Odolá ČRo politickým tlakům? Popotahování Fischera je záminka, říká sociolog médií Štětka | info.cz

Články odjinud

Odolá ČRo politickým tlakům? Popotahování Fischera je záminka, říká sociolog médií Štětka

Sociolog médií Václav Štětka nepochybuje, že je aktuální situace v ČRo Vltava testem, do jaké míry je Český rozhlas odolný vůči politickým tlakům. Vyústění kauzy podle něj naznačí, kam se mohou česká veřejnoprávní média vydat v blízké budoucnosti. Šéfredaktor Vltavy Petr Fischer ještě pořád neví, zda mu bude prodloužena smlouva. Generální ředitel René Zavoral by mu to měl oznámit tento týden. „Podle mého soudu je značně nedůstojné a neprofesionální, aby těsně před Vánoci stále ještě panovaly pochybnosti o tom, kdo jednu z nejstarších stanic Českého rozhlasu po Novém roce povede,“ komentuje to Štětka.

Co říkáte na aktuální peripetie kolem Českého rozhlasu Vltava? Především mi jde o to, že její šéfredaktor Petr Fischer ještě pořád neví, zda mu bude prodloužena smlouva i na příští rok…

Sleduji je spíše zpovzdálí, ale z informací, které se ke mně dostávají, rozhodně nemám dobrý pocit. Podle mého soudu je značně nedůstojné a neprofesionální, aby těsně před Vánoci stále ještě panovaly pochybnosti o tom, kdo jednu z nejstarších stanic Českého rozhlasu po Novém roce povede. Vyvolává to nejistotu a napětí, které neprospívá stanici samotné, ani Českému rozhlasu jako takovému.

Jak obecně hodnotíte směřování Vltavy po nástupu Petra Fischera?

Domnívám se, že změny, které Petr Fischer po svém příchodu inicioval, Vltavě obecně prospěly. Je zřejmé, že stanice se programově a žánrově více otevřela, a současně se lépe přizpůsobila potřebám internetového věku. Je také mimo jiné mnohem aktivnější na sociálních sítích.

I díky tomu se podle mne podařilo zastavit odliv posluchačů, který probíhal už někdy od roku 2014, a během kterého se podle dostupných dat denní posluchačský dosah Vltavy zmenšil o polovinu. Rovněž ohlasy odborné a kulturní veřejnosti na působení Petra Fischera, pokud mám možnost je sledovat, jsou veskrze pozitivní.

Kdo je Václav Štětka?
Václav Štětka působí od roku 2016 na Fakultě sociálních studií britské Loughborough University, kde vyučuje mediální studia a politickou komunikaci. Vystudoval na Masarykově univerzitě v Brně, kde následně působil na Katedře mediálních studií a žurnalistiky FSS MU. V letech 2009-2013 byl výzkumným pracovníkem na University of Oxford, poté přešel na Karlovu univerzitu, kde v letech 2013-2015 vedl výzkumnou skupinu PolCoRe (Political Communication Research Group). Ve svém výzkumu se věnuje roli sociálních médií v politické komunikaci, vlivu médií na politickou polarizaci a vztahům mezi médii a demokracií ve střední a východní Evropě. Je členem řady mezinárodních výzkumných projektů a sítí, jako Digital News Report (Reuters Institute, University of Oxford), Media Pluralism Monitor (European University Institute, Florence) či NEPOCS (Network of European Political Communication Studies). Od roku 2016 je místopředsedou sekce politické komunikace European Communication Research and Education Association (ECREA). Patří k mezinárodně nejcitovanějším českým odborníkům v oboru mediálních studií, pravidelně poskytuje expertní komentáře v českých a zahraničních médiích.

Určitě jste zaregistroval tzv. porno kauzu na Vltavě. Co na ni říkáte s odstupem několika měsíců?

Ta kauza byla jednoznačně uměle nafouknutá, vyvolal ji vlastně jeden komentář na Facebooku, o němž navíc dnes ani nevíme, nakolik byl autentický. Domnívám se, že někteří členové Rady ČRo reagovali velmi ukvapeně a přehnaně; o žádné „porno“ samozřejmě nešlo, jak muselo být jasné každému, kdo slyšel víc než těch inkriminovaných pár vteřin, během kterých zazněla slova penis a koule, která údajně tolik pobouřila dotyčnou posluchačku a následně členy Rady.

Že se jednalo o bouři ve sklenici vody, bylo jasné již pár dní poté, na to není nutný odstup několika měsíců. Je příznačné, že na Radu ČRo po medializaci celého „skandálu“ dorazilo několik desítek stížností – ovšem nikoli stížnosti na pořad samotný, ale právě na slova radního Kňourka, který pořad označil za pornografický a autora literární předlohy Alana Hollinghursta za „homosexuálního aktivistu“. 

Tato reakce veřejnosti, která odmítla nejen Kňourkovu zcela absurdní dezinterpretaci uměleckého díla, ale také jeho neskrývanou homofobii, je potěšující a nepochybně ji lze vnímat i jako podporu šéfredaktorovi stanice.

Zjevné v každém případě je, že Vltava je od té doby pod tlakem Rady ČRo i vedení veřejnoprávního rozhlasu. Čím si to vysvětlujete?

Těžko se lze ubránit dojmu, že popotahování Petra Fischera za tuto „kauzu“ je pouze záminkou, která má vyvolat dojem, že šéfredaktor vedení stanice manažersky nezvládá. Nevím, čím si Petr Fischer vysloužil nepřízeň Rady a vedení rozhlasu – ostatně bylo symptomatické, že ředitel Zavoral se za Fischera po odstartování „kauzy“ nijak nepostavil, naopak dal rychle najevo, že odvysílání pořadu vnímá jako nevhodné – ale s objektivními manažerskými důvody to – zdá se – mnoho společného nemá.

Jak jsem již uvedl, posluchačská obec je od jeho nástupu víceméně stabilní, s jistými výkyvy, ale celkově je tam patrný mírný vzestup, což mimochodem o některých dalších stanicích ČRo neplatí. Ještě podstatnější než údaje o poslechovosti jsou ale podle mého názoru data, která ukazují na významný nárůst návštěvnosti webových stránek Vltavy, za posledního půl roku o téměř padesát procent v porovnání se stejným obdobím loni.

Také doba, kterou internetoví uživatelé na stránkách Vltavy strávili, se významně zvedla, dokonce až o dvě třetiny. To naznačuje, že se Vltavě daří oslovovat nové segmenty populace, především mladší ročníky, které konzumují mediální obsahy zcela jiným způsobem než generace jejich rodičů a prarodičů, zvyklých na to, že rádio rovná se bedýnka s anténou a vypínačem, což už dnes samozřejmě dávno neplatí.

Jednou věcí jsou kvantitavní kritéria pro hodnocení stanice, jinou ta kvalitativní. Jaká jsou podle vás prvořadá a proč?

Je vůbec otázkou, do jaké míry by měly být poslechovost či jiné kvantitativní metriky používány jako primární kritéria „úspěšnosti“ veřejnoprávní stanice, a podle toho hodnotit jeho vedení. Veřejnoprávní média mají v prvé řadě plnit veřejnoprávní misi, respektive službu veřejnosti, která je určována na jedné straně zákonem, na druhé pak Kodexem Českého rozhlasu.

V těchto dokumentech se nic o poslechovosti nepíše. Samozřejmě to neznamená, že by rozhlas neměl usilovat o oslovování co největšího počtu posluchačů, nicméně prvořadým úkolem je udržování kvality a dalších hodnot, které vyplývají ze zákona a z Kodexu. Zda to Vltava činí, si vyžaduje mnohem komplexnější posouzení než to, které nabízejí pravidelná měření poslechovosti v podobě Radio Projektu.

Jak vůbec vnímáte vývoj českých veřejnoprávních médií obecně?

Veřejnoprávní média se nacházejí pod sílícím politickým tlakem, což souvisí s obecnějšími politickými tendencemi směrem k hybridním formám demokracie, které pozorujeme nejen v Česku, ale i v dalších zemích střední Evropy. Ve srovnání s nimi jsou na tom česká veřejnoprávní média ještě víceméně dobře. V Maďarsku či Polsku již došlo k jejich faktickému zestátnění a k proměně na nástroj vládní propagandy.

Špatné příklady ale táhnou, a není tajemstvím, že řada politických aktérů by si přála uskutečnit podobný scénář i u nás, jak ukazuje mimo jiné popularita maďarského premiéra Viktora Orbána mezi některými zdejšími politiky. Česká veřejnoprávní média se naštěstí mohou stále ještě opřít o silnou podporu veřejnosti – například podle posledního průzkumu oxfordského Reuters Institute jsou ČT24 a ČRo Radiožurnál nejdůvěryhodnější zpravodajské značky – ale ostražitost je určitě namístě.

Vyústění aktuální situace kolem šéfredaktora Vltavy bude tak do jisté míry testem, do jaké míry je Český rozhlas vůči politickým tlakům rezistentní, a naznačujícím, jakým směrem se česká veřejnoprávní média mohou vydat v blízké budoucnosti.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud