Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Efekt turecké ofenzivy proti Kurdům: 15 tisíc lidí muselo z domovů, statisíce civilistů jsou v ohrožení

Efekt turecké ofenzivy proti Kurdům: 15 tisíc lidí muselo z domovů, statisíce civilistů jsou v ohrožení

Asi 15 tisíc civilistů v severosyrské oblasti Afrín, kde 20. ledna proti kurdským milicím zahájila ofenzivu turecká armáda, bylo nuceno opustit své domovy. Ve zbytku provincie Halab (Aleppo) bylo vysídleno dalších asi 1000 lidí a bezpečnost zhruba 300 tisíc lidí v Afrínu zůstává ohrožena. V projevu k Radě bezpečnosti OSN to dnes řekla čelní představitelka OSN v oblasti humanitárních záležitostí Ursula Muellerová. Informovala o tom agentura AP.

Místní kurdská správa v Afrínu podle Muellerové omezuje pohyb civilistů a brání jim v útěku z oblasti. V sousední severozápadní provincii Idlib bylo od 15. prosince vysídleno více než 270.000 osob, uvedla.

Turecký ministr obrany Nurettin Canikli dnes v projevu k tureckému parlamentu řekl, že během operace v Afrínu přišlo o život pět tureckých vojáků a 24 jejich povstaleckých spojenců ze Svobodné syrské armády (FSA).

Turecká armáda nicméně podle Canikliho nemá v Afrínu na svědomí život ani jednoho civilisty. Ministr obrany rovněž odmítl obvinění kurdských aktivistů, že Turecko při operaci použilo mezinárodně zakázané zbraně, jako je například napalm či chemické a biologické zbraně. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v Sýrii dlouhodobě monitoruje, dnes s odkazem na místní zdroje uvedla, že v provincii Halab byli při bombovém útoku na turecký vojenský konvoj, který měl eskortu povstalců spřízněných s mezinárodní teroristickou sítí Al-Káida, zabiti dva turečtí vojáci. Turecká armáda útok nepotvrdila.

KurdovéKurdovéautor: Info.cz

Turecká vláda nadále trvá na tom, že operace v Afrínu je namířena proti "teroristům" ze syrské kurdské milice YPG a nikoliv proti civilistům, historickým, náboženským či kulturním strukturám, ani není jejím cílem zničit významné památky. V pondělí SOHR informovala, že při tureckém bombardování Afrínu byl poničen starověký chrám, který postavili Aramejci.

V současné chvíli v Sýrii podle odhadů OSN asi 13,1 milionů civilistů potřebuje ochranu a humanitární pomoc a asi 6,1 milionu z nich bylo nuceno opustit své domovy. Syrská vláda podle Muellerové v obklíčených oblastech ovládaných povstalci, jako je například východní Ghúta na okraji Damašku, brání v dodávání humanitární pomoci. V této oblasti v prvních deseti dnech roku podle ní bylo zabito nejméně 81 civilistů, včetně 25 žen a 30 dětí. Ačkoliv bylo koncem prosince z východní Ghúty ze zdravotních důvodů evakuováno 29 lidí, několik set dalších stále potřebuje lékařskou pomoc a 21 osob zemřelo, protože jim nebyla umožněna evakuace do zdravotnických zařízení.

1080p 720p 360p
Rozhovor se syrským Kurdem Rashidem Khalilem.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1