Evropa podle Trumpa: USA chtějí být silné, ale neprovokovat. Fort Trump je v nedohlednu | info.cz

Články odjinud

Evropa podle Trumpa: USA chtějí být silné, ale neprovokovat. Fort Trump je v nedohlednu

Svým voličům slíbil, že americké chlapce v uniformách vrátí ze zámoří domů. A že sníží výdaje Spojených států v zahraničí, neboť peníze jsou potřeba doma. Jak se tyto sliby daří prezidentovi USA Donaldu Trumpovi plnit? Opravdu Američané couvají z role světového četníka? A má Washington v zahraniční politice jasno, nebo jeho diplomaté jen hasí požáry, které založil jejich nevyzpytatelný šéf?

Více než dva roky se v souvislosti s Donaldem Trumpem řeší jeho nepříliš vyjasněný vztah k NATO. Americký prezident jednou navyšuje investice do armády a oceňuje alianční spojence, aby následně zasílal výstražné dopisy, v nichž hrozí stažením vojáků z Evropy. To když státy starého kontinentu nebudou vydávat alespoň domluvená dvě procent HDP na obranu. 

Trumpovy hrozby jsou rizikem především tváří v tvář ruské agresivní politice. Onen zmíněný dvouprocentní závazek se stal tématem v reakci na ruskou anexi Krymu a konflikt na východě Ukrajiny, v němž Moskva také sehrála významnou roli.

Trump, na rozdíl od svého předchůdce Baracka Obamy, chce, aby evropské země splnily limit okamžitě. Něco takového je ale fakticky nereálné a například Německo už dalo najevo, že z historických a společenských důvodů neplánuje vydávat dvě procenta HDP na obranu ani v budoucnu.

Máme se tedy skutečně obávat, že Trump zavelí k odchodu amerických vojsk, odmítne dodržet závazek vzájemné pomoci v rámci aliance a ponechá především země bývalého sovětského bloku na pospas mocenským abicím Kremlu?

Zatím takovému scénáři nic nenasvědčuje. Sám Trump je většinou nejhlasitějším kritikem nedodržování výdajů v době velkých summitů NATO, kdy je na stabilitu aliance upřena pozornost, a může tak získat politické body na domácí scéně. Zatímco loni v Bruselu hrozil dokonce zvýšením požadavku na čtyři procenta HDP, v září již svá slova mírnil a dodával, že se týkala především bohatých zemí, které by si mohly dovolit platit více a nečiní tak.

Americká armáda v EvropěAmerická armáda v Evropěautor: INFO.CZ

Trumpovi Poláci mu rozumějí 

O tom, že si je Bílý dům vědom své role v ochraně evropské bezpečnosti, ujišťoval naposledy v únoru viceprezident Mike Pence. „Pod prezidentem Trumpem budou USA vždy upřednostňovat americkou bezpečnost a prosperitu. Ale prezident ujasnil, jak se o tom všichni mohou přesvědčit každý den, že Amerika především neznamená Amerika sama,“ prohlásil Pence po setkání s polským prezidentem Andrzejem Dudou. 

Právě Polsko patří k premiantům, které Trump a jeho administrativa rádi vychvalují. Země s USA čile obchoduje. Vztah Varšavy a Washingtonu stojí na ochotě polské konzervativní vlády nakupovat americkou armádní techniku. A co víc, plní také Trumpem požadované dvouprocentní výdaje na obranu. Podobně nebo lépe už je na tom pouze zlomek evropských zemí – Řecko, Estonsko, Velká Británie, Lotyšsko, Litva a Rumunsko.

Poláci by si navíc dokázali představit ještě větší spojení s USA. Duda během své loňské návštěvy USA zahrál na Trumpovo ego, když představil myšlenku vybudovat v Polsku stálou základnu americké armády.

Jmenovat by se měla Fort Trump a Varšava by byla ochotná její vznik dotovat až dvěma miliardami dolarů (asi 45 miliardami korun). Přesunout by se do ní mohla řada vojáků nyní usídlených v Německu, kde je suverénně nejvíce evropských základen americké armády. A Poláci věří, že by na ni přišly i posily, které v Evropě ještě nejsou.

Trump sice myšlenku ocenil a americký Kongres pověřil ministerstvo obrany vypracováním studie, realizace Fort Trump je zatím v nedohlednu. Američtí vojenští experti dokonce upozorňovali, že peníze slíbené polským prezidentem by nemusely stačit.

Pentagon navíc musí kalkulovat i se symbolickým vyzněním takové akce. Je pravděpodobné, že Moskva by stálou základnu v tak těsné blízkosti svých hranic považovala za provokaci. Fort Trump by tedy nejspíše vedl k další eskalaci už tak napjatých vztahů.

Posílení americké přítomnosti v Polsku je ale reálné. Duda by si představoval navýšení o zhruba 4,5 tisíce vojáků. Tak smělé plány ale Washington nemá. Rozhodnuto ještě není, očekává se však, že by do země mohlo přijít alespoň tisíc posil.

Infografika: výdaje na obranu zemí NATO

Na Pobaltí nezapomíná, kolem Ukrajiny našlapuje

Polsko zároveň spolu s pobaltskými zeměmi loni hostilo jedno z největších aliančních cvičení. I to mělo být důkazem, že Spojené státy na Evropu nezapomínají. „Je to jasná demonstrace závazku a solidarity aliance,“ tvrdilo loni v červnu na začátku cvičení Saber Strike 18 velení americké armády v Evropě.

Pobaltí se na USA obrací podobně jako Varšava kvůli obavám z Ruska. Po dění na Ukrajině v roce 2014 se spekulovalo, že dalším cílem Kremlu budou právě malé země, které získaly nezávislost po rozpadu Sovětského svazu.

Trump si zranitelnost Pobaltí uvědomuje, přestože některými svými dřívějšími výroky lídry těchto zemí znejistil. Podle estonské veřejnoprávní televize ERR měl po loňském setkání s prezidenty Estonska, Lotyšska a Litvy dokonce slíbit rotaci amerických vojáků na jejich území. Američané už v Pobaltí byli, ale stáhli se poté, co tam svá vojska umístili jiní spojenci z NATO. Podobně jako Poláci, i zástupci pobaltských států volají po větší americké přítomnosti a rádi by hostili například systém protiraketové obrany.

Naopak velká opatrnost je vidět u přístupu americké administrativy k ruským vlivem nejpostiženější zemi – Ukrajině. Loni v květnu Kongres schválil 250 milionů dolarů (asi 5,7 miliardy korun) na vojenskou pomoc zahrnující především dodávky zbraní. Američtí vojáci na Ukrajině jsou, ale zaměřují se na trénink tamních bojovníků. O razantním zvyšování jejich počtu se ale ve Washingtonu neuvažuje.

Naopak přítomnost Američanů v Pobaltí roste. Během roku 2017 přibylo ve zmíněném regionu 4,5 tisíce aliančních vojáků. NATO a Pentagon se také více zaměřily na dění v tzv. Suwalském průmyku ležícím na hranicích Polska a Litvy poblíž ruského Kaliningradu, jenž je Kremlem silně militarizovanou částí Ruska.

Suwalský průsmyk bývá považovaný za slabinu NATO a například bývalý velitel amerických vojsk v Evropě Ben Hodges se domnívá, že pokud by Severoatlantická aliance nezvládla území ohlídat, výrazně by to pošramotilo její pověst.

INFOGRAFIKA DNE: Síla armád

Česká stopa: Mizerné dálnice a mosty

Právě vzhledem k vysoké koncentraci amerických vojsk v jedné části Evropy – na jihu Německa – USA v posledních letech věnují více pozornosti vedle vojenských cvičení na konkrétních územích také proveditelnosti rychlých přesunů z místa na místo. Kvůli tomu kladou velký důraz na infrastrukturu jednotlivých zemí.

Tady je asi nejviditelnější česká stopa. A vůbec není pozitivní. Zatímco český plán, jak dosáhnout splnění výdajového cíle do roku 2024, působí důvěryhodně, Američany v tuzemsku trápí zcela jiná věc. Česko disponuje chabou infrastrukturou a hrozí, že v případě konfliktu by stav místních dálnic, železnic a mostů výrazně zbrzdil přesun vojsk do Pobaltí. Země je přitom významnou trasou pro přesouvání vojenské techniky. 

A tak zatímco je z USA slyšet chvála na české vojáky v Afghánistánu a premiér Andrej Babiš vykládá, jak s Trumpem řeší bezesporu důležitý konflikt v Sýrii, z amerického ministerstva obrany a od armádních generálů jdou směrem k Česku i výtky.

„Pro přesun těžkých tanků jsou potřeba zpevněné mostní konstrukce. Nevěřím, že české železnice, dálnice a mosty zvládnou například průjezd tanků Leopard,“ komentoval Hodges loni v dubnu. I proto se za úřadování Trumpovy administrativy v Pentagonu objevují návrhy, aby se do výdajů na obranu počítaly i peníze, které jdou na infrastrukturní projekty. Nápad má ale také své kritiky, kteří argumentují, že by tak státy mohly plnit kritéria s pomocí projektů s bezpečností naprosto nesouvisejících.


V seriálu INFO.CZ o americké armádě ve světě již vyšlo:

Asie podle Trumpa: Postavit se Číně, tvrdě tlačit na KLDR a nechat si to zaplatit od spojenců

Blízký východ podle Trumpa: Sýrie je Rusů, Američany víc zajímá bohatý Záliv

Afrika podle Trumpa: Tady se vede válka s terorem, Američané bojují od obrazovek

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud