Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Spor o podobu medií? Regulace monopolu technologických obrů přispěje k řešení, říká Šlerka

Spor o podobu medií? Regulace monopolu technologických obrů přispěje k řešení, říká Šlerka

Brusel tento týden čeká důležité hlasování, které do velké míry určí podobu mediálního trhu v Česku i celé unii. Europoslanci budou rozhodovat o osudu směrnice, která citelně reformuje autorská práva. Pedagog a odborník na média Josef Šlerka v rozhovoru pro E15 při té příležitosti vysvětluje proměny trhu i to, proč je podle něj nutné regulovat monopolní moc technologických gigantů.

Šel byste v dnešní době do mediálního byznysu?

Vlastně docela ano. Ještě tu nejsou využity možnosti, kterými mediální byznys disponuje. Trh je konzervativní a vůbec mu to nepomáhá.

V čem je konzervativní?

Podívejte se na tanečky kolem placeného obsahu. Jsme jednou z posledních zemí Evropy, která s ním takřka nepracuje. Když to porovnáte s dynamikou ekonomického vývoje, ukazuje se, že právě zavedení placeného obsahu je jediným smysluplným řešením, které umožní vydávat kvalitní noviny.

Kde se stala chyba, že s tím neumíme pracovat?

Jedním z faktorů je český návyk, že věci na internetu jsou zadarmo. Brzdil i velmi pozdní nástup placených služeb na internetu v Česku, takzvanou subscription economy – vzpomeňte sám, kolik lidí mělo před pár lety Spotify, Deezer, Netflix. To si managementy mediálních domů nesou jako zbytečné varování.  

A další faktory?

Obligátní slon v místnosti jménem Seznam.cz. Jeho vedení opakovaně deklarovalo, že nebude podporovat zavádění placeného obsahu. To považuji za destruktivní, protože Seznam je v mnoha dnech týdnu schopen pokrýt až 50 procent veškerého zpravodajského provozu v zemi. To je velká překážka. A pak je tu určitý strach z neúspěchu. Nikomu na trhu se nechce příliš riskovat. Ale věci se začínají postupně měnit.

Výsledky mediálních domů ale také nejsou jako dřív. Asi by se snáz experimentovalo, kdyby příjmy z reklamy byly podobné. Náklady tištěných médií nepřetržitě klesají. Pro řadu médií však stále představují příjmy z prodeje tištěného obsahu a prodeje reklam v nich hlavní zdroj příjmů. To je nepřirozené. Pak to vypadá, že počet lidí, kteří konzumují on-line média, je stabilní. To značí, že média si mohou navzájem přebírat čtenáře, čímž každý, kdo vstupuje do mediálního byznysu za účelem vydělávání na této reklamě, ji někomu z trhu vždy ubere. Pokles příjmů je také dán reklamními monopoly, které tu působí. Ve chvíli, kdy máte na trhu pro on-line reklamu jednoho globálního dominantního hráče – Google – a tady mu ještě zdatně sekunduje Seznam, tak se nedivte, že příjmy z reklamy klesají.

Dá se vůbec na takovém trhu nějak vydělat?

Myslím, že ano.

Co zabíjí kvalitní obsah? V čem je rizikem Seznam? A proč regulovat technologické obry?

Čtěte pokračování rozhovoru na webu E15 >>>

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232