Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Budoucnost už začala. Energetický zlom změní mocenskou mapu světa

ANALÝZA: Budoucnost už začala. Energetický zlom změní mocenskou mapu světa

Zelená energie radikálně zlevňuje, sílí a může zlomit vaz hned několika světovým mocnostem. Cestu jí stále více razí ne Evropská unie, ale poněkud překvapivě Čína.

Bylo to několik událostí, které se vměstnaly do posledních týdnů, některé za masové pozornosti, jiné bez povšimnutí.

Německý soud potvrdil, že tamní města smějí zakázat vjezd naftovým autům.

Nizozemské úřady a švédská firma Vattenfall potvrdily dohodu o stavbě obřího větrného parku, který se zcela obejde bez finančních dotací.

Elon Musk poslal do vesmíru svůj elektromobil.

Firma GE Renewable Energy představila větrné turbíny, jen o málo nižší než Eiffelova věž, které mají mít oproti dosavadním modelům zhruba dvojnásobný výkon.

A Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje (IRENA) zveřejnila zprávu, která přesadila větrnou a sluneční energii ze sféry drahého luxusu, kterým si bohaté státy vylepšují ekologické svědomí, do oblasti obyčejného byznysu.

Na přelomu století se spekulovalo především o tom, kdy těžba ropy přestane uspokojovat poptávku, její cena vystřelí do apokalyptických výšin a naruší chod planetárního hospodářství. Že obnovitelné zdroje zůstanou pouhou ozdobnou dekorací energetického mixu, se bralo jak věc zdravého rozumu. Elektromobily byly pravověrným řidičům k smíchu.

Teď už se i Saúdská Arábie přiznaně připravuje na svět, ve kterém budou větrníky a solární panely konkurovat „černému zlatu“. A loni porazila plně elektrická Tesla S v prodejích vozů luxusní třídy Mercedes-Benz a BMW dokonce i na mimořádně vybíravém evropském trhu.

Móda, falešná perspektiva, nebo zásadní trend, který ovšem Českou republiku míjí v podstatě bez povšimnutí? Odpověď na tuto otázku hraje ještě větší roli, než se na první pohled zdá. Nejde jen o to, s jakými cenami energií počítat pro domácnost a zda objednat solární panel na střechu. Uhlí, ropa, jádro - tyto zdroje vyvolaly v minulosti revoluce nejen energetické, ale i geopolitické. Nyní tomu nebude jinak. Mezinárodní politiku zelená vlna změní dokonce dřív, než naše každodenní životy.

Ekologie? Hlavně peníze

Drahé, komplikované a nespolehlivé produkty zelené ideologie. Tuhle nálepku na sobě dlouho pomyslně nesly obnovitelné zdroje energií. Zčásti po právu.

Školním cvičením byla německá „Energiewende“ neboli shora diktovaný, masivní energetický přerod, navíc doprovázený odstavováním jaderných elektráren. Výsledem bylo prudké zvýšení cen elektřiny. Počty rodin, které neměly na účty, se počítaly na statisíce. Charitativní organizace rozdávaly úsporné žárovky.

Nyní by se tento příběh mohl začít vyprávět s úplně jinou pointou.

Fosilním palivům začíná větrná a solární energie konkurovat ne emisemi, ale cenou. Podle zmíněné zprávy IRENA se pořizovací ceny solárních panelů od roku 2010 propadly o 73 %. V Kalifornii už obnovitelné zdroje vyrábějí elektřinu za stejné peníze, jako to dělají plynové elektrárny (a mnohem laciněji než jaderné reaktory). Totéž platí o řadě větrných parků u Severního a Baltského moře. Do dvou let se má jednat o pravidlo, nikoliv výjimku.

Neznamená to, že by se obnovitelné zdroje zbavily svých dědičných hříchů. Jsou málo koncentrované a vyžadují obrovské investice do přenosové soustavy. Jsou nestabilní a vynucují si jištění konvenčními zdroji pro případ, že vítr nefouká a slunce nesvítí. I proto Německo ve výsledku spaluje víc uhlí a vypouští víc skleníkových plynů než před začátkem „Energiewende“. Nizozemská energetická firma TenneT oznámila, že ji výkyvy v síti stály v loňském roce miliardu eur.

Přesto: V EU už obnovitelné zdroje vytvářejí třetinu elektrické energie. V Dánsku 80 %. Devět z deseti nových elektráren, spuštěných v minulých letech v Evropě, spadá do kategorie obnovitelných zdrojů. Celosvětově jich bylo jen v roce 2016 připojeno k síti tolik, že se výkonem vyrovnají zhruba 160 velkým uhelným elektrárnám.  

A to nejdůležitější na konec. Je sice krajně nepravděpodobné, že vítr a slunce ze sta procent vytlačí z trhu fosilní paliva. K tomu, aby změnily svět, ale stačí, aby si ukously podstatnou část trhu a začaly ovlivňovat ceny.

„Temná strana síly“

V zemích Perského zálivu už dlouho mluví o tom, jak se přiopravit na dobu, kdy vytěží všechnu ropu.

Teď už se třeba v Rijádu mluví o mnohem děsivější variantě: že velká část saúdské ropy zůstane v zemi, protože ji svět nebude chtít – alespoň ne za cenu, která by zemi zajistila dosavadní životní standard.

V jaké kondici je ropný průmysl je téměř nemožné odhadnout. Hlavním důvodem je tajnůstkářství, které má toto odvětví v DNA. Je běžné, že se těžaři v pracovních smlouvách upisují k mlčenlivosti až na 15 let. Ne ale na 15 let po skončení kontraktu, ale až po vytěžení ložiska!

Stejně tak běžné je lhaní. Informace mění cenu akcií, otevírají cestu k miliardovým dividendám a opírá se o ně stabilita celých států. Třeba právě saúdská ropná společnost ARAMCO zřejmě zásoby ropy ve svých ložiscích nadhodnocuje zhruba dvojnásobně.

Obecně nejde o to, jestli má svět ropy dost, ale o to, za kolik peněz je schopen ji těžit. V druhém plánu vyvstává otázka, zda jsou dosavadní ropné mocnosti schopné s těmito cenami přežít.  Například Saúdská Arábie dokáže barel ropy produkovat i za 6 dolarů. Pokud bychom ale do ceny započetly sociální náklady, které ropa subvencuje, dostáváme se k 60 dolarům.

Ke složitosti problému přispívá boom břidličného plynu a ropy, který v minulých letech zásadně změnil světový trh. Těžaři v USA už několikrát dokázali překvapit svět a pokračují v produkci i za ceny, které by pro ně byly před pár lety likvidační.

Ložiska nekonvenční ropy a zemního plynu mají tendenci rychle se vyčerpávat. Je možné, že svět čeká prudký propad produkce a rychlý nárůst cen. To by ale zároveň prudce zvýšilo tlak na zavádění obnovitelných zdrojů a elektromobility – svět už by vysokým cenám čelil vyzbrojen dosti odlišnou technologií, než třeba na přelomu století. 

A konečně, fosilní paliva, včetně uhlí, jen zdánlivě hrají roli rozumné a ekonomické varianty ve srovnání s údajně bláznivými a na infuze státních peněz napojených nápady ekologů. Vyspělé země utrácejí ohromující peníze na dotování „špinavých“ zdrojů energie. V rámci skupiny G20 to bylo v minulých letech v průměru víc než 2 biliony korun za rok. I v samotném Německu podpora fosilních paliv v letech 2012-2015 zhruba o třetinu přesahovala dotace na obnovitelné zdroje.

Nakonec přicházejí na řadu náklady sice značně spekulativní: kolik stály válečné konflikty, alespoň částečně motivované ropou a zemním plynem? Kolik stál Washington jeho otevřeně deklarovaná politika zajištěných dodávek ropy z Blízkého východu? Můžeme do celkového účtu započítat část nákladů na nasazení 6. flotily amerického námořnictva se dvěma jadernými letadlovými loděmi, jejíž operační oblast zahrnuje Středozemní moře.

Složité odpovědi na složité otázky. Obraz fosilních energií jako laciné alternativy ale tříští do polámané mozaiky.

Nová mapa světa

„Ve válce je ropa stejně drahocenná jako krev“, prohlásil legendární francouzský ministerský předseda Georges Clemencau. Přinejmenším půl století hrály ropa a zemní plyn roli prominentního geopolitického hybatele. Zajištění dodávek těchto surovin figuruje v bezpečnostní strategii každého státu, který je musí dovážet.

Svět zelených energií by byl mimo jiné hybatelem světem moci. Ubylo by bodů na mapě, do kterých se koncentruje napětí a nepřátelství. Nejsou to jen naleziště, ropovody a plynovody. Ulevilo by se i tzv. „škrtícím bodům“, jako jsou Suezský kanál, Jihočínské moře nebo Molucká úžina, kterými proudí velká část energetických surovin.

Hned několik států by přišlo o významný zdroj příjmů i moci. Tragický případ Venezuely ale ukazuje, že zejména v autoritativních režimech, závislých na ropě a plynu, je třeba počítat se sociálními nepokoji s velmi nejistým výsledkem. Ve velmi nešťastné situaci se nachází Blízký východ. Kombinace přelidnění, vysychání celého regionu v důsledku klimatických změn, nefunkčního sociálního státu a náboženského napětí by společně s propadem příjmů z ropy znamenala další kolo válek a kolapsů. Ty by téměř okamžitě, ve formě migračních vln, dopadly na Evropu.

Nový energetický svět ale povede také k novým druhům napětí. Zavilost ekonomiky na bateriích by znamenala také vyšší závislost na tzv. vzácných horninách. Naprostou většinu z nich těží země, která hodlá nejen této své výhody využít naplno.

Ne rudá, ale zelená Čína

První kontakt s Pekingským ovzduším bývá nezapomenutelný. I při středně silném smogu vzduch bolestivě dráždí oči, vede ke kašli a nepopsatelně páchne.

Je těžké si představit, že právě v tomto městě sedí úředníci, kteří chtějí naordinovat Číně zelenou ozdravnou kůru.

V loňském roce prezident Si Ťin-pching pronesl bombastický projev o „ekologické civilizaci“. Když Spojené státy odstoupily od Pařížské dohody o ochraně klimatu, Peking se k ní hrdě přihlásil.

Za čerstvým zeleným nátěrem na komunistické fasádě je mnohem víc než environmentální přesvědčení čínských vládců. Čínská vláda má k sázce na zelené energie tři zcela pragmatické motivy:

  • „Mandát nebes“. Ani císaři neměli podle konfuciánské tradice právo vládnout poddaným, pokud nedokázali ochránit jejich životy. Obří ekonomický růst v posledních dekádách si vybírá i obří daň ze zdraví čínské populace. Podle Nanjingské univerzity má smog podíl na každém třetím úmrtí v zemi. Znečištění by mohlo být faktorem politické destabilizace.
  • Zelené technologie už v roce 2016 zaměstnávaly 3,6 milionů Číňanů, v kontrastu se 770 tisíci Američanů. Na čínské poměry to není zásadní číslo. Co je ale důležitější, tento sektor dokáže produkovat dobře placená zaměstnání – na rozdíl třeba od čínského hornictví, které spíše produkuje tisíce mrtvých horníků při nesčetných nehodách. Práce s vysokou přidanou hodnotu je to, co Čína v této fázi svého hospodářského přerodu bolestně potřebuje.
  • Obnovitelné zdroje mohou výrazně zlepšit strategickou pozici Číny. V současnosti je Peking v neobyčejně zranitelné pozici. Země s relativně slabým námořnictvem je životně závislá na lodních dodávkách ropy. Budování obnovitelných zdrojů je drahé. Budování bojeschopné flotily, která by dokázala životodárné linie udržet třeba i proti blokádě amerického námořnictva, je ještě dražší a zdlouhavější úkol.

Čína vědomě bojuje o svůj obraz ve světě, o tzv. „měkkou moc“. Pozice vizionářské mocnosti s ekologickými ideály představuje ideální šanci.

Špatné nejsou ani startovací podmínky země. Autoritativní režim může znamenat paradoxní výhodu, třeba při směřování finančních zdrojů nebo vyvlastňování pozemků. Přes veškerou snahu Evropy to nakonec může být Čína, kdo dotlačí svět k novému modelu energetiky.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1