Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Místo ochrany osobních údajů omezení práva na informace. Sněmovní přílepek vyhovuje Babišovi

Místo ochrany osobních údajů omezení práva na informace. Sněmovní přílepek vyhovuje Babišovi

červnu 2019 to bude 20 let, co začal platit Zákon o svobodném přístupu k informacím. Za tu dobu si novináři i veřejnost zvykli žádat úřady a instituce o různá data, dokumenty, nahrávky či smlouvy. Právě teď ale hrozí omezení práva na informace „náhubkovým“ přílepkem zákona, kterým se má implementovat nařízení EU k ochraně osobních údajů.

Málokdo si už vzpomene, jak se v roce 1995 Vladimír Mlynář ještě jako šéfredaktor Respektu neúspěšně dotazoval Ministerstva zemědělství, kterým obcím, fyzickým nebo právnickým osobám byly v předchozím roce poskytnuty dotace.

Třiadvacet let starý Mlynářův spor se tehdy dostal až před Ústavní soud a soudce Vladimír Jurka konstatoval, že i bez zákona upravujícího detaily poskytování informací mají žadatelé možnost se tohoto práva, které vychází z Listiny základních práv a svobod i řady mezinárodních smluv, domáhat před běžnými soudy.

Platit za informace dvakrát?

Dnes už zákon máme a české instituce by mohly, pokud jde o svobodný přístup k informacím, fungovat třeba takhle:

Když úřad informace neoprávněně neposkytne, soud mu poskytnutí obratem přikáže pod hrozbou exekuce. Neziskovky zaměřené na poskytování informací a svobodu projevu už si můžou vydechnout, nejsou potřeba.

Nikoho ani nenapadne různými přílepky právo na informace omezovat, a znemožnit tak třeba přístup k informacím o statistikách zákroků v nemocnicích nebo datech o počasí. 

Realita v dnešním Česku je ale jiná.

Soudy jsou často zbytečné, protože jen znovu musejí zopakovat, co už dávno rozsoudily: jádro žaloby se opakuje a je relativně jasné předem, s jakým výsledkem soud rozhodne.

Spory jsou nákladné pro stát i žadatele, po soudním rozhodnutí se často jen celé kolečko žádostí a odmítnutí rozběhne znovu, protože se soudům z různých důvodů nechce využívat možnost informačního příkazu, přestože dají žadateli za pravdu.

Původně užitečné informace zastarají, vyvanou. Lhůty nedodržuje mimo jiné Ministerstvo spravedlnosti, kterému místo 15 dnů trvá poskytnutí třeba i necelé 4 roky.
Úředníci ještě pořád argumentují obavou, že informace budou žadatelé komerčně využívat. Aby ne, když si z daní jejich pořízení už jednou zaplatili!

Nebezpečí ve sněmovně

Pořád je taky třeba vysvětlovat, že hlídacím psem nemusí být jen novinář, ale každý aktivní občan, kterého zajímá dění v obci, na ministerstvu, v městském podniku nebo v dalších veřejných institucích. Trvá taky neustálá přetahovaná o výjimky z poskytování, zákon se dočkal už osmnácti novelizací.

Vláda si – alespoň podle programového prohlášení – uvědomuje, jak je informování veřejnosti podstatné, a projevuje vůli výše uvedené potíže řešit. Konkrétně se v klíčovém vládním dokumentu píše:

„Snadný přístup k informacím o fungování veřejné správy je jedním ze základních prvků moderního digitálního státu. Proto zlepšíme přístup občanů k informacím, a to i o hospodaření veřejných institucí tak, aby byly informace poskytovány včas a bez nepřiměřených nákladů.“

Jenže – navzdory těmto líbivým formulacím najdeme několik významných okleštění práva na informace v návrhu zákona, kterým se má implementovat nařízení EU k ochraně osobních údajů. Ten právě míří do třetího čtení ve sněmovně.

Zastřít, jak ANO vede stát

Tato omezení mají charakter přílepku, protože s původním nařízením ve skutečnosti nesouvisí a nejsou nutná.

Laik si nemusí vůbec uvědomit, jak zásadně se prohozením a přidáním pár slov může změnit dostupnost různých informací – od činnosti ministerstva zahraničí, přes základní informace o hospodaření GIBSu, až po informace, které se dostanou do jakékoli souvislosti s trestním řízením.

Výjimka má nově zasáhnout i informace, jež se dotýkají porušení závazků, které má Česká republika vůči EU.

To je zvlášť znepokojivé v okamžiku, kdy Evropská komise prověřuje možný střet zájmů českého premiéra Babiše kvůli čerpání dotací holdingem Agrofert. Podle Transparency International a Pirátů je totiž Babiš na základě informací ze slovenského registru dále ovládající osobou svěřenských fondů, do kterých převedl před časem svůj majetek.

I v tomto případě bychom tedy nakonec byli odkázáni jen na informace, které ministerstva zveřejní na svých stránkách nebo rozešlou v tiskových zprávách. Osud svobody přístupu k informacím mají do velké míry v rukou poslanci hnutí ANO.

Snad se ve třetím čtením čtení ve sněmovně nerozhodnou, že realita státní správy kazí profesionální marketing jejich hnutí natolik, že je třeba ji veřejnosti zastřít.

Pořád můžou schválit některý ze tří kompromisních pozměňovacích návrhů, které načetl poslanec Ondřej Profant. Není rok 1995, ale 2018 a bylo by hloupé si opět neúspěšně psát úřadům o informace – třeba zase k dotacím.


Text vyšel na serveru HlídacíPes.org, zveřejňujeme ho se souhlasem redakce.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1