Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Drama se šťastným koncem: Lékaři popsali, jak se jim povedlo zachránit Skripala a jeho dceru

Drama se šťastným koncem: Lékaři popsali, jak se jim povedlo zachránit Skripala a jeho dceru

Zdravotníci, kteří zachránili někdejšího ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dceru Juliji, neočekávali, že oběti útoku toxickou látkou přežijí. Členové personálu nemocnice v britském Salisbury to uvedli v rozhovoru se zpravodajským serverem BBC.

Skripalovi zkolabovali na lavičce v Salisbury 4. března. Proč se tak stalo, zdravotnici z místní nemocnice zpočátku nevěděli. Klíčový moment podle vedoucí ošetřovatelky Lorny Wilkinsonové byl, když do nemocnice převezli se stejnými symptomy policistu Nicka Baileyho. Personál se začal obávat, jak velký může mít případ rozsah.

„Přecházeli jsme od dvou pacientů k něčemu, co se mohlo stát všeobjímajícím a co mohlo zasáhnout mnoho obětí? V tu chvíli jsme to opravdu nevěděli,“ vzpomíná Wilkinsonová.

Podle staniční sestry Sarah Clarckové, která měla tu noc službu, měl nemocniční personál obavy, že by se mohl také nakazit. V tom okamžiku ale nebyla přijata žádná „dodatečná preventivní opatření, která by ochránila (jejich) vlastní zdraví“.

Když se ukázala příčina otravy Skripalových, zdravotníci nepředpokládali, že se pacienti uzdraví. Klíčovými pro uzdravení byly podle nich urychlený převoz na jednotku intenzivní péče, podávání silných sedativ, která omezila možnost poškození mozku a rady a léčba navržená experty ze speciální laboratoře v anglickém Porton Downu.

Když byli Skripalovi nalezeni, lékaři nejdříve mysleli, že jde o předávkování opiáty. „Bylo nám pouze řečeno, že z pohotovosti převezou dva pacienty, kteří jsou v kritickém stavu,“ řekla Clarcková. Později však vyšla najevo Skripalova minulost a prošetřovala se možnost útoku.

Lékaři postupně vyloučili předávkování opiáty a uvědomili si, že vidí symptomy typické pro otravu nervově paralytickou látkou.

„Když jsme zjistili, že jde o toxickou látku, neočekávali jsme, že to přežijí...,“ uvedl doktor Stephen Jukes.

Silná sedativa mimo jiné umožnila Skripalovým tolerovat veškeré lékařské přístroje, ke kterým byli připojeni. Sedativa byla později omezena a oba pacienti podstoupili tracheotomii, tedy zákrok, při němž je vytvořen otvor do průdušnice kvůli zajištění dýchání.

Jakmile nabyli Skripalovi trochu vědomí, personál musel zvážit, co jim může říct, aniž by ohrozil policejní vyšetřování. Rozhodnout museli také, kdy je vhodná chvíle pro policejní výslech. „Tohle byli zranitelní pacienti, potřebovali nějakého obhájce a bez soudního příkazu jsme nemohli dovolit, aby se děli věci bez jejich souhlasu,“ uvedl Jukes.

Když byli Skripalovi stabilní a schopní mluvit, hlavním problémem zdravotníků bylo, jak povzbudit výrobu důležitého enzymu acetylcholinesterázy, který je nutný pro obnovení normálních tělesných funkcí. Tělo si enzym po zásahu toxickou látkou vyrábí samo, proces ale může trvat i několik měsíců. Při snaze najít správné léky pomáhali zdravotníkům externisté ze zařízení v Porton Downu.

Laboratoř, která je mezinárodně známa pro svůj výzkum chemických zbraní, provedla několik testů a přišla s návrhem nejlepší možné léčby. Zkusil se tak nový přístup k dobře známým postupům a rychlost, se kterou se oba pacienti uzdravili, byla příjemným překvapením, které prý doktor Jukes nedokáže vysvětlit.

„Valnou většinu zlepšení a úspěchů... způsobila velmi dobrá základní intenzivní péče,“ prohlásil doktor Duncan Murray, který zároveň ocenil výbornou týmovou práci zdravotnického personálu a skvělou péči a obětavost sester.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1