Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Chcete zpolitizovat soudy, kritizuje OBSE Polsko. Potrestá EU Varšavu sankcemi?

Chcete zpolitizovat soudy, kritizuje OBSE Polsko. Potrestá EU Varšavu sankcemi?

Polská vláda je znovu terčem kritiky. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) upozorňuje, že návrhy ústavních změn povedou k silnějším politickým tlakům na soudní systém v zemi. Polsku přitom kvůli reformám konzervativní vlády už dříve pohrozila i Evropská komise. V krajním případě může přijít i o hlasovací práva na unijní půdě.

„Soudy jsou pevností postkomunismu. V jejich čele je Nejvyšší soud, který má výrazné úspěchy, pokud jde o ochranu lidí sloužících minulému režimu, a také mnoho velmi sporných rozsudků. Po reformě budou více objektivní, spravedlivé a politicky neangažované,“ vyhlašoval zkraje měsíce předseda vládnoucí strany Právo a Spravedlnost Jarosław Kaczyński.

Minimálně v posledním bodě se ale neshodne s experty OBSE. Hlavní problém se točí kolem Národní rady soudnictví. Ta hraje v polském systému zásadní roli. Sbor 25 lidí posuzuje před jmenováním kandidáty na soudce nebo může požádat ústavní soud o přezkoumání některých zákonů, pokud má podezření, že nejsou v souladu s ústavou.

OBSE kritizuje, že by novela z dílny konzervativní vlády výrazně posílila roli politiků. Ti v současnosti vybírají celkem sedm členů, přičemž osmým je ministr spravedlnosti. Kromě toho by nově parlament musel odsouhlasit i 15 zástupců z řad soudců.

Výrazně by se zkomplikovala i procedura schvalování nových soudců. Vládní návrh počítá s rozdělením rady na dvě komory. Jednu by tvořili politici, druhou soudci. Kandidát by musel získat většinu v obou z nich, případně mít podporu všech 17 soudců (zmíněných 15 a předsedů Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu).

Polsko bez dotací

„V případě přijetí změn budou narušeny principy demokratického a právního státu,“ varují experti OBSE a dodávají, že dojde také k většímu vměšování politiků do záležitostí soudní moci.

Právě za podobné kroky schytávala polská vláda kritiku už dříve, když kabinet premiérky Beaty Szydłové dosadil své zástupce do ústavního soudu nebo veřejnoprávní televize.

Na omezení hlasovacích práv by musela být jednomyslná shoda mezi členskými státy a maďarský premiér Orbán už dal najevo, že bude proti
Vladimír Bartovic, analytik, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

Evropská komise kvůli tomu pohrozila Polsku, že by v budoucnu mohlo přijít o dotace. Země je přitom největším čistým příjemcem unijních peněz. „Každý, kdo žije v Evropě, musí akceptovat základní hodnoty. Ty zahrnují právní stát, rovnoprávnost mužů a žen a nediskriminaci náboženských a dalších menšin. Kdo nechce respektovat zákon ani náš demokratický způsob života, neměl by žít v Evropě,“ prohlásila v rozhovoru pro německý list Der Spiegel eurokomisařka Věra Jourová.

Ohrožený Visegrád?

Pokud by Brusel usoudil, že v Polsku skutečně dochází k porušování zásad právního státu, mohl by v konečném důsledku odebrat zemi hlasovací práva v unii. To by mělo dopad i na Česko, které často koordinuje s polskými zástupci společnou pozici v rámci Visegrádské čtyřky.

„Visegrad už je ale v poslední době stejně rozpadlý na dvě poloviny. Jedna je Česko a Slovensko, ta druhá Polsko a Maďarsko,“ upozorňuje pro INFO.CZ analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic. Tvrdí, že následky nemusely být závažné ani v případě, pokud by k sankcím unie skutečně sáhla.

O tom ale Bartovic pochybuje. „Ono to není tak jednoduché. Na omezení hlasovacích práv by musela být jednomyslná shoda mezi členskými státy a maďarský premiér Orbán už dal najevo, že bude proti,“ dodává.

Skeptický je Bartovic i ke schopnostem polské vlády novelu, kterou parlament začne projednávat začátkem dubna, prosadit. Na její podporu podle něj nesežene potřebnou většinu hlasů.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek