Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Američané se bojí ruského ovlivňování voleb. Podívejte se, kde všude už Moskva řádila

Šéfové amerických zpravodajských služeb varují, že se Rusko chystá zasahovat do podzimních kongresových voleb v USA. Pokračovala by tak série vměšování Moskvy do hlasování v nejrůznějších zemích světa. Rusové ovlivnili nejen prezidentské volby v USA, ale také třeba referendum o brexitu a přinejmenším proruští aktivisté zanechali stopu také na rozhodování lidí v Česku.

„Neměl by být pochyb, že Rusko vnímá předchozí snahy za úspěšné a vidí letošní volby jako potenciální cíl pro své operace,“ prohlásil ředitel amerických zpravodajských služeb Dan Coats spolu s šéfem CIA Mikem Pompeem a ředitelem FBI Christopherem Wrayem.

Rusko sice odmítá, že by zasahovalo do voleb v USA nebo jinde ve světě, důkazy ale stojí proti němu. Strategii je přitom do jisté míry obdobná ve všech zemích, kde se ruská stopa objevila. Šíření dezinformací a propagandy doprovázejí hackerské útoky proti samotné hlasovací infrastruktuře nebo na štáby jednotlivých kandidátů.

USA: Útoky na Clintonovou, schůzky s Trumpovým týmem

Asi nejvíce se v tomto kontextu přetřásá situace před prezidentskými volbami v USA v roce 2016. Ruské vměšování z té doby řeší dokonce tým zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera, a do potíží se kvůli napojení na Rusko dostal i prezident Donald Trump.

Právě jemu ruské angažmá zřejmě pomohlo do Bílého domu. Hackeři nejprve ukradli hesla a data od týmu Hillary Clintonové. Za útokem na server Demokratického národního výboru byly skupiny Fancy Bear a Cozy Bear, které mají napojení na ruskou vojenskou rozvědku GRU. Ukradené maily Clintonové a jejích spolupracovníků následně zveřejnil server WikiLeaks a staly se jedním z hlavních témat kampaně.

720p 360p
Rusko vs. USA

Trumpovi Rusové pomáhali i prostřednictvím dezinformací. Falešné zprávy šířili především po sociálních sítích. Jen Facebook zpětně odhalil 120 ruských účtů, které vydaly během předvolebního boje 80 tisíc příspěvků.

Pozdější vítěz Trump se navíc nestyděl přiznávat náklonnost k Rusku. Vyzval, aby hackeři získali další maily od Clintonové, a jeho tým se sešel s ruskou právničkou, která údajně měla disponovat kompromitujícími materiály na demokratickou kandidátku. V kontaktu byla Trumpova kampaň také s dnes již bývalým velvyslancem Ruska v USA Sergejem Kisljakem.

Brexit: 150 tisíc účtů napojených na Rusko

Snaha ovlivňovat rozhodování západních voličů ale byla patrná už dříve. Podle zprávy amerického Senátu se Rusové vměšovali také do referenda o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. V něm si Britové odhlasovali odchod ze spolku jen těsnou většinou. Pro bylo 52 procent hlasujících.

Znepokojení budí především finanční toky, které vedly ke kampani prosazující opuštění EU od podporovatelů mimo Velkou Británii. Američtí senátoři se domnívají, že šlo o ruské peníze. Zásahy z Moskvy považují za pravděpodobné také někteří britští zákonodárci.

Rusko sice oficiálně zaujalo neutrální pozici, jeho média RT a Sputnik ale masivně podporovala variantu odchodu z EU. Častým hostem jednostranně zaměřeného vysílání byl euroskeptik a jedna z hlavních tváří tábora „Leave“ Nigel Farage.

Podle výzkumu Univerzity v Edinburgu bylo v průběhu kampaně k referendu aktivních více než 400 ruských twitterových uživatelů. Studie univerzit v kalifornském Berkeley a ve Swansea hovoří až o 150 tisících na Rusko napojených účtů. Sociální sítě ale takový vliv popírají. Podle Facebooku dala Moskva na propagaci svých příspěvků méně než jednu libru.

Nizozemsko: Útok na sčítání

Rusové měli podle informací nizozemské rozvědky AIVD ovlivňovat také loňské parlamentní volby v této evropské zemi. Na hlasování v Nizozemsku pohlížela EU jako na test před sérií důležitých voleb ve Francii a Německu. Jedním z favoritů byl krajně pravicový politik Geert Wilders. Ten se nakonec premiérem nestal, jeho strana je však druhá nejsilnější v parlamentu.

Kreml tady opět vsadil na šíření falešných zpráv. Podporoval jimi právě Wilderse a další euroskeptické strany. Nizozemcům kvůli hackerskému útoku navíc nefungoval elektronický sčítací systém a museli hlasy počítat ručně. Stopy útoku přitom znovu vedou do Moskvy ke skupinám Fancy Bear a Cozy Bear.

Mimochodem, nizozemská rozvědka se později ukázala být klíčovým hráčem při rozkrývání aktivit ruských hackerů. Podařilo se jí nepozorovaně proniknout do systémů Cozy Bear a získala z nich důležité informace pro pozdější vyšetřování zásahů do voleb v USA.

Francie: Macronova pošta a zahraniční účet

Další neúspěch zaznamenaly ruské aktivity ve Francii. Tam největší země světa stála na straně kandidátky krajní pravice Marine Le Penové, která ve druhém kole prezidentských voleb podlehla Emmanuelu Macronovi.

Podle expertů na kybernetickou bezpečnost Rusové na Macronovu kampaň útočili podobnými způsoby jako na Demokratický národní výbor v USA. Pokoušeli se ukrást soukromou korespondenci uchazeče o prezidentský úřad s cílem e-maily zveřejnit.

Další částí strategie bylo opět šíření falešných zpráv. Macron podle nich měl vlastnit zahraniční účet, na kterém měl krátit daně. Facebook před volbami zablokoval 30 tisíc profilů na sociální síti, které dezinformace sdílely.

Německo: Znásilnění, které se nestalo

Klíčové hlasování přišlo v září. Nový parlament volilo Německo a rapidně v něm posílila krajní pravice v podobě antiimigrační a euroskeptické strany Alternativa pro Německo (AfD). Získala 94 mandátů a stala se třetí nejsilnější frakcí v Bundestagu. Německo přitom od druhé světové války nemělo ve sněmu takto zaměřené politiky.

Rusko se voliče snažilo ovlivnit skrze sociální sítě, rádia a televize, které nabízely odlišný pohled na německou realitu. Moskva se snažila už dlouho před volbami působit na početnou ruskou komunitu. Ta se nakonec přiklonila právě k AfD.

První náznaky byly k vidění už během lokálních berlínských voleb, před nimiž se rozšířila zpráva, že muslimští migranti unesli a znásilnili dívku s ruskými kořeny jménem Lisa. Ačkoli se ukázalo, že si Lisa celou událost vymyslela, ruské účty na Twitteru příběh hojně sdílely. A přidal se i oficiální profil ruské ambasády v Londýně, který vyzval, aby se německé úřady nesnažily celou věc zamést pod koberec.

Česko: Kauza lithium a vítač Drahoš

Ruská stopa se najde také v české kampani. A to jak před loňskými parlamentními, tak během letošních prezidentských voleb.

Dezinformační weby s ruskou vazbou jako první rozšířily kauzu kolem těžby lithia pod Cínovcem. Konkrétně ji rozehrál web Aeronet. Podle analýzy Pražského institutu bezpečnostních studií lze kauzu lithium zařadit mezi klasické dezinformace. Spor o memorandum k těžbě lithia poškodil především ČSSD, jejíž ministr průmyslu Jiří Havlíček tehdy jednal s australskou těžařskou společností EMH. Naopak přinesla hlasy vítěznému hnutí ANO, SPD Tomia Okamury a komunistům.

Členové a příznivci SPD přitom mají prokazatelné vazby na kruhy kolem Kremlu. Někteří jako například šéf sněmovního bezpečnostního výboru Radek Koten aktivně sdíleli ruskou propagandu. Mnozí jsou také členy skupin, které Rusko pravidelně oslavují a prosazují vystoupení Česka z Evropské unie.

Během prezidentských voleb se po internetu zase šířily dezinformace o soupeři prezidenta Miloše Zemana Jiřím Drahošovi. Drahoš byl podle nich mimo jiné pedofil a falešné zprávy ho vykreslovaly také jako vítače migrantů a spojence německé kancléřky Angely Merkelové. Volby dopadly Zemanovým vítězstvím se ziskem 51,4 procenta hlasů.

 

Skupinka cizinců v centru Prahy brutálně napadla číšníka. Šli na něj v sedmi, je ve velmi vážném stavu

Pražští kriminalisté hledají skupinu sedmi mužů, zřejmě cizinců, kteří v sobotu večer napadli číšníka na zahrádce restaurace ve Vladislavově ulici. Muž skončil ve velmi vážném stavu na jednotce intenzivní péče a podstoupil operaci hlavy. Za těžké ublížení na zdraví a výtržnictví hrozí pachatelům v případě odsouzení až deset let vězení.

Na webu zveřejnili policisté fotografie všech sedmi podezřelých i video z napadení, které se odehrálo na náměstíčku u obchodního centra Quadrio. Záběry najdete na konci článku.

Číšník se dostal do konfliktu s hledanými poté, co je upozornil, že nemohou na zahrádce konzumovat donesený alkohol. "Skupina sedmi mužů zaútočila na personál restaurace, jednoho číšníka povalili na zem a tam ho začali mlátit pěstmi a kopat do něj. Když poškozený zůstal bezvládně ležet na zemi, tak podezřelí z místa utekli na tramvaj číslo 14 a odjeli směrem na Karlovo náměstí," popsal napadení mluvčí policie.

Link

Kriminalisté na základě dosavadního vyšetřování předpokládají, že podezřelí jsou cizinci, kteří by mohli bydlet v hotelu, penzionu či jiném typu ubytování v Praze nebo okolí. "Proto prosíme především recepční a všechny jiné svědky, jestli muže viděli nebo vědí, kde by se mohli nacházet, ať kontaktují tísňovou linku 158," uvedl mluvčí.

4934827:article:true:true:true

4934826:article:true:true:true

4934825:article:true:true:true

-1