Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

EU pošilhává po společné armádě, Češi chtějí hrát hlavní roli

EU pošilhává po společné armádě, Češi chtějí hrát hlavní roli

EU chce posílit spolupráci mezi členskými státy v obraně a bezpečnosti. Česko se chce chopit příležitosti a stát se v tématu tahounem. Koncem týdne se Praha ocitne ve středu dění, protože se do ní sjedou evropské špičky, aby společně diskutovaly nejnovější návrhy, na jejichž konci může být i společná evropská armáda. Brusel je představí dnes. Podle informací redakce INFO.CZ se budou týkat financování evropské obrany. Dále bude na stole několik scénářů, kudy by se společné unijní iniciativy mohly v nejbližší budoucnosti ubírat.

„Obrana a bezpečnost je jednou z oblastí, kde můžeme ukázat sílu EU. Česká republika v tom chce hrát klíčovou roli,“ řekl novinářům pověřený státní tajemník pro EU Jan Král. I z tohoto důvodu se bude v pátek v Praze konat mezinárodní konference, na níž promluví evropské špičky v čele s šéfem Evropské komise Jean-Claudem Junckerem a „evropskou ministryní zahraničí“ Federicou Mogheriniovou.

„Jean-Claude Juncker své vystoupení v Praze chápe jako zásadní moment svého mandátu v oblasti obrany,“ uvedl dobře obeznámený zdroj z blízkosti Evropské komise.

Brusel má v plánu během dnešního dne předložit několik nových legislativních i nelegislativních návrhů, které se budou týkat právě posilování společné obrany a bezpečnosti v EU, na jejichž konci by v budoucnu mohla být i společná evropská armáda. Podle informací redakce by nyní mělo jít o detaily financování společné obrany prostřednictvím evropského obranného fondu a také o dokument, který má nastínit několik možných scénářů, kudy by se EU měla v obraně a bezpečnosti ubírat do roku 2025. „Všechny scénáře, s nimiž Komise počítá, jsou vysoce ambiciózní. Žádný z nich nepředpokládá nižší míru spolupráce, než kterou máme dnes,“ uvedl zdroj. Scénáře budou sloužit k další diskusi a vůbec poprvé se k nim politici vyjádří právě zítra v Praze.

„V první řadě se musíme bavit o efektivitě výdajů a penězích na zajištění vojenských kapacit. Nesmíme se v rámci Evropy dublovat. Společná evropská armáda je ale zřejmě zatím hudbou budoucnosti,“ zdůraznil jiný zdroj, který se pohybuje v blízkosti české vlády.

Diskuse o posilování vzájemné spolupráce v bezpečnosti a obraně mezi členskými státy EU začala před necelým rokem v souvislosti s nestabilní situací v blízkosti unijních hranic a také s plánovaným odchodem Spojeného království z EU. Velká Británie byla dlouhou dobu zemí, která serióznějším debatám o těsnější obranné spolupráci bránila. Dalším faktorem, který se na uvažování Evropanů podepsal, bylo zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.

„Co se týče obranné a bezpečnostní politiky v Evropě a v EU zvláště, tak situace je dlouhodobě neudržitelná. EU nežije v klidu a míru a vše kolem ní se zhroutilo. Zejména v takové situaci občané od EU očekávají, že bude něco dělat a zajistí jim bezpečnost,“ vysvětluje motivaci EU posilovat spolupráci v obraně vedoucí katedry evropských studií FSV UK Tomáš Weiss, který nedávno hovořil na semináři Eurocentra Praha k budoucnosti evropských ozbrojených sil. Situace je podle jeho slov neudržitelná také proto, že v současné době žádný ze států EU není obranyschopný sám o sobě. „Možná s výjimkou Velké Británie nebo Francie. Ale u nich je otázkou na jak dlouho,“ dodává.

Evropské státy vydávají na svou obranu mnohem méně než třeba Rusko nebo Čína. Podle informací Evropské komise EU (s výjimkou Velké Británie) utratila v roce 2016 jen 1,32 % z celkového rozpočtu určeného na obranu. To představuje polovinu toho, co do své obrany investují Spojené státy americké.

Obrana a bezpečnost představují oblast, v níž má EU omezené pravomoci a může zajít pouze tam, kam jí to umožní státy. „Osobně bych si přál, abychom měli funkční a schopnou evropskou armádu. Má to však obrovské množství ´ale´,“ říká k tomu velitel Nemocniční základny Armády ČR, který přednáší na CEVRO Institutu Jan Österreicher.

Mezi hlavní důvody, proč tu zatím nevznikla plnohodnotná společná evropská armáda, podle něj patří především ochota členských států se zapojit a sdílet své technologie s ostatními. „Problém by mohla představovat Francie, jejíž armáda je v Evropě nejsilnější, a jako jediná má jaderné zbraně. Budou Francouzi ochotni sdílet s ostatními svůj jaderný kufřík? Pravděpodobně ne,“ myslí si Österreicher.

Další otazníky pak podle něj visí nad tím, kdo bude společné armádě velet, kdo bude schvalovat operace a vysílat vojáky a také jakým způsobem bude armáda financována.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1