Amazonský prales mizí za Bolsonara raketovým tempem. Těžaře by mohla zbrzdit dohoda s EU | info.cz

Články odjinud

Amazonský prales mizí za Bolsonara raketovým tempem. Těžaře by mohla zbrzdit dohoda s EU

Brazilské lesy mizí za vlády prezidenta Jaira Bolsonara čím dál rychleji. Mezi květnem a červnem se tempo odlesňování zvýšilo o 88 procent. Ukazují to data Brazilské vesmírné agentury, která mizení lesů monitoruje. Bolsonaro se už dříve stavěl na stranu těžařů. Zbrzdit jej může obchodní dohoda, kterou jihoamerické státy uzavřely s Evropskou unií.

Červen byl druhým měsícem v řadě, kdy se pokácelo více lesů než v tom předchozím. Mezi dubnem a květnem vzrostl počet pokácených stromů o 34 procent. Během 11 měsíců (od června 2018 do května 2019) pak zmizelo více než 4,5 tisíce kilometrů čtverečních lesa.

Vědci upozorňují, že právě nástup Bolsonara vlil těžařům do žil novou krev. Bolsonaro je tvrdým kritikem ekologů, ať už jde o aktivisty nebo státní úřady zabývající se ochranou životního prostředí. Už po zvolení brazilským prezidentem plánoval, že otevře Amazonský prales těžařům, což by mohlo mít neblahé důsledky nejen pro brazilskou přírodu, ale i celosvětové klima.

V Brazílii leží 60 procent rozlohy Amazonského pralesa, největšího tropického deštného pralesa na zemi. S ochranou přírody počítá i nedávno uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a jihoamerickými státy. Její finální znění má zahrnovat body vyplývající z Pařížské klimatické dohody.  

Tu Bolsonaro v minulosti kritizoval. Během kampaně se nechal slyšet, že napodobí svůj americký vzor – Donalda Trumpa – a od závazků odstoupí. Krátce před hlasováním ale ubral, když oznámil, že tak učiní jen v případě, pokud dohoda bude omezovat suverenitu Brazílie, jak nakládat s Amazonským pralesem. Například francouzský prezident Emmanuel Macron již pohrozil, že pokud by Brazílie od úmluvy ustoupila, zmíněnou obchodní dohodu nepodepíše.

Mělo by se zalesňovat, tvrdí vědci

Ekologické organizace věří, že zprávy o nárůstu těžby přivedou vládu k většímu zájmu o ochranu Amazonského pralesa. Právě zalesnění by přitom mohlo být cestou, jak čelit klimatickým změnám. Za „nejlepší řešení“ to označila studie vědců z Curyšské univerzity publikovaná minulý týden v časopise Science.

Odborníci spočítali, že pokud by se podařilo obbnovit plochu lesa, která z planety zmizela, dokázaly by stromy pohlit až dvě třetiny oxidu uhličitého přispívajícího k oteplování Země. Vědci přitom z propočtů vyloučily oblasti v současnosti pokryté městskou zástavbou nebo zemědělskou půdou.

„Nejlepší projekty obnovy, které známe, znovu vysadí miliardy stromů po 30 centů za strom. V závislosti na číslech, o kterých mluvíme, je to asi 300 miliard dolarů,“ vyčíslil náklady na projekt pro CNN autor studie Tom Crowther. O zásadním vlivu zeleně na klima psalo nedávno rovněž INFO.CZ

Podle dokumentů patří Brazílie k šesti nejvhodnějším zemím pro výsadbu nových stromů. Je ale otázkou, zda je takový plán realizovatelný, pokud lídři jako Bolsonaro mluví spíše o ekonomických zájmech a plánují uvolnit podmínky pro těžaře. Mizení Amazonského pralesa navíc nemá jen ekologické dopady, ale dotýká se i jednotlivých sociálních skupin. Bolsonaro už dříve řekl, že nedá ani centimetr další chráněné půdy domorodým kmenům žijícím v Amazonii. 

Brazilský novinář Heriberto Araújo v komentáři pro list New York Times upozornil, že dalšími postiženými mohou být drobní farmáři nebo rybáři. „Zničení Amazonského pralesa ve jménu krátkodobé stimulace ekonomiky povede jen k vysídlení některých malých farmářů, sběračů a rybářů na periferie měst jako Manaus nebo Belém, kde se favely rozšiřují den za dnem,“ poukázal na úskalí prezidentova plánu Araújo. 

Favely přitom patří k jedněm z hlavních brazilských problémů. Chudinské čtvrti na okrajích velkých měst jsou proslulé vysokou mírou kriminality. Umírají v nich nejen členové gangů, ale i náhodní kolemjdoucí nebo turisté, kteří se připletou k pouličnímu násilí.

Zatímco počet vražd v městech jako Rio de Janeiro za poslední dekádu poklesl zhruba o pětinu, někde i více, v Amazonii podle studie organizace Fórum Brasileiro de Segurança Pública stoupl o 89 procent. Bolsonarův záměr posílit těžaře na úkor ochrany přírody může už tak napjatou situaci ještě zhoršit.

Podpora Bolsonara klesá

Samotný prezident, jenž je ve funkci už více než šest měsíců, zatím ze svých plánů nechce ustupovat. Chladným ho nechává i jeho dosavadní nepříliš úspěšné úřadování. Od lednové inaugurace jeho podpora stále klesá, naopak roste počet lidí, kteří jeho vládu označují za špatnou. 

Na začátku roku podporovala Bolsonara asi polovina Brazilců, jen 11 procent bylo tvrdě proti němu a v průzkumu společnosti Ibope zaškrtlo, že prezidentova vláda je špatná. Nyní se poměr sil vyrovnal. Obě varianty zvolilo 32 procent lidí.  

„Je to nejhorší start prezidentství od návratu Brazílie k demokracii v roce 1990. Záleželo by na protikandidátovi, ale kdyby teď byly volby, nemyslím si, že by byl znovuzvolený,“ prohlásil o Bolsonarovi pro The Guardian ředitel společnosti Datafolha, jedné z největších brazilských organizací provádějících výzkumy veřejného mínění.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud