Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bublina kolem Tesly praská. Zaměstnanci si stěžují na bolest a úrazy, záchranka tam jezdí pravidelně

Bublina kolem Tesly praská. Zaměstnanci si stěžují na bolest a úrazy, záchranka tam jezdí pravidelně

Hvězda Elona Muska září naplno. Přichází s jedním revolučním nápadem za druhým. Mezi jeho dítka patří vesmírná společnost SpaceX nebo automobilka Tesla. Ta se letos dokonce stala vůbec nejhodnotnějším výrobcem automobilů na světě. Úspěch má ale i odvrácenou tvář, kterou poznávají především zaměstnanci.

Vize Elona Muska si žádají výkon. V honbě za neustálými inovacemi tak zaměstnanci v Tesle často dojdou až na hranici svých fyzických možností. Od roku 2014 musela do firmy přijet sanitka více než stokrát, aby pomohla lidem s mdlobami, záchvaty nebo bolestmi na hrudníku. K jiným zraněním jela ještě častěji.

„Viděl jsem člověka spadnout na podlahu a rozbít si obličej. Řekli nám, ať pracujeme, zatímco on tam stále ležel,“ popisuje listu The Guardian technik z továrny Tesly v americkém Fremontu Jonathan Galescu, jenž je jedním z několika pracovníků, kteří pozorovali zdravotní potíže kolegů.

Lidé často do Tesly nastupují s vizí, že vytváří budoucnost. „Měníme svět. Nemůžu se dočkat, až má vnučka půjde jednoho dne do třídy a řekne ‚Děda byl u toho‘,“ tvrdí Richard Ortiz. Vzápětí ale dodává, že ačkoli ve firmě vypadá všechno jako z budoucnosti, zaměstnanců se to netýká.

Před říjnovými úpravami, které pracovní dobu omezily, byly v Tesle běžné 12hodinnové směny plné manuální dřiny. Pracovalo se přitom od pondělí do soboty.

„V pondělí to můžete zvládnout, v úterý to můžete zvládnout, ve středu už začínáte něco cítit, čtvrtek je bolestivý, v pátek přichází agónie a v sobotu se snažíte to nějak přežít,“ praví Michael Sanchez, kterého práce v Tesla přivedla do stavu, kdy je pro něj problém udržet v ruce i obyčejnou tužku.

Pokud zaměstnanec musí, stejně jako Sanchez, na neschopenku, znamená to pro něj citelnou finanční ztrátu. Zatímco běžně dostává za hodinu práce 22 dolarů (asi 520 korun), během léčení si přijde jen na 10 dolarů (cca 240 korun).

Musk odmítá nařčení, že by byl chamtivým kapitalistou, který v cestě za stále větším ziskem zanedbává péči o zaměstnance. „Je velice bolestivé, a myslím i nepravdivé, když někdo říká, že mi na bezpečnosti zaměstnanců nezáleží. Znám lidi, kteří pracovali dlouho a v náročných zaměstnáních. Chtěl jsem pracovat ještě více než oni, protože si myslím, že právě to by měl manažer dělat,“ hájí se.

Tesla je podle jeho slov prodělečná a tržní hodnota, která přesahuje i giganty typu Ford a General Motors, nadhodnocená. Navzdory deklarovanému „boji o přežití“ však chce Musk dále podmínky zaměstnanců zlepšovat. Podle dat, které Guardianu Tesla poskytla, míra úrazů na pracovišti už nyní klesla. Zatímco mezi lety 2013 a 2016 se pohybovala nad průměrem celého odvětví, aktuálně je 32 procent pod ním.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1