Dostanou se bojovníci IS v Sýrii na svobodu? Západ z nich má problém, který už dál nelze přehlížet | info.cz

Články odjinud

Dostanou se bojovníci IS v Sýrii na svobodu? Západ z nich má problém, který už dál nelze přehlížet

Evropské státy mají staronový problém, který budou muset řešit. Týká se jejich občanů, kteří odešli bojovat do Sýrie. Až doteď to jednotlivé země zametaly pod koberec a spoléhaly na kurdské bezpečnostní složky. S tureckou invazí do Sýrie se ale vše mění a hrozí, že se stovky Evropanů opět pustí do války za teroristický „chalífát“.

Západní tajné služby mají o starost navíc. Nebezpečí, že turecká invaze do severní Sýrie pomůže na svobodu mnoha členům teroristické organizace Islámský stát a jejich rodinným příslušníkům, se o víkendu začalo měnit v realitu. 

Twitterový účet Rojava Information Center, který informuje o aktuálním dění v severní Sýrii, s odkazem na předáka věznice v Ajn Isa uvedl, že na svobodu se dostalo přes 850 lidí pobývajících v sekci pro cizince. Zdroj situaci popisuje jako velmi nestabilní, čísla ovšem nelze nezávisle ověřit.

Kurdský server Rudaw pak informoval o sobotním výbuchu nálože umístěné v automobilu blízko věznice s tisíci členy Islámského státu ve městě Hasaká. Už v pátek uteklo pět džihádistů z vězení v Kámišlí, které bylo dalším terčem tureckého bombardování.

Kurdské síly dosud střežily v severní Sýrii na 12 tisíc mužů i nezletilých, kteří jsou podezřelí z toho, že bojovali pod vlajkou samozvaného chalífátu. V táborech také pobývají desítky tisíc jejich rodinných příslušníků – žen a dětí. 

Z jedné z věznic, jejíž umístění úmyslně neprozradil, přinesl svědectví reportér listu The Times Anthony Loyd. Navštívil zařízení, v němž je ve špatných podmínkách drženo několik tisíc lidí. Podobně jako v neblaze proslulém Guantánamu mají na sobě oranžové vězeňské mundúry. V nich snášejí dusivé horko během dne i noční teploty klesající k nule.

„Všude je cítit pot, špína a beznaděj,“ píše britský novinář, podle něhož jsou cely tak přeplněné, že vězni musejí spát na boku, aby se do nich vešli. „Zdejší podmínky připomínají spíš koncentrační tábor než výkon spravedlnosti,“ poznamenává. „Nemáme žádná práva, ani ponětí o tom, co nás čeká,“ řekl reportérovi jeden ze zajatých Kanaďanů.

Situace v Sýrii

V přeplněných vězeních vládne zoufalství a beznaděj a zadržovaní muži se často pokoušejí o vzpoury. Pokud se jim podaří uniknout, je značně pravděpodobný jejich návrat do řad džihádistických bojovníků a další radikalizace.

Z celkových 12 tisíc vězňů tvoří cizinci něco více než třetinu. Většinu z nich zadrželi bojovníci SDF v únoru a v březnu poblíž města Baghúz, tehdejší poslední enklávy Islámského státu. Džihádisté mají rozličné národnosti, od občanů arabských států přes Kanaďany až po Evropany. Těch je ve věznicích údajně 1200. Zhruba pět set z nich mají být občané Francie a Belgie.

Zatímco Trump minulý týden prozradil, že USA nechaly přesunout na bezpečné místo dva ze čtveřice britských teroristů známých pod přezdívkou „The Beatles“, drtivá většina islamistů zůstala v kurdských vězeních – pro jejich strážce už ale přestali být prioritou, tou je teď obrana vlastních měst a domů, kde žijí jejich rodiny.

Evropské státy se ale ke „svým“ bojovníkům IS dlouhodobě nehlásí, některé je dokonce zbavily občanství. Francie před časem zkusila i jinou cestu – nechala 12 zajatců přesunout ze Sýrie do Iráku, o kterém je známo, že běžně vykonává trest smrti, což se také v případě několika francouzských občanů stalo. Popravy ale vyvolaly značnou kritiku a francouzská vláda už proto v této taktice nepokračovala.Britská ministryně vnitra Priti Patelová pro změnu prohlásila, že nedovolí návrat do vlasti ani jediného stoupence Islámského státu, ať už jsou britské závazky vůči mezinárodnímu právu jakékoliv.

Situaci by mohlo teoreticky řešit ustavení mezinárodního tribunálu, dohodnout se na něm je však velice složité a jak ukázaly procesy se zločinci z bývalé Jugoslávie, jedná se také o velmi nákladnou a zdlouhavou záležitost.

Sedm západoevropských států nicméně vyjednává o přesunutí svých vězněných občanů ze Sýrie do Iráku výměnou za značné finanční obnosy za každého z nich.

Strach z návratu bojovníků IS vzrostl zejména po vlně teroristických útoků v Evropě v letech 2015 a 2016, kterých se zúčastnili i někteří navrátilci. Část zemí nyní povoluje jen návraty žen s dětmi, některé pak pouze dětí. Problémem při návratu může být i mezinárodní povaha mnohých rodin – ženy přicházející například z Belgie či Francie se v Sýrii často vdávaly za další zahraniční bojovníky. V některých případech pak není jasné, která země by se rodiny měla ujmout.

Jak připomínají experti na terorismus Thomas Renard a Rik Cololsaet z belgického Institutu Egmont, Evropa zažila v posledních letech a měsících i neřízené návraty bojovníků ze Sýrie – několika z nich se podařilo dostat na území EU individuálně. V případě, že se tisíce radikálů ocitnou kvůli turecké ofenzivě na svobodě, podobných případů může přibývat. Anebo se zradikalizovaní vězni přidají k islamistickému odboji a budou bojovat buď proti blízkovýchodním vládám, nebo organizovat útoky na evropské cíle.

Oba experti proto doporučují spíše řízené návraty ze syrských a iráckých bojišť – islamisté tak budou pod větší kontrolou, státy a jejich instituce se na to ostatně v posledních letech dlouze připravovaly. Autoři v textu na blogu Lawfare zdůrazňují, že země mohou oba přístupy zkombinovat: část osob ze Sýrie repatriovat a ty, které podle nich představují to největší bezpečnostní riziko, poslat před irácké soudy. Dosavadní politika zametání problému pod koberec a spoléhání se na kurdské věznice podle nich musí skončit a státy by měly převzít zodpovědnost za občany, kterým kdysi nezabránily v odjezdu na syrská a irácká bojiště.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud