Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Klíčový summit NATO. Rozloží Trump alianci a přimkne se k Putinovi, nebo ji naopak posílí?

ANALÝZA: Klíčový summit NATO. Rozloží Trump alianci a přimkne se k Putinovi, nebo ji naopak posílí?

Šéfové evropských zemí NATO se bojí, s čím přijede na summit aliance v Bruselu americký prezident Donald Trump. Aliance je dnes v nejlepší kondici za poslední léta a to by mohl Trump ocenit. Zároveň ale Trump kritizuje Evropany za nízké zbrojní výdaje, řekl, že NATO je „překonané“. Z Bruselu navíc zamíří na setkání s ruským prezidentem Vladimir Putinem s cílem zlepšit americko-ruské vztahy. Možná na úkor Evropanů.

Nejednoznačný postoj vůči svým spojencům v NATO je taktikou amerického prezidenta, tvrdí jeho poradci, na které se odvolává tradičně dobře informovaný americký list The Wall Street Journal. Donald Trump prý chce skutečně vyvolat mezi dalšími členy NATO obavy o to, zda jim Američané v případě nouze přijdou na pomoc. Jinak řečeno, zda Severoatlantická aliance skutečně funguje a zda Amerika přijde na pomoc v případě možného ruského útoku na některou členskou zemi. Cílem je donutit Evropany a Kanadu, aby utráceli více za svoji obranu.

Všichni členové NATO se totiž v roce 2014 zavázali, že budou dávat na obranu minimálně dvě procenta svého HDP. Tehdy toto kritérium splnily pouze tři země – Spojené státy, Velká Británie a Řecko. Letos by ho mělo splnit už devět zemí. Podle Trumpa je to ale pomalý pokrok a připomíná, že většinu celkových zbrojních výdajů aliance platí Spojené státy. „Chci říci NATO (na summitu), musíte začít platit své účty,“ prohlásil Trump minulý týden. „Spojené státy se nebudou starat o všechno.“ Otázkou je, kam až se svými hrozbami spojencům může Trump zajít. Podle časopisu The Economist by mohl například pohrozit, že na země, které nevydávají na obranu alespoň dvě procenta HDP, se nevztahuje článek pět smlouvy o NATO.

Jde o článek, který říká, že když bude napaden jeden z členů aliance, ostatní mu přijdou na pomoc. Něco takového by znamenalo povzbuzení pro Rusko, aby zvýšilo svůj tlak například na Norsko či Dánsko. Byl by to zároveň signál, že vazba mezi Evropou a Amerikou je oslabena a že Trump bude jednat s Putinem bez ohledu na evropské spojence. „Byl by to nejhorší výsledek, zničilo by to to, čeho jsme dosáhli za poslední léta,“ říká Ben Hodges, bývalý velitel americké armády v Evropě.

Za několik posledních let totiž došlo k výraznému posílení Severoatlantické aliance. Rostou výdaje na obranu, vznikají nové jednotky, dvě nová vojenská velitelství. Na dvoudenním summitu v Bruselu mají státníci také odsouhlasit plán „čtyřikrát třicet“, podle kterého by mělo mít NATO do konce roku 2020 k dispozici k nasazení do třiceti dnů 30 mechanizovaných brigád, 30 letek bojových letadel a 30 válečných lodí. Mělo by to umožnit rychle zareagovat na případný útok proti NATO. V Bruselu se bude jednat i o tom, jak rychle přesunovat vojáky a techniku po Evropě, což je pro alianci klíčová otázka, zdůrazňuje Hodges.

Jedná se o odstranění byrokratických překážek, jako je například vydávání povolení pro zahraniční vojáky, rekonstrukci mostů, aby unesly těžké americké tanky M1 Abrams, vylepšení přístavů v Nizozemsku nebo zajištění dostatku železničních vagónů pro přepravu vojenské techniky v Německu. NATO totiž vůči Rusku zaostává nikoliv ve vojenské síle, tam má naopak převahu, ale ve schopnost přesunout své armády tam, kde jich může být potřeba. Přitom tyto plány podporuje i Trump a jeho generálové oceňují, jak se spojenci snaží posílit NATO. Trump toho dokonce udělal pro posílení Severoatlantické aliance více než jeho předchůdce Barack Obama, uvádí Wess Mitchell z amerického ministerstva zahraničí, kterého citují noviny The Wall Street Journal,. I když to tak rétoricky nevypadá, dodává Mitchell.

Trumpovu tvrdou rétoriku vůči spojencům v NATO se snaží zmírnit podle listu The Financial americký ministr obrany Jim Mattis. Ujišťuje je prý, že přestože některým z nich poslal Trump ostrý dopis kárající je za nízké zbrojní výdaje, nic vážného se neděje. Mattis se snaží ukázat, že Spojené státy stále stojí za svými spojenci a NATO se kvůli USA rozhodně nerozpadne. Jenže není jisté, jak bude na summitu v Bruselu postupovat prezident Trump, který se rád spoléhá na svůj tvrdý a chaotický styl vyjednávání. A zda mu budou stačit sliby spojenců, že urychlí zvyšování výdajů na obranu. K tomu jsou zřejmě některé evropské země připraveny. „Nikde není vytesáno do kamene, že se budou transatlantické vztahy nadále zdárně rozvíjet,“ varoval nedávno generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Ale doufám, že je udržíme,“ dodal. První vážný test přijde už tento týden.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Zoufalec týdne: Piráti. Komentář Petra Holce

Ani topení počítačem nebo neschopnost pozvat elektronicky někoho na poslanecký výslech vám o Pirátech neřekne tolik jako projev jejich šéfa Ivana Bartoše na nedělním pirátském happeningu k internetu, jak jinak. Evropský parlament bude 12. září hlasovat o směrnici k autorskému právu, která má mimo jiné omezit internetové pirátství velkých firem jako Google na účet tradičních médií. A Pirátům se to nelíbí.

Jako správní piráti chtějí pirátství se vším všudy, něco jako v Somálsku. „Připravovaná legislativa a zejména její články 11 a 13 představují skutečnou hrozbu. A já bych skutečně nerad sledoval to, jak příběh George Orwella začíná nabírat reálné obrysy, kdy se historie a realita nebude přepisovat, ale z internetu mohou pod různými záminkami mizet informace, které prostě už nikdy běžný člověk nedohledá a o jejichž existenci nebude ani vědět,” řekl Bartoš na akci.

Fakt? Piráti, samozvaní guruové „digitálu“, se hlásí o státní funkce ohledně e-governmentu, zatímco sami shání odborníky na e-government. Prostě Piráti, i když teď kluci oblékli saka. Nejen Bartoš jako by spal v idylických 90. letech, kdy nás web měl osvobodit od všeho zlého. Pamatujete? Informace zdarma potečou jak voda a svět bude najednou lepší, svobodnější a demokratičtější.

Link

Ještě tehdy neexistoval Facebook, Twitter ani Instagram a málokdo tušil, že z nás právě internet vytáhne to nejhorší. Dejte někomu prostor pustit svou fantazii a uděláte Donalda Trumpa prezidentem. Většina z nás předtím pořád žila v reálném světě a virtuální realita patřila do sci-fi. Internet to ale i s pomocí sociálních sítí, z nichž se mezitím stala spíš antisociální černá díra plná falše a narcisismu, dokázal rychle otočit: ze sci-fi dělá stále sofistikovaněji realitu ohrožující nejen naši příčetnost, ale i demokracii.

Osvobozuje nás od svobody a sám se mění v Orwella. Přiznal si to dokonce už i Facebook, cynický pionýr toho všeho, a začal proto sám sebe radši cenzurovat. Což vám mimochodem o závažnosti problému řekne vše, co jste (ne)chtěli vědět. Evropská směrnice samozřejmě internet neomezuje ani necenzuruje, ostatně i v Bruselu se v pracovní době rádi věnují vlastnímu Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Například Bartošem zmiňovaný článek 11 má tradiční media chránit před pirátstvím firem typu Google, které na webu zobrazují linky na mediální články a umožňují náhled obsahu. Je to obchodní model á la Somálsko: zadarmo si „vypůjčíme“ váš obsah, za který jste zaplatili, a za to shrábneme většinu peněz z reklamy. A vy si přežívejte, jak chcete.

Link

Evropská směrnice chce proto tradiční vydavatele chránit před tímto pirátstvím aspoň tím, že jim umožní účtovat za odkazy nebo náhledy jejich vlastního obsahu poplatek. Vlastně to není nic moc revolučního – nebo aspoň v nepirátské části světa: směrnice v podstatě jen říká, že za zboží někoho jiného máte zaplatit. Všechno všech totiž nakonec nebylo ani v komunismu, což si ovšem většina kluků z Pirátů nepamatuje.Článek

Korunu všemu ale nasadil pirátský kandidát na pražského primátora Zdeněk Hřib. Ten se zasnil a řekl, že nás právě neregulovaný internet „chrání před autoritativními tendencemi ve společnosti”. A sakra! To nikdy neslyšel o Putinových trollech? Nebo o guruovi falešného strachu jménem Tomio Okamura, který se i díky vlastním webovým fake news teď s Piráty pere o titul třetí nejsilnější politické strany?

Ale dost zoufalství. Piráti a zvlášť jejich šéf Bartoš umí rozdat i naději a optimismus. Třeba když se ho server Novinky.cz zeptal, jestli už jsou Piráti zralí na to vést Prahu, kde si čtyři roky trénují politické pirátství. „Taková otázka mi připadá dost vtipná. Když si vzpomenu, s jakými zkušenostmi do vedení města nastoupila Adriana Krnáčová… I tady v poslaneckém klubu, i v rámci strany máme lidi vzdělané a bystré a méně vzdělané a méně bystré. To je normální. Myslím, že jsme kompetentní. Rozumíme financování města,“ odpověděl Bartoš. A jejda!

-1