Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Drama migrantů ve Středomoří pokračuje. Do Španělska je převeze italské námořnictvo

Drama migrantů ve Středomoří pokračuje. Do Španělska je převeze italské námořnictvo

Více než šest stovek migrantů na palubě lodi Aquarius francouzské neziskové organizace SOS Méditerranée se přemístí na plavidla italského námořnictva, která je dopraví do Španělska. Migranty v neděli odmítly přijmout Itálie i Malta. Španělský premiér Pedro Sánchez nakonec v pondělí nabídl, že loď může přistát ve východošpanělském přístavu Valencie. Do Španělska, vzdáleného asi 1300 kilometrů, to jsou přitom nejméně čtyři dny cesty, na Aquariusu ale docházejí zásoby a loď má kapacitu pouze 550 lidí.

"Za chvíli přiveze na Aquarius zásoby italská loď," napsala SOS Mediteranée na twitteru. Římské velitelství záchranných prací "plánuje přemístit zachráněné osoby na italská plavidla a posléze společně zamíříme do Valencie," uvedla nezisková organizace.

"To znamená, že by už tak vyčerpaní zachránění lidé museli vydržet další čtyři dny cesty na moři. Vyzýváme, aby se upřednostnilo jejich bezpečí před politikou," napsala na twitteru organizace Lékaři bez hranic (MSF). "Lepší variantou by bylo zachráněné vysadit v nejbližším přístavu, odkud mohou být přepraveni do Španělska nebo do jiné bezpečné země," dodala organizace.

Ve svízelné situaci, kdy ještě nebylo oznámeno řešení, nabídl dnes brzy ráno předseda korsické výkonné rady Gilles Simeoni, že loď francouzské neziskové organizace může přistát s uprchlíky v jednom z korsických přístavů. V noci dodala zásoby na plavidlo Malta.

Na palubě lodi Aquarius je 629 uprchlíků, z toho 123 nezletilých bez doprovodu, dalších 11 dětí a sedm těhotných žen. Loď má kapacitu 550 osob. Itálie ji do přístavu nevpustila v neděli a obrátila se na Maltu, aby uprchlíky přijala ona. Malta ale uvedla, že záchranné operace se uskutečnily v mezinárodních vodách u Libye a koordinovala je Itálie, takže případ nespadá do maltské kompetence.

Italský ministr vnitra a vicepremiér Matteo Salvini z protiimigrační strany Liga naznačil, že Itálie hodlá znemožnit vjezd do svých přístavů i další lodi, kterou provozuje německá nezisková organizace Sea Watch a která v noci na pondělí vyzdvihla u libyjských břehů z moře kolem 800 migrantů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1