerealizuje tak rychle, jak by mělo.

Mediální gramotnost je zmíněna také jako nástroj v boji hybridním hrozbám v Auditu národní bezpečnosti, upozornil autor analýzy. Její posílení by proto měla požadovat i ministerstva vnitra a obrany. Vzdělávání o šíření informací v digitální éře by pak mohlo být i součástí projektů, jako je Příprava občanů k obraně státu (POKOS), řekl.

Příležitostí ke změně k lepšímu by mohla být plánovaná revize rámcových vzdělávacích programů. Zatím ale není jasné, co bude jejím výsledkem. Národní ústav pro vzdělávání v současnosti podle Kaderky připravuje analýzu průřezových témat. K mediální výchově se zatím konaly dvě diskuzní setkání odborníků, uvedl učitel.

Česká školní inspekce v současnosti zjišťuje úroveň mediální gramotnosti žáků. Pravidelně ji netestuje. Podle Kaderky je to chyba, protože tak inspekce nemůže sledovat efekt různých opatření na její výsledky.

Z nedávného průzkumu Člověka v tísni vyplynulo, že mediální výchova není v českém školství vnímána jako významné téma. Tři čtvrtiny vyučujících na středních školách přitom rozvoj mediální gramotnosti žáků za důležitý považují. Nejdůležitějším cílem takové výchovy je podle nich rozvoj kritického myšlení studentů.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1