Evropský zelený úděl: Ambiciózní plány nové šéfky Komise narazí na odpor Visegrádu | info.cz

Články odjinud

Evropský zelený úděl: Ambiciózní plány nové šéfky Komise narazí na odpor Visegrádu

Premiér Andrej Babiš byl jedním z politiků, kteří v červnu zabokovali závazek Evropské unie stát se do roku 2050 klimaticky neutrální. Krátce poté, při výběru nástupce Jeana-Clauda Junckera ale podpořil Ursulu von der Leyenovou, jež má tento závazek jako jeden z hlavních pilířů svého programu a boj s klimatickými změnami považuje za největší výzvu dnešní doby.

Novou šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou někteří kritici odmítají s tím, že šla ve svém programu příliš na ruku zeleným a socialistům. Poukazují na tzv. Evropský zelený úděl (European Green Deal), jeden z hlavních pilířů jejího programu. Faktem ale je, že při přesvědčování zelených v Evropském parlamentu jí příliš nepomohl – europoslanci z frakce Greens/EFA ho považují za příliš měkký a dosavadní německou ministryni obrany nepodpořili.

Od Nového zeleného údělu AOC má ten evropský daleko

Co tedy Evropský zelený úděl obsahuje? Především je třeba říci, že i když svým názvem hodně připomíná Nový zelený úděl (Green New Deal), kterým se proslavila americká demokratka Alexandra Ocasio-Cortezová, nemá s tímto radikálně socialistickým návrhem levého křídla amerických demokratů nic společného. Zatímco americký plán zahrnuje například všeobecné „právo na práci s důstojným platem“, von der Leyenová v sociální části programu slibuje mimo jiné zavedení evropské minimální mzdy, a to podle zvyklostí v jednotlivých členských státech.

Stát se prvním klimaticky-neutrálním kontinentem světa (někdy se používá i výraz uhlíkově neutrální, pozn. red.) je největší výzvou a příležitostí naší doby, píše v programu nová šéfka Komise s tím, že potřebná rozhodnutí je třeba učinit teď. „Abych pomohla tohoto cíle dosáhnout, navrhnu během svých prvních 100 dní v úřadu Evropský zelený úděl, jehož součástí bude Evropský zákon o klimatu stanovící dosažení klimatické neutrality do roku 2050,“ slibuje.

To se zcela určitě nemohlo líbit vládám Visegrádu. Vždyť ještě na červnovém summitu společný závazek Unie k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 zablokovaly. Vůdcem „rebelů“ byl tehdy polský premiér Mateusz Morawiecki, k němuž se ale přidali i premiéři Česka, Maďarska a Estonska.

„Já si neumím představit, že v roce 2050 nebudou žádné emise,“ řekl premiér Andrej Babiš, podle něhož mají být unijní závazky „realistické“. Summit tak nakonec skončil kompromisním závěrem, že klimatické neutrality musí být k roku 2050 dosaženo „podle velké většiny členských zemí“.

Pařížská dohoda nestačí

Zvolením nové šéfky Komise by se ale evropské snahy zastavit klimatické změny měly urychlit. „Jsme na cestě ke splnění ambiciózních cílů Pařížské dohody. Potřebujeme jít ale ještě dále a rychleji, pokud to myslíme vážně s dosažením klimatické neutrality v roce 2050,“ píše von der Leyenová.

Čtyřicetiprocentní snížení emisí do roku 2030 považuje za nedostatečné a zdůrazňuje, že ke snížení emisí musí přispět každý občan i každý sektor. Komise proto navrhne rozšíření obchodu s povolenkami na námořní sektor a omezení finanční podpory aerolinkám – to by mohlo znamenat například v některých zemích hodně diskutované zdanění leteckého paliva nebo daň z letenky, kterou například nedávno schválili Francouzi.

Von der Leyenová každopádně slibuje, že systém povolenek rozšíří i do dalších oborů, jako je právě doprava nebo stavebnictví. Dalším krokem by mělo být schválení uhlíkové hraniční daně, jež by měla zabránit vyhýbání se zdanění pomocí vypouštění emisí v jiných státech.

Evropská unie se podle von der Leyenové má zároveň stát světovým lídrem oběhové ekonomiky (způsob hospodářství zhodnocující již existující výrobky recyklací, opravou, atd.) a čistých technologií.

Trilion eur investic do ekologického přechodu

V části zabývající se dalším financováním ekologického přechodu nová šéfka Komise vyzdvihuje roli kohezních fondů, navrhuje ale také vznik nového fondu určeného právě k tomuto účelu. Část Evropské investiční banky (EIB) by se pak měla přeměnit v novou Evropskou klimatickou banku – tu má ve svých plánech i francouzský prezident Emmanuel Macron. EIB už nyní do boje s klimatickými změnami směřuje asi 25 procent, v budoucnu by to mělo být až 50 procent.

Evropský trvale udržitelný investiční plán, který von der Leyenová slibuje, by měl v následujících letech podpořit ekologický přechod částkou 1 trilion eur.

V Evropském zeleném údělu nechybí ani část věnovaná biodiverzitě. Von der Leyenová chce, aby Evropa vedla svět v boji proti plastům na jedno použití. Připomíná v této souvislosti tvrzení, že v roce 2050 bude ve světových oceánech více plastů než ryb. Novou frontu ve válce proti plastovým odpadům pak hodlá otevřít zaměřením se na mikroplasty.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud