Články odjinud

Analýza: Afghánistán na prahu nové éry. Klíčové otázky ohledně dohody USA s Tálibánem

Analýza: Afghánistán na prahu nové éry. Klíčové otázky ohledně dohody USA s Tálibánem

Američtí vyjednavači se s afghánskými radikály z hnutí Tálibán dohodli na základních obrysech mírové smlouvy, která USA umožní vycouvat z nyní přes sedmnáct let trvající války. Povstalci se dosud napevno zavázali zřejmě jen k tomu, že na afghánském území nebudou hostit extremisty z jiných zemí.

Co čeká Afghánistán? Kdy jej opustí zahraniční vojáci a o čem Tálibové s Američany jednají? Nabízíme odpovědi na základní otázky týkající se konfliktu, o kterém teď v arabském Kataru diskutují donedávna nesmiřitelní nepřátelé.

Kdy chtějí Američané odejít?

Pokud opravdu dojde k dohodě, Američané – a s nimi patrně i jejich spojenci – podle všeho opustí Afghánistán do 18 měsíců od jejího přijetí. Zatím nelze předpokládat rychlý podpis definitivní smlouvy, i když o pokroku v jednání svědčí fakt, že obě strany zveřejnily jeho detaily.

Dialog USA a Tálibánu jistě ovlivní příští volby amerického prezidenta. Proběhnou za 22 měsíců a svůj post v nich bude obhajovat Donald Trump, který nejméně u části konzervativních voličů bodoval slibem snížit americkou vojenskou přítomnost v zahraničí. Kritici takového postupu se obávají, že zbrklý odchod Američanů ze země Tálibán posílí, ba dovolí mu opět dobýt takřka celý Afghánistán.

INFOGRAFIKA DNE: Rozložení sil v Afghánistánu (červen 2018)INFOGRAFIKA DNE: Rozložení sil v Afghánistánu (červen 2018)autor: info.cz

Na čem se obě strany dohodly?

Afghánistán nesmí hostit výcvikové tábory radikálních islamistů (i jiných teroristů) této planety. Tálibán, který až do americké invaze v roce 2001 vládl takřka celé zemi, totiž na svém území opravdu vítal či toleroval nejrůznější zahraniční extremisty včetně lídrů teroristické sítě Al-Káida.

Právě skutečnost, že se z Afghánistánu šířila nestabilita do okolí i celého světa, byl jedním z hlavních důvodů pro americký vstup do země. Islámské státy tehdy proto s USA buď spolupracovaly, nebo je alespoň nekritizovaly, popřípadě jen velmi mírně.

Tálibán s tímto americkým požadavkem souhlasí.

Co USA po Tálibánu žádají dále?

Islamističtí povstalci by podle amerických představ měl navázat oficiální dialog s kábulskou vládou, který vznikl s americkou podporou. Tento kabinet, který je oficiálně uznán také Západem, OSN a mezinárodním společenstvím vůbec, nyní s pomocí zahraničních vojáků zcela kontroluje asi 56 procent rozlohy Afghánistánu (zhruba šestinu země ovládá Tálibán, ve zbytku vláda s rebely bojuje). Tálibán ale jednání s Kábulem odmítá. I proto, že se považuje za legitimního pokračovatele státu, který svrhla spojenecká invaze v roce 2001.

USA rovněž chtějí co nejrychlejší příměří. To se ale v tuto chvíli Tálibánu nehodí, neboť se mu na bojišti daří. A potřebuje tedy před začátkem ostrých rozhovorů postoupit co nejdále.

Hovoří se i o prozatímní vládě? Nové ústavě?

Ano, hovoří. Proti takovému kabinetu s účastí Tálibů ale protestuje nyní vládnoucí kábulská elita. Také změny ústavy, respektive zákonů, které by umožnily začlenění Tálibů do politického života stejně jako armády a umožnily by snad i faktickou autonomii některých oblastí, v současnosti odmítá především Kábul. Spekuluje se o volbách, což by ale předpokládalo, že Tálibové vytvoří politickou organizaci.

Změnil se Tálibán od roku 2001? Jak?

Upustil od nejhorších excesů, v řadě ohledů ale neslevil.

Dívkám prý teď umožňuje chodit do škol, se vzděláním ale musejí skončit v jedenácti letech. Tálibové uvolnili některé zákazy v mediální oblasti: provozují kupříkladu rádio a explicitně nezakazují ani přístup na internet, kde si zřídili oficiální web. Na sociálních sítích si pak jejich členové založili řadu účtů.

Ženy však stále trpí jinde nevídaným útlakem a Tálibové se intenzivně brání – alespoň na veřejnosti – nejen západním, ale třeba i indickým kulturním vlivům. Vousatí bojovníci si podle všeho podrželi i odpor k jiným náboženstvím, jakkoli někteří z předáků konstatovali, že zničení světové proslulých soch Buddhy v Bámijánu (rok 1999) bylo chybou.

Co se ideové výbavy týče, tálibánští velitelé mladší generace nyní častěji zastávají stanoviska typická pro globální islamisty, prostí vojáci však stále lpí na konzervativních zásadách paštunského venkova. K Tálibům se ovšem přidali i bojovníci jiných afghánských etnik, kteří stejně jako jejich paštunští kolegové dostávají žold.

Kdo vede vyjednavačské týmy?

Do diskusí, které trvají jistě řadu měsíců (a v utajení možná několik let), se teď zapojili dvě relativně těžké váhy. Což vypovídá o důležitosti, které obě strany dialogu přikládají. K Tálibům přibyl otec-zakladatel hnutí Abdul Ghání Baradar, který býval dvojkou organizace. Washingtonský tým vede afghánský rodák a americký diplomat Zalmay Khalilzad, který kromě jiného působil jako ambasador USA při Spojených národech. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud