Američané zbrojí na válku s Íránem. Na Blízký východ prý chtějí poslat 120 tisíc vojáků | info.cz

Články odjinud

Američané zbrojí na válku s Íránem. Na Blízký východ prý chtějí poslat 120 tisíc vojáků

ANALÝZA | Změna strategie? Snaha zastrašit Írán? Příprava na válku s ním v případě, že se vrátí k jadernému programu? Svět každopádně registruje další vyhrocení vztahů mezi USA a Íránem, i když zatím jen verbální. Podle nejradikálnějšího plánu nejvyšších amerických lídrů možná brzy na Blízký východ poputuje zřejmě až 120 tisíc amerických vojáků. Americký prezident Donald Trump tuto zprávu sice popřel, přesto je možné, že jestřábové v jeho administrativě podobné plány vytvořili.

Jednalo se prý o jeden z návrhů, který podle listu The New York Times na schůzce amerických lídrů zazněl. Přednesli jej nejdrsnější jestřábi z americké administrativy. Přesun ohromné vojenské síly do chronicky neklidného regionu navrhl úřadující ministr obrany Patrick Shanahan, kterého o revizi strategie vůči Íránu požádal stále vlivnější prezidentův poradce pro otázky národní bezpečnosti John Bolton. Jednotky se vydají na cestu v okamžiku, kdy Írán napadne americké cíle. Respektive pokud se vrátí ke svému jadernému programu, což je ovšem mnohem pravděpodobnější.

Informace ze schůzky unikly do médií. Jistě, mohou být opravdu falešné, jak tvrdí americký prezident. Nebo může jít o promyšlenou součást odstrašující strategie vůči Teheránu. I tak je třeba brát poradu vážně, neboť ta opravdu proběhla. A kromě Shanahana a Boltona na ní byli rovněž šéfka CIA Gina Haspelová, ředitel tajných služeb Dan Coats stejně jako formálně nejvýše postavený voják Spojených států – předseda sboru náčelníků štábů Joseph Dunford. Tedy první liga.

Základny americké armády na Blízkém východě a Arabském poloostrověZákladny americké armády na Blízkém východě a Arabském poloostrověautor: Info.CZ

Počet amerických vojáků, který by se mohl dát do pohybu, šokoval dokonce i otrlé americké komentátory, jakkoli si na nekonzistentní zahraniční politiku nynějšího prezidenta Donalda Trumpa už pomalu zvykli. Podobně jako každý izolacionista, i stávající nájemník Bílého domu vyhrál ve volbách zřejmě (také) díky slibu, že vojáky převelí domů. V tomto duchu argumentoval třeba pro stažení jednotek, které v Sýrii pomáhaly kurdsko-arabským spojencům v boji s Islámským státem.

Teď jeho lidé naopak zvažují masivní pohyb opačným směrem. Už nyní je přitom na (úzce vymezeném) Blízkém východě rozmístěno na padesát tisíc Američanů: v samotném Kuvajtu jich slouží 15 tisíc, v Kataru pak 10 tisíc. Základny existují také v Emirátech, Bahrajnu, Jordánsku, Saúdské Arábii a odhadem pět tisíc Američanů stále působí v Iráku. Nemluvě o přítomnosti washingtonských uniforem v severní a východní Africe – tedy v regionu, který dění na vlastním Blízkém východě bezprostředně ovlivňuje (což platí i opačným směrem). Podobný kontingent, tedy přes 120 tisíc vojáků, poslaly Spojené státy naposledy do Iráku. Na podzim roku 2007 v této zemi sloužilo bezmála 170, podle jiných zdrojů jen 150 tisíc příslušníků amerických ozbrojených sil. Co se Afghánistánu týče, ten registroval největší počet uniforem z USA mezi roky 2010 a 2011, a to sto tisíc.

Americká administrativa má na Írán spadeno od nástupu k moci v roce 2017. Trump o nutnosti zkrotit Peršany ovšem hovořil už během předvolební kampaně. Trnem v oku mu – podobně jako izraelským lídrům – byla hlavně tzv. jaderná dohoda (JCPOA) mezi Íránem a mezinárodním společenstvím, kterou proto USA loni jednostranně vypověděly. Svoji blízkovýchodní politiku Trump postavil na těsné, nekritické spolupráci s Izraelem a Saúdskou Arábií, přičemž univerzálním nepřítelem se stal Teherán. Ten Trump obviňuje z mezinárodního terorismu, touhy po ovládnutí blízkovýchodního regionu i řady dalších nepravostí.

Infografika: Dohoda s Íránem

K vyostření již tak otevřeného americko-íránského nepřátelství došlo zkraje května. Spojené státy vyslaly blíže Teheránu letadlovou loď USS Abraham Lincoln s tím, že takto reagují na „četné znepokojující a eskalující náznaky i varování“ týkající se možného íránského útoku na americké jednotky. Už v dubnu USA zařadily perské revoluční gardy na seznam teroristických organizací. Což experti označili za výjimečný krok, neboť Washington dosud nikdy formálně neoznačil ozbrojené síly jiného státu za teroristickou skupinu.

Teherán pak patrně v odvetě minulý týden vyhlásil, že se rozhodl pozastavit plnění některých závazků, ke kterým se zavázal v tzv. jaderné smlouvě. Írán si ponechá přebytek obohaceného uranu a nebude ho prodávat, jak ho k tomu zavazovala dohoda JCPOA uzavřená v roce 2015. Napsal rovněž, že země bude pokračovat ve vyšším obohacování uranu, pokud Írán se světovým společenstvím do 60 dnů nedojedná nové podmínky jaderné dohody.

INFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východě

Ve hře je nejen klasický, otevřený vojenský střet, který bude jistě až posledním krokem. Írán může snadno zablokovat strategicky klíčový Hormuzský záliv, kterým podle amerických úřadů tankery převážejí zhruba třetinu veškeré ropy přepravované po moři. List The New York Times pak s odvoláním na zdroje z amerických zpravodajských služeb uvádí, že Írán už mobilizoval spojenecké radikální organizace – kromě jiných libanonský Hizballáh, palestinské bojůvky či radikály z Iráku a Jemenu. Jejich členové i výzvědné sítě by v případě dalšího vyostření sporu zřejmě začali útočit na americké cíle po celé planetě.

Hormuzský průliv

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud