Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Centrální bankéři se postavili proti bezhotovostní společnosti. Obávají se kyberútoků i blackoutu

Centrální bankéři se postavili proti bezhotovostní společnosti. Obávají se kyberútoků i blackoutu

Čeká Evropu budoucnost bez hotovosti, anebo se bankovek ještě nějaký čas nezbavíme? Podle centrálních bank by se Starý kontinent měl připravit spíše na ten druhý případ. Podle mnohých finančních regulátorů má totiž papírová – či v některých případech plastová – hotovost výhody, se kterými se bezhotovostní platební metody nemohou měřit. 

Obtížnější praní špinavých peněz či jednodušší odhalování daňových úniků. To jsou hlavní argumenty zastánců bezhotovostní ekonomiky, k níž některé evropské země směřují. Život bez bankovek má podle nich výhody i v tom, že přináší vyšší konkurenceschopnost do finančního segmentu a obyvatelé se nemusejí obávat okradení. 

Jenže Evropa se podle všeho bankovek a mincí jen tak nezbaví. Takový scénář by totiž podle mnohých evropských centrálních bankéřů znamenal významná rizika, ať již v případě energetického blackoutu, nebo v případě kybernetických útoků.

Studie Evropské centrální banky ze závěru loňského roku ukázala, že 80 procent plateb, které v Evropě probíhají, se stále odehrává pomocí hotovosti. Výjimky z těchto statistik však tvoří některé severské země – Švédsko či Estonsko a Nizozemsko. 

Právě například ve Švédsku tvoří hotovostní transakce v obchodech už jen třinácti procentní podíl, a polovina bankovních poboček v zemi již vůbec nenakládá s hotovostí, ukazují data tamní centrální banky. 

„Přitom takto digitalizovaný systém znamená pro Čínu, pro Rusko, vlastně pro kohokoliv jednoduchý cíl k napadení,“ uvažuje pro evropskou verzi magazínu Politico Björn Ericsson, šéf lobbistické společnosti za zachování hotovosti Cash Uprising. „V zemi vnímám stále intenzivnější obavy z toho, co se stane, když se nás někdo rozhodne ´vypnout´.“

Přílišné závislosti na elektronickém systému zpracování plateb se obávají i někteří centrální bankéři. V jejich vizích budoucnosti má hotovost stále pevné místo. „Centrální banky stále více zdůrazňují, že rovněž také hotovost bude v budoucnu hrát roli. Nepředpokládáme naprosto bezhotovostní společnost,“ tvrdí například Ewald Nowotny, guvernér rakouské centrální banky, který dodal, že v případě energetického blackoutu je hotovost jediným použitelným platidlem.

Podobný případ se stal na začátku června, když v Evropě přestaly fungovat platby karetní společnosti Visa. „Záležitost byla důsledkem selhání hardwaru. Nemáme žádný důvod se domnívat, že by to souviselo s neoprávněným přístupem, nebo se zlovolnou událostí,“ uvedla tehdy společnost v prohlášení.

S tím, že bude třeba i v budoucnu zachovat hotovost, souhlasí například i holandská centrální banka. Ředitelka její kybernetické bezpečnosti Petra Hielkemová upozorňuje, že pro mnoho lidí jsou papírové – a v Rumunsku či Velké Británii plastové – bankovky důvěryhodnější, než moderní platební metody. „I pokud odhlédneme od obav z pohledu kybernetické bezpečnosti tak existují skupiny lidí, které se spoléhají na placení hotovostí. Jde například o invalidy či starší lidi,“ uvedla Hielkemová.

Potřebu udržení hotovosti ve finančním systému pak nedávno zdůraznila i britská centrální banka, švédský soud zase dříve během roku rozhodl, že švédské veřejné instituce musí přijímat hotovosti od těch lidí, kteří si tímto způsobem stále přejí platit.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1