Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Chcete zpolitizovat soudy, kritizuje OBSE Polsko. Potrestá EU Varšavu sankcemi?

Chcete zpolitizovat soudy, kritizuje OBSE Polsko. Potrestá EU Varšavu sankcemi?

Polská vláda je znovu terčem kritiky. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) upozorňuje, že návrhy ústavních změn povedou k silnějším politickým tlakům na soudní systém v zemi. Polsku přitom kvůli reformám konzervativní vlády už dříve pohrozila i Evropská komise. V krajním případě může přijít i o hlasovací práva na unijní půdě.

„Soudy jsou pevností postkomunismu. V jejich čele je Nejvyšší soud, který má výrazné úspěchy, pokud jde o ochranu lidí sloužících minulému režimu, a také mnoho velmi sporných rozsudků. Po reformě budou více objektivní, spravedlivé a politicky neangažované,“ vyhlašoval zkraje měsíce předseda vládnoucí strany Právo a Spravedlnost Jarosław Kaczyński.

Minimálně v posledním bodě se ale neshodne s experty OBSE. Hlavní problém se točí kolem Národní rady soudnictví. Ta hraje v polském systému zásadní roli. Sbor 25 lidí posuzuje před jmenováním kandidáty na soudce nebo může požádat ústavní soud o přezkoumání některých zákonů, pokud má podezření, že nejsou v souladu s ústavou.

OBSE kritizuje, že by novela z dílny konzervativní vlády výrazně posílila roli politiků. Ti v současnosti vybírají celkem sedm členů, přičemž osmým je ministr spravedlnosti. Kromě toho by nově parlament musel odsouhlasit i 15 zástupců z řad soudců.

Výrazně by se zkomplikovala i procedura schvalování nových soudců. Vládní návrh počítá s rozdělením rady na dvě komory. Jednu by tvořili politici, druhou soudci. Kandidát by musel získat většinu v obou z nich, případně mít podporu všech 17 soudců (zmíněných 15 a předsedů Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu).

Polsko bez dotací

„V případě přijetí změn budou narušeny principy demokratického a právního státu,“ varují experti OBSE a dodávají, že dojde také k většímu vměšování politiků do záležitostí soudní moci.

Právě za podobné kroky schytávala polská vláda kritiku už dříve, když kabinet premiérky Beaty Szydłové dosadil své zástupce do ústavního soudu nebo veřejnoprávní televize.

Na omezení hlasovacích práv by musela být jednomyslná shoda mezi členskými státy a maďarský premiér Orbán už dal najevo, že bude proti
Vladimír Bartovic, analytik, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

Evropská komise kvůli tomu pohrozila Polsku, že by v budoucnu mohlo přijít o dotace. Země je přitom největším čistým příjemcem unijních peněz. „Každý, kdo žije v Evropě, musí akceptovat základní hodnoty. Ty zahrnují právní stát, rovnoprávnost mužů a žen a nediskriminaci náboženských a dalších menšin. Kdo nechce respektovat zákon ani náš demokratický způsob života, neměl by žít v Evropě,“ prohlásila v rozhovoru pro německý list Der Spiegel eurokomisařka Věra Jourová.

Ohrožený Visegrád?

Pokud by Brusel usoudil, že v Polsku skutečně dochází k porušování zásad právního státu, mohl by v konečném důsledku odebrat zemi hlasovací práva v unii. To by mělo dopad i na Česko, které často koordinuje s polskými zástupci společnou pozici v rámci Visegrádské čtyřky.

„Visegrad už je ale v poslední době stejně rozpadlý na dvě poloviny. Jedna je Česko a Slovensko, ta druhá Polsko a Maďarsko,“ upozorňuje pro INFO.CZ analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic. Tvrdí, že následky nemusely být závažné ani v případě, pokud by k sankcím unie skutečně sáhla.

O tom ale Bartovic pochybuje. „Ono to není tak jednoduché. Na omezení hlasovacích práv by musela být jednomyslná shoda mezi členskými státy a maďarský premiér Orbán už dal najevo, že bude proti,“ dodává.

Skeptický je Bartovic i ke schopnostem polské vlády novelu, kterou parlament začne projednávat začátkem dubna, prosadit. Na její podporu podle něj nesežene potřebnou většinu hlasů.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744