Články odjinud

ANALÝZA: Turecké hospodářství je kvůli Erdoganovi křehké, Trump ho může snadno zasáhnout

ANALÝZA: Turecké hospodářství je kvůli Erdoganovi křehké, Trump ho může snadno zasáhnout

Americký prezident Donald Trump na sociální síti Twitter oznámil, že zničí Turecko hospodářsky, pokud Turci zaútočí na syrské Kurdy. Ty Washington považuje za své spojence. Trumpovi přitom nahrává současný stav tureckého hospodářství.

Zatím není jasné, jaké sankce by chtěl případně proti Ankaře Trump zavést. Když se na to novináři ptali amerického ministra zahraničí Mikea Pompea, odpověděl jen, že se musí zeptat přímo prezidenta a že zřejmě myslel „různé druhy sankcí“, které Spojené státy „aplikují na mnoha místech“ světa. Turecko je ale dlouhodobý spojenec USA, je členem NATO, na jeho území jsou americké vojenské základny a nelze na něj uvalit podobně tvrdé sankce jako na Severní Koreu či Írán, tedy výrazně omezit jeho vývoz, nebo ho zcela odstřihnout od světového finančního systému.

„Turecké hospodářství je ale momentálně velmi zranitelné a spor s USA ho může poškodit,“ říká David Marek, hlavní ekonom firmy Deloitte v České republice. K výraznému zasažení turecké ekonomiky tak Trumpovi stačí i menší sankce a dokonce i pouhé hrozby sankcemi. Rozhodně tak neplatí, že Spojené státy nemohou vyhrožováním ničeho dosáhnout, jak prohlásil turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Turecko je nyní podle některých ekonomů ve stavu stagflace, tedy nerostoucí či klesající ekonomiky, ve které je zároveň vysoká inflace. Jde o něco, co zažívaly například Spojené státy v sedmdesátých letech minulého století, ale co už se v dnešní době téměř nevidí. Součástí tohoto stavu je i pokles hodnoty turecké měny vůči zahraničním měnám.

Jde o výsledek „přehřátí“ turecké ekonomiky v minulosti, kdy vykazovala vysoké tempo růstu. Firmy využívaly levných úvěrů, přičemž si často půjčovaly i v zahraničí. Stát podporoval ekonomický růst financováním velkých projektů, z nichž asi nejznámějším je nové istanbulské letiště, vysvětluje Lukáš Kovanda, ekonom společnosti Czech Fund. Když se pak celosvětově začaly zdražovat půjčky, některé firmy je nebyly schopny splácet. Jejich zisk nebyl takový, aby stačil i na jen nepatrně zvýšené úrokové sazby. Problém režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana „vyřešil“ tím, že vláda v roce 2017 zprovoznila státní záruční fond garantující fakticky další levné půjčky. Erdogan zároveň tlačil na centrální banku, aby držela úroky nízko. Část firem, která by jinak zkrachovala, tak přežila. Vláda tlačila i na soukromé banky, aby podnikům dál půjčovaly. Byly za tím politické důvody: státní stimuly a zásahy umožnily Erdoganovi v roce 2017 vyhrát referendum o zvýšení pravomocí prezidenta a loni prezidentské volby.

Výsledkem ale byla nakonec inflace i propad ekonomiky. Inflace dosáhla na konci loňského roku více než 20 procent, i když centrální banka několikrát zvýšila úroky a i když turecká už neroste a není důvod ke zvyšování poptávky a tedy i cen. „Tento stav je možný díky tomu, že lidé už nevěří centrální bance, že inflaci zastaví. Protože v minulosti zasáhla příliš pozdě. Teď mají inflační očekávání, podle toho se chovají, a inflace tak roste,“ vysvětluje příčinu ekonom David Marek. Zároveň zvýšení úroků zasáhlo některé turecké podniky a oslabilo ekonomiku. Nezastavilo ovšem propad hodnoty turecké liry, jejíž hodnota poklesla mezi loňským lednem a zářím se lira propadla vůči americkému dolaru o 40 procent. Vzhledem k tomu, že část podniků měla úvěry v zahraniční měně, zvýšilo to jejich náklady a tím opět postihlo celou ekonomiku. Navíc celkově teď chybí zahraniční měny na dovoz spotřebního zboží i energií, na nichž je Turecko závislé.

Trumpovi sankce či hrozby mohou poslat tureckou liru ještě níže. Už je jeho vyjádření na Twitteru dokázalo způsobit menší pokles hodnoty turecké měny. Pokud se k tomu přidají sankce, například zvýšení některých cel jako to udělaly USA loni, lira se propadne ještě hlouběji. Zahraniční investoři se totiž začnou z Turecka stahovat v obavách z dalšího vývoje. To povede k dalšímu oslabení, měny, na což doplatí tamní podniky s půjčkami ze zahraničí. Zároveň se odliv kapitálu ze země pokusí zastavit centrální banka zvýšením úroků, jenže to opět oslabí ekonomiku a může vystrašit část investorů. Výsledkem by byl ekonomický propad.

Trump tak má Turecko skutečně pádnou páku, aniž by musel sahat k nějakým drastickým sankcím. Otázkou ovšem je, zda to bude stačit ke změně chování Ankary. Erdogan totiž stále více sází na nacionalismus a snaží se všemi prostředky odvést pozornost obyvatel od stavu ekonomiky. Mimo jiné obviňuje ze všech problémů Turecka „zahraniční síly“ a případné americké sankce by jen dodaly zdání pravdivosti jeho tvrzením. Naopak zásah proti syrským Kurdům by mohl posílit nacionalismus, který Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje potřebuje vybičovat před březnovými místními volbami.  

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud