Biden sepsul Trumpa a potvrdil kandidaturu na prezidenta USA. Otestuje nostalgii po Obamovi | info.cz

Články odjinud

Biden sepsul Trumpa a potvrdil kandidaturu na prezidenta USA. Otestuje nostalgii po Obamovi

Někdejší americký viceprezident Joe Biden oficiálně vstoupil do boje o nejvyšší post v USA. Stal se tak již 20. demokratickým kandidátem na prezidenta. Biden, jemuž by v době nástupu do funkce bylo 78 let, prověří nostalgii Američanů po časech Baracka Obamy i názorový posun uvnitř Demokratické strany.

Biden do boje o Bílý dům vstoupil ve čtvrtek předtočeným videem. „Základní hodnoty tohoto národa, naše místo ve světě, naše demokracie, vše, co dělá Ameriku Amerikou, je v sázce,“ napsal k němu na Twitteru. V samotném tříminutovém příspěvku zmínil jako kritický moment střety ve městě Charlottesville, při nichž najel jeden z bílých rasistů autem do davu demonstrantů a zabil jednu ženu. Biden zkritizoval prezidenta Trumpa a jeho slova, že na obou stranách jsou slušní lidé.

O Bidenově kandidatuře se spekulovalo řadu měsíců před jejím oficiálním oznámením. V posledních týdnech o ní pochyboval málokdo. Biden se dokonce usídlil na čele průzkumů s prozatím největšími šancemi vyhrát demokratické primárky a získat stranickou nominaci.

Biden těží ze své známosti. Zatímco jména řady jeho protikandidátů Američanům mnoho neříkají, bývalého viceprezidenta znají téměř všichni. Není ale zdaleka jisté, že to bude právě on, kdo v listopadu příštího roku vyzve současného prezidenta Donalda Trumpa. S množícími se debatami a mítinky s voliči o svoji konkurenční výhodu přijde. V minulosti takto neudržela prvotní vedení například Hillary Clintonová v roce 2008 nebo Jeb Bush v republikánských primárkách před posledními volbami.

Stýská se Američanům po Obamovi?

Kandidatura Joe Bidena je zatím naprosto propojená s prezidentstvím Trumpova předchůdce Baracka Obamy. Sám Biden prohlásil, že je hrdý na svoji příslušnost k demokratickému proudu Obama-Biden. Jeho kampaň tak bude jakýmsi testem, nakolik je mezi Američany rozšířená nostalgie po časech prvního afroamerického prezidenta.

Vztah veřejnosti k Obamovi byl totiž v době jeho vlády velice dynamický. Zatímco nyní je Amerika rozdělená a tábory Trumpových podporovatelů či odpůrců jsou po více než dva roky vesměs stabilní, Obama zažil jiné časy. Během první kampaně, kterou symbolizovalo jeho notoricky známé heslo „Yes, we can“, vzbudil v lidech naději na razantní změnu. Jeho zvolení neslo étos nové doby. Sliboval mimo jiné ukončení nepopulárních válek v Iráku a Afghánistánu, zavření kontroverzní věznice Guantánamo nebo odvážné sociální a zdravotní reformy.

Vyjma prvních dvou let ale Obama vládl s republikánským či rozděleným Kongresem v zádech. Byl tedy ve stejné situaci jako nyní Trump. Řada slibů tak zůstala u ledu a ekonomická krize jeho popularitě také nepřidala. V kombinaci s až nereálnými představami voličů to vedlo k deziluzi a pádu Obamovy popularity. V dubnu 2011 s jeho kroky souhlasilo 45 procent Američanů, což je jen o čtyři procentní body více, než kolik dnes činí podpora Donalda Trumpa.

Obama mandát obhájil, když během kampaně znovu přesvědčil některé ztracené voliče. Étos dobrého prezidenta ale získal až na konci funkčního období, kdy jej mnozí viděli jako lepšího vládce ve srovnání s nastupujícím Trumpem, od nějž nikdo netušil, co může čekat. Trump se navíc v té době obklopoval figurami krajně pravicové scény typu Steva Bannona.

Právě to, zda tato vlna ještě přetrvává, nyní Biden prověří. Paradoxně bez přímé Obamovy intervence. S bývalým prezidentem se shodli, že bude lepší, když v úvodní fázi kampaně nikoho nepodpoří. Biden sice začal obvolávat některé své známé z minulých let, kteří patří či patřili k demokratickému establishmentu, ne se všemi se ale dohodl na spolupráci. Někteří už dokonce začali pomáhat jeho protikandidátům.

Minulost a budoucnost

V tom spočívá jedno z rizik sázky na nostalgii po „starých časech“. Biden vstupuje do značně nepřehledného prostředí, v němž se čím dál častěji prosazuje mladá radikálnější krev. Loňské volby do Kongresu a jim předcházející demokratické primárky vyhrávali lidé, kteří Bidenovu profilu neodpovídají. Místo staršího, bílého a umírněného muže dostávali přednost lidé různých barev pleti s odvážnější rétorikou typu kongresmanek Alexandrie Ocasio-Cortezové nebo Ilhan Omarové.

Druhá otázka, kterou může pomoci zodpovědět Bidenova kandidatura tedy zní: Kudy se chtějí demokraté vydat? Podle nedávného průzkumu Pew Reaseach Center si 53 procent registrovaných demokratů přeje, aby strana razila více umírněnou linii, zatímco 40 procent preferuje liberálnější politiku. Tato čísla nyní Biden otestuje.

Do hry ale vstupují ještě dvě nezanedbatelné proměnné, které čtení Bidenova výsledku mohou zkomplikovat. Nedávno musel vysvětlovat své chování k ženám, k nimž sice veřejně projevuje náklonnost dlouhodobě, některé jeho činy se ale nyní staly terčem kritiky. Jako problematické se leckomu jeví i některá jeho předchozí rozhodnutí coby politika.

Podpořil válku v Iráku, nepříliš vstřícně se stavěl k integraci menšin do společnosti a na počátku 90. let jako předseda senátního justičního výboru nepřipustil slyšení svědků, kteří by podpořili obvinění ze sexuálního obtěžování, jemuž čelil tehdejší nominant na post u Nejvyššího soudu Clarence Thomas. Biden se za svoji roli v kauze omluvil. „Přál bych si, abych něco udělal. Abych oponoval Thomasově nominaci, abych hlasoval proti němu,“ pravil letos v březnu.

Kromě starých kauz může být přítěží i Bidenův věk. Někdejší viceprezident by se v případě zvolení stal v době nástupu do funkce nejstarším prezidentem USA v historii. Prvenství dosud drží Trump, jemuž bylo v lednu 2017 necelých 71 let. Bidenovi by bylo o sedm více. Starší je v poli už jen Bernie Sanders.

„Žijeme v éře, která oslavuje 90leté členy ochranky v parcích, 85leté surfaře a 105leté makléře. Ale myšlenka na 80letého prezidenta během jeho prvního funkčního období je stále něčím, co nás nutí se zamyslet,“ glosovala v komentáři sloupkařka listu New York Times Gail Collinsová.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí 1. dílu

Game of Thrones s08e02 - shrnutí 2. dílu

Game of Thrones s08e03 - shrnutí 3. dílu

Game of Thrones s08e04 - shrnutí 4. dílu

Články odjinud