Chcete hacknout banku? Nástroje seženete stejně snadno jako viagru, říká izraelský expert | info.cz

Články odjinud

Chcete hacknout banku? Nástroje seženete stejně snadno jako viagru, říká izraelský expert

„Na darknetu si můžete koupit demo verze hackerských útoků, Prodávají se i špičkové nástroje, které používá NSA a CIA,“ říká Rami Efrati, legenda izraelské kybernetické bezpečnosti. Izraelští experti navíc předvídají, že v blízké budoucnosti budou na internetu „řádit“ i autonomní hackerské systémy.

Když v polovině května vvrcholila mezinárodní hudební soutěž Eurovize, oblétla svět zpráva o hackerském útoku na izraelskou televizi. V zemi, která soutěž pořádala, viděli místo ní chvíli diváci falešné video o výbuších v Tel Avivu. Jen díky vyspělosti izraelské kybernetické bezpečnosti se podařilo zabránit dalšímu útoku, který měl za cíl ochromit vysílání mířící do celého světa. „Ještě před pár lety jsme si nedovedli představit, že se budeme zabývat ochranou Eurovize,“ řekl INFO.CZ izraelský bezpečnostní zdroj, který poukázal na to, že kybernetická bezpečnost se stále více dotýká prakticky každého aspektu lidského života.

Hrozbou je Írán a jeho spojenci

Při hackerských útocích už dávno nejde jen o finanční kriminalitu, riziko je mnohem vyšší. Hackeři napadají běžně i státní instituce a klíčovou infrastrukturu, jejich cílem může být i terorismus a ztráty na životech. Izrael má přitom v regionu řadu nepřátel: „Mezi největší hrozby pro Izrael patří Syrská elektronická armáda, Hizballáh, který je podporovaný Íránem, Hamás, jenž provádí útoky sám, a samozřejmě Írán. Nerozlišuji přitom, zda to jsou kybernetické, nebo konvenční útoky,“ tvrdí Rami Efrati, izraelský velvyslanec pro kybernetickou bezpečnost.

Jak ve čtvrtek informoval deník The Jerusalem Post, útoku z Ruska byly v posledních třech týdnech vystaveny izraelské letecké navigační systémy. Izraelský letištní úřad podle deníku oznámil, že piloti mají problémy s přistáním a zažívají záhadné poruchy. Rusko podle očekávání obvinění odmítlo.

Efrati, jenž sloužil 28 let v izraelské armádě a později se věnoval podnikání v oblasti kybernetické bezpečnosti, upozorňuje, že sofistikovaný počítačový útok vůbec nemusí provést jen digitálně vyspělé státy typu USA, Singapuru, Izraele nebo Ruska. „Technologie si můžete velmi levně koupit na darknetu, a to včetně těch nejvyspělejších nástrojů používaných NSA nebo CIA,“ říká. Na darknetu se už neprodávají jen nástroje, ale i celé služby pro kybernetické útoky, nabízí se prý i demo verze. „Chcete nástroj k hacknutí banky? Není problém, na darknetu se prodávají stejně jako Kalašnkovy nebo viagra,“ upozorňuje veterán oboru.

Autonomní hackerské systémy se blíží

S rychlým rozvojem technologií a průnikem digitalizace do oborů, kde dříve nebyla potřeba, jako je zemědělství či stavebnictví, se zvyšují i možnosti útoků. V nejbližších letech se dá podle izraelských bezpečnostních expertů očekávat vznik autonomních hackerských systémů, které budou – stejně jako obrana proti nim – využívat umělou inteligenci. Právě tato oblast izraelského technologického průmyslu roste v poslední době vůbec nejrychleji.

„Jednoho dne jsme si uvědomili, že naše výhoda proti ostatním – digitalizace – se může obrátit v nevýhodu a větší zranitelnost,“ vzpomíná profesor Izák Ben Jisrael, šéf Izraelské vesmírné agentury a zakladatel konference Cyber Week, která se konala tento týden v Tel Avivu. Sjelo se na ní na 8000 hostů z 80 států světa.

Kybernetická bezpečnost, o níž se dříve mluvilo jako o informační bezpečnosti, se stala veřejným tématem po útoku na íránské jaderné centrifugy v roce 2010. Zatímco dříve šlo výhradně o téma pro resort obrany a tajné služby, najednou o něm diskutovali i obyčejní lidé v ulicích. „Tehdy si mě povolal premiér (Benjamin) Netanjahu s tím, že se vláda rozhodla chránit kritickou infrastrukturu. Řekl jsem mu, že bychom se měli připravit na skokový nárůst útoků ze strany našich sousedů v regionu,“ líčil Izák Ben Jisrael.

Zároveň mu ale bylo jasné, že vzhledem k rychle se rozvíjejícím technologiím nelze udělat pěti- či desetiletý plán kybernetické obrany. Rozhodl se proto navrhnout vybudování ekosystému – jedním z jeho pilířů je slavná izraelská start-upová kultura – který by naučil lidi, co dělat v případě hrozby. Národní program s tímto cílem proto vláda spustila v roce 2012, hned o rok později propukla aféra bývalého pracovníka NSA Edwarda Snowdena. „Tehdy všichni pochopili, že tu máme problém konfliktu mezi soukromím a kybernetickou bezpečností,“ naráží na známý fakt.

Tajným službám lidé nevěří

Jak ho Izraelci vyřešili? „Řídili jsme se třemi principy. Za prvé nám bylo jasné, že kybernetická bezpečnost nemůže spadat pod tajné služby, těm totiž lidé nevěří. Druhým principem bylo to, že cílem není chytit viníky útoku, ale pouze zabezpečit systémy. No a třetím bylo to, že nový úřad musí mít technologie, která používají metadata, a ne obsah.“. Zjednodušeně řečeno, systém nečte obsah e-mailů, ale sleduje jejich toky ve virtuálním prostoru.

„Zcivilnění“ kybernetické bezpečnosti se odehrávalo nejenom prostřednictvím výše zmíněných start-upů, ale i na univerzitách, kde se otevřela kybernetická centra. Obor kybernetická bezpečnost se ale učí i děti ve čtvrté třídě na základní škole.

„Naším cílem je být světovými lídry v tomto oboru,“ zaznívá opakovaně od izraelských představitelů. Nakročeno mají solidně: v židovském státu nyní působí přes čtyři stovky firem specializujících se na kybernetickou bezpečnost a za posledních let obor vynesl 4,4 miliardy dolarů. Každý rok vznikají desítky nových firem a izraelské investice do civilní kybernetické bezpečnosti činí 18 procent těchto investic z celého světa.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud