Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Exkluzivně z Kurdistánu: Chceme rozdělení jako v Československu, referendum už nic nezastaví

1080p720p360p

Zhruba čtyři miliony Kurdů se chystají v pondělí vhodit svůj hlas do volebních uren. Mají tak vyjádřit touhu po nezávislém státu. Právě toto hlasování je prvním krokem k osamostatnění Kurdistánu. Referendum se uskuteční, přestože se proti němu staví irácká vláda, sousední Turecko, Írán i USA. Očekává se, že většina voličů osamostatnění podpoří, ovšem najdou se i hlasité skupiny odpůrců. Co přesně se bude dít po referendu a jak radikálně do vývoje která strana promluví, zůstává velkou neznámou. Novinářky Markéta Kutilová a Lenka Klicperová přinášejí svědectví a postřehy přímo z místa.

„Už není nic a nikdo, kdo by nás mohl zastavit. Teď už je vše v rukou lidu,“ prohlásil v posledním apelu prezident iráckého Kurdistánu Masúd Barzání.

„Je to pro nás historický okamžik. Čekali jsme na to sto let. Všechny generace. Soužití s Araby v Iráku nám nepřineslo nic dobrého. Byli jsme vždy občané druhé kategorie. Až vhodím svůj hlas do urny, budu nejšťastnější člověk na světě,“ řekl nám Hamíd Darbandi, vedoucí odboru mezinárodních vztahů prezidentské kanceláře.

Autonomní irácký Kurdistán
Od roku 2014 je složen ze čtyř provincií na severu země. Na rozloze 41.700 km2 zde žijí asi tři miliony lidí. Hlasovat se má ale i v dalších oblastech, celkem se jedná o území o podobné rozloze jako ČR.

Podle Darbandiho by rozpad Iráku mohl probíhat stejně klidně jako dělení Československa. „Vystudoval jsem v Praze a vše jsem bedlivě sledoval, v tomto jste pro nás velkou inspirací,“ říká plynulou češtinou.

On sám očekává, že pro samostatnost bude přes 80% voličů. „Hned poté zahájíme jednání s iráckou vládou. Musí se vyřešit otázka hranic, ropy, vody, elektřiny, obrany, obchodu a podobně, ta jednání mohou trvat rok, dva,“ dodává.

Největším zklamáním pro Kurdy je odmítavý postoj USA, které vždy brali jako spojence, na jehož podporu spoléhali. Kurdové si naopak cení podpory Izraele i postoje Ruska, které mlčí. „To je zatím nejlepší reakce,“ připouští Dabandi.

Kurdská nezávislost
V referendu se má odpovídat na otázku: „Chcete, aby se kurdský region a kurdská území mimo oblastní správu staly nezávislým státem?“ Obdobné, ale zcela neformální referendum bylo i v roce 2005, nezávislost tehdy podpořilo 99 % lidí.

OSN vydala prohlášení, v němž vyjádřila obavy, že vznik samostatného Kurdistánu ohrozí boj se samozvaným Islámským státem: To je ale podle Darbandiho nesmysl. „Naši Pešmergové s IS bojují několik let a teď bychom měli přestat a nechat jim svoji zem? Nikdy,“ ujišťuje.

„Dal bych cokoliv na světě, abych mohl v rukou držet kurdský pas. Jsem už starý muž, ale klidně vezmu zbraň a půjdu bojovat. Byl to sen mého otce a já ho teď můžu žít,“ shrnuje svoje pocity další Kurd Bederchan Zaza. Referendum má ale i svoje odpůrce zejména mezi menšinami žijícími v Kurdistánu – Turky, Jezídy, křesťany a Araby. Dokonce i několik menších kurdských stran se vyjádřilo proti.

Kurdové
Kurdové v Iráku mají autonomní území a mají svůj parlament, vládu i armádu. Kurdské jednotky, takzvaní pešmergové, se významně podílely na bojích proti IS.

Lidé se bojí ekonomické krize i bezpečnostních problémů. Jak Irák, tak Turecko hrozí ekonomickými sankcemi, uzavřením hranic a vojenským zásahem. Ankara si pro jistotu těsně před hlasováním odhlasovala prodloužení možnosti armádní operace za hranicemi „Jsme připraveni na všechno, budeme se bránit, budeme bojovat, ale už nás nezastaví,“ ujišťuje Darbandi.

Mezi Tureckem a Kurdistánem panují silné ekonomické vazby, vzájemný obchod byl jen za prvních šest měsíců letošního roku okolo 5 miliard dolarů. V plánu je nový plynovod přes společnou hranici, který mají stavět ruské firmy. Tyto vztahy teoreticky mohou zabránit sankcím nebo dokonce vojenskému napadení Kurdistánu. Ve vzduchu je ale cítit velká nervozita, neboť nikdo nedokáže předpovědět, co bude po volbách.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1