ANALÝZA: Historický zlom. Saúdskoarabský princ přiznal Izraeli právo na existenci, překvapil Západ i Araby | info.cz

Články odjinud

ANALÝZA: Historický zlom. Saúdskoarabský princ přiznal Izraeli právo na existenci, překvapil Západ i Araby

Námluvy mezi Saúdskou Arábií a Izraelem. Poslední kroky vlivného saúdského korunního prince Muhammada bin Salmána ani jinak označit nelze. Zkraje týdne překvapil Západ i arabský svět, když v časopise The Atlantic přiznal Izraeli právo na existenci. Co se zdá v Česku samozřejmé, není běžné u lídra konzervativní sunnitské monarchie, která se židovským státem dosud nenavázala ani diplomatické vztahy.

„Věřím, že Palestinci i Izraelci mají právo na svoji vlastní zemi. K takovému uspořádání je ale třeba uzavřít mírovou smlouvu, která vztahy těchto národů znormalizuje a přinese regionu stabilitu,“ konstatoval princ, který se tak mimochodem přihlásil k tzv. dvoustátnímu řešení (two-state solution). Takové uspořádání diplomaté donedávna považovali za optimální: jak nynější americká administrativa, tak pravicová izraelská vláda však z této pozice nyní couvají.

Arabský svět překvapil princův výrok svou vstřícností vůči Izraeli, který je podle něj „na svoji velikost velkou a stále rostoucí ekonomikou“. Princ známý i pod zkratkou svého jména MbS pak dodal, že „státy arabského Zálivu mají s Izraelem společné zájmy, podobně jako třeba Jordánsko a Egypt“. Poslední dvě jmenované země – na rozdíl od ostatních arabských států – uzavřely s Izraelem mírové dohody.

Nejde o žádný přešlap, či výstřelek dvaatřicetiletého prince, který své zemi fakticky vládne. Muhammad bin Salmán se během nedávné návštěvy USA setkal s představiteli několika vlivných proizraelských skupin, čímž vyvolal především v Palestině, ale i jinde na Blízkém východě znatelné zděšení. Reakce arabského a hlavně íránského tisku místy připomínaly hysterii, která zavládla v českých médiích po prvním setkání zdejších politiků s lídry sudetoněmeckých krajanských organizací.

Spokojení, i když zatím jen opatrně, jsou naopak izraelští politici, kteří už několikrát přiznali, že se Saúdy v konkrétních případech spolupracují. A po straně naznačují, že dojde k dalšímu utužení vztahů. Saúdský ministr zahraničí Ádil Džubajr už loni televizi France 24 sdělil, že jeho lidé pracují „na ustavení plných diplomatických vztahů s telavivským režimem“ (což je nyní běžné saúdské označení pro Stát Izrael). Rijád už izraelským aerolinkám také povolil přelet nad svým územím.

Dlouho se mělo za to, že Muhammad bin Salmán, který razantně i nevybíravě reformuje svoji zemi ekonomicky i společensky, hledá v Izraeli hlavně spojence pro boj s jinou regionální mocnosti – Íránem. Střet obou zemí má povahu nejen strategickou, ale i náboženskou: Teherán se cítí být planetárním ochráncem menšinových šíitů, Saúdská Arábie pak vydatně a ve všech koutech planety podporuje své sunnitské souvěrce. Podobně jako Izrael, i Muhammad bin Salmán označuje za největší hrozbu pro regionální stabilitu právě Írán. V tom si notují také s novou americkou administrativou, která se během návštěvy Donalda Trumpa v Rijádu jasně postavila na sunnitskou stranu.

Pokud ale Salmán dává Izrael arabskému světu za vzor i ekonomicky, udeřil na citlivé místo. Výkony izraelského hospodářství, ale třeba i vědy z Blízkého východu ční a mladý princ, který je především ekonomickým reformátorem, to samozřejmě ví. Připomínat ovšem Arabům, byť decentně, že zaostávají za nenáviděným židovským státem, je troufalé i na razantního, až drsného Muhammada bin Salmána.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud