Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Klíčový summit NATO. Rozloží Trump alianci a přimkne se k Putinovi, nebo ji naopak posílí?

ANALÝZA: Klíčový summit NATO. Rozloží Trump alianci a přimkne se k Putinovi, nebo ji naopak posílí?

Šéfové evropských zemí NATO se bojí, s čím přijede na summit aliance v Bruselu americký prezident Donald Trump. Aliance je dnes v nejlepší kondici za poslední léta a to by mohl Trump ocenit. Zároveň ale Trump kritizuje Evropany za nízké zbrojní výdaje, řekl, že NATO je „překonané“. Z Bruselu navíc zamíří na setkání s ruským prezidentem Vladimir Putinem s cílem zlepšit americko-ruské vztahy. Možná na úkor Evropanů.

Nejednoznačný postoj vůči svým spojencům v NATO je taktikou amerického prezidenta, tvrdí jeho poradci, na které se odvolává tradičně dobře informovaný americký list The Wall Street Journal. Donald Trump prý chce skutečně vyvolat mezi dalšími členy NATO obavy o to, zda jim Američané v případě nouze přijdou na pomoc. Jinak řečeno, zda Severoatlantická aliance skutečně funguje a zda Amerika přijde na pomoc v případě možného ruského útoku na některou členskou zemi. Cílem je donutit Evropany a Kanadu, aby utráceli více za svoji obranu.

Všichni členové NATO se totiž v roce 2014 zavázali, že budou dávat na obranu minimálně dvě procenta svého HDP. Tehdy toto kritérium splnily pouze tři země – Spojené státy, Velká Británie a Řecko. Letos by ho mělo splnit už devět zemí. Podle Trumpa je to ale pomalý pokrok a připomíná, že většinu celkových zbrojních výdajů aliance platí Spojené státy. „Chci říci NATO (na summitu), musíte začít platit své účty,“ prohlásil Trump minulý týden. „Spojené státy se nebudou starat o všechno.“ Otázkou je, kam až se svými hrozbami spojencům může Trump zajít. Podle časopisu The Economist by mohl například pohrozit, že na země, které nevydávají na obranu alespoň dvě procenta HDP, se nevztahuje článek pět smlouvy o NATO.

Jde o článek, který říká, že když bude napaden jeden z členů aliance, ostatní mu přijdou na pomoc. Něco takového by znamenalo povzbuzení pro Rusko, aby zvýšilo svůj tlak například na Norsko či Dánsko. Byl by to zároveň signál, že vazba mezi Evropou a Amerikou je oslabena a že Trump bude jednat s Putinem bez ohledu na evropské spojence. „Byl by to nejhorší výsledek, zničilo by to to, čeho jsme dosáhli za poslední léta,“ říká Ben Hodges, bývalý velitel americké armády v Evropě.

Za několik posledních let totiž došlo k výraznému posílení Severoatlantické aliance. Rostou výdaje na obranu, vznikají nové jednotky, dvě nová vojenská velitelství. Na dvoudenním summitu v Bruselu mají státníci také odsouhlasit plán „čtyřikrát třicet“, podle kterého by mělo mít NATO do konce roku 2020 k dispozici k nasazení do třiceti dnů 30 mechanizovaných brigád, 30 letek bojových letadel a 30 válečných lodí. Mělo by to umožnit rychle zareagovat na případný útok proti NATO. V Bruselu se bude jednat i o tom, jak rychle přesunovat vojáky a techniku po Evropě, což je pro alianci klíčová otázka, zdůrazňuje Hodges.

Jedná se o odstranění byrokratických překážek, jako je například vydávání povolení pro zahraniční vojáky, rekonstrukci mostů, aby unesly těžké americké tanky M1 Abrams, vylepšení přístavů v Nizozemsku nebo zajištění dostatku železničních vagónů pro přepravu vojenské techniky v Německu. NATO totiž vůči Rusku zaostává nikoliv ve vojenské síle, tam má naopak převahu, ale ve schopnost přesunout své armády tam, kde jich může být potřeba. Přitom tyto plány podporuje i Trump a jeho generálové oceňují, jak se spojenci snaží posílit NATO. Trump toho dokonce udělal pro posílení Severoatlantické aliance více než jeho předchůdce Barack Obama, uvádí Wess Mitchell z amerického ministerstva zahraničí, kterého citují noviny The Wall Street Journal,. I když to tak rétoricky nevypadá, dodává Mitchell.

Trumpovu tvrdou rétoriku vůči spojencům v NATO se snaží zmírnit podle listu The Financial americký ministr obrany Jim Mattis. Ujišťuje je prý, že přestože některým z nich poslal Trump ostrý dopis kárající je za nízké zbrojní výdaje, nic vážného se neděje. Mattis se snaží ukázat, že Spojené státy stále stojí za svými spojenci a NATO se kvůli USA rozhodně nerozpadne. Jenže není jisté, jak bude na summitu v Bruselu postupovat prezident Trump, který se rád spoléhá na svůj tvrdý a chaotický styl vyjednávání. A zda mu budou stačit sliby spojenců, že urychlí zvyšování výdajů na obranu. K tomu jsou zřejmě některé evropské země připraveny. „Nikde není vytesáno do kamene, že se budou transatlantické vztahy nadále zdárně rozvíjet,“ varoval nedávno generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Ale doufám, že je udržíme,“ dodal. První vážný test přijde už tento týden.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232