Fico hraje o všechno. Nejen o politické, ale i trestněprávní přežití, říká slovenský expert | info.cz

Články odjinud

Fico hraje o všechno. Nejen o politické, ale i trestněprávní přežití, říká slovenský expert

Slovenský politolog Pavol Baboš je přesvědčený, že expremiér Robert Fico bude příští týden v parlamentních volbách hrát definitivně o vše. „S ohledem na různé kauzy, s ohledem na rozličné nahrávky, které se objevují ve veřejném prostoru, je velmi pravděpodobné, že by byl dříve nebo později vyšetřovaný, případně obviněný,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ. 

Hnutí Smer je s dvouletou přestávkou u vlády už čtrnáct let. Skončí podle vás po letošních volbách v opozici?

Trend ukazuje, že klesá podpora nejen Smeru, ale také koaliční Slovenské národní strany (SNS), takže to vypadá, že ano. Je pravděpodobné, minimálně průzkumy to naznačují, že Smer volby opět vyhraje, ale nebude mít dostatek koaličních partnerů k tomu, aby mohl sestavit většinovou vládu.

Ve volbách v roce 2012 obdržel Smer absolutní většinu mandátů a mohl vládnout, aniž by sestavoval koalici. Kde jsou příčiny toho, že za těch osm let ztratil tak velké množství voličů?

Vysvětluju si to tím, že toho moc nedělal. Vlády Smeru v letech 2012 až 2016, stejně jako v letech 2016 až 2020, byly ze všeho nejvíc vlády údržbářské. Pokud se vyskytl nějaký problém, tak ho řešili, nicméně pokud jde o velké veřejné sektory, jako jsou zdravotnictví, školství nebo doprava, neměli vizi, jak je rozvíjet. Prakticky nedělali aktivně nic, co by zlepšilo kvalitu života lidí.

Spíše ty systémy jen udržovali, proto o jejich vládách mluvím jako o údržbářských. Odpovídá tomu také jejich současná kampaň. Ani ta nemá vizi, je to opět kampaň negativní, která pouze varuje před opozicí. Nese se v duchu, že opozice sebere voličům jistoty, zatímco pokud vyhraje Smer, nic se nezmění. Ambice je prostá: udržet se u moci, nic ale neměnit.

Pokud jste v úvodu řekl, že Smer vyhraje volby, ale nebude mít s kým sestavit vládu, znamená to, že má v danou chvíli téměř nulový koaliční potenciál?

To slovo „téměř“ je tam důležité. Myslím, že minimálně Kotlebova LSNS by dokázala se Smerem spolupracovat. Stejné je to u koalice maďarských stran, také ony by myslím za jistých okolností spolupracovaly se Smerem. Je tu ale několik nejistot. Tou klíčovou je, že pokud se koalice maďarských stran nedostane do parlamentu, Smer a LSNS neposkládají aritmetickou většinu.

Označil byste dnes Smer za levicovou stranu?

Ne na sto procent. Smer má mnoho levicových prvků, spíše jde ale o tradiční levici pro manuálně pracující. To znamená zvyšování minimální mzdy, různé příplatky za víkendy a noční směny, vlaky nebo obědy pro školáky zadarmo. Je to tradiční program, který bere v ochranu manuálně pracující.

Pokud bychom se ale podívali do jiných zemí na západ od nás, existují tam levicové strany, které mají i modernější myšlenky. Moderní levice dnes znamená takové věci, jako je ochrana menšin nebo třeba tah směrem k environmentálním politikám. Ty Smeru absolutně chybí. Proto bych měl problém označit jej za stoprocentně levicovou stranu, natož za moderní levicovou stranu.

Pavol Baboš

V čem je situace na Slovensku podobná a v čem se naopak liší oproti roku 1998, kdy se konaly parlamentní volby, které byly de facto referendem o Vladimíru Mečiarovi?

Ta situace je odlišná především v tom, že dneska je Slovensko součástí Evropské unie. A já si neumím představit, že by Smer v případě, že by zůstal u moci, chtěl Slovensko dostat z EU pryč.

Druhá odlišnost spočívá v tom, že je tady obrovská nejistota, jak ty volby nakonec dopadnou. A to především v tom ohledu, kolik a které strany se nakonec dostanou do parlamentu. A zda neexistuje riziko, že by některá z nich nakonec navzdory předvolebním prohlášením se Smerem přece jen nespolupracovala.

„Robert Fico hraje o hodně, nejde mu jen o politické, ale do velké míry také trestněprávní přežití.“

V čem je to naopak podobné, je skutečnost, že volby se stávají namísto střetu vizí a programu opět pouhým referendem o jedné osobě. V případě Smeru to možná není jen o jedné o sobě, ale o jedné straně. Rozdíl je snad ještě v tom, že v roce 1998 proti sobě stály dva jasně vymezené bloky stran. Tehdy tady nebyla strana, která by byla nepřijatelná pro jeden i druhý blok. Dnes tady ale takovou stranu máme – minimálně v rétorické rovině s LSNS odmítají spolupracovat oba bloky stran.

Otázka je, jak to bude po volbách, zda Smer v tomto ohledu neotočí. Robert Fico hraje o hodně, nejde mu jen o politické, ale do velké míry také trestněprávní přežití.

Můžete to rozvést?

S ohledem na různé kauzy, s ohledem na rozličné nahrávky, které se objevují ve veřejném prostoru, je velmi pravděpodobné, že by byl Fico dříve nebo později vyšetřovaný, případně obviněný. Dnes je – pokud jde o politické kauzy – vyšetřovaný bývalý generální prokurátor, objevilo se video s ministrem financí první vlády Roberta Fica, který zároveň sloužil jako ministr dopravy jeho druhé vlády. Z toho vyplývá, že o mnohých korupčních kauzách věděli. Zrovna tak jasně vyplývá, že o nich věděl také Robert Fico. Pokud by se toho chytili vyšetřovatelé, případně by našli další důkazy, je vcelku snadno představitelné, že by byl Fico obviněn.

Jinými slovy mi říkáte, že v danou chvíli nejsou policie, vyšetřovatelé a možná ani soudy nezávislé na politické moci?

Neplatí to absolutně, nelze to říct o všech. Jsou tady vyšetřovatelé a prokurátoři, o kterých neexistuje mezi experty pochybnost, že jsou nezávislí. Ostatně vyšetřování vraždy Jána Kuciaka to potvrzuje. Jsou tady ale také jiné osoby, a o jejich nezávislosti lze úspěšně pochybovat. Jsou zde tací, kteří pozastavili příliš mnoho kauz. Nejlepším příkladem je Dušan Kováčik, šéf speciální prokuratury. Má pravomoc zastavit jakékoli stíhání speciální prokuratury, což také v minulosti opakovaně dělal. Přičemž ještě letos se bude měnit generální prokurátor, a příští rok se bude volit nový speciální prokurátor.

Kdo je bude měnit?

Volí ho parlament. Tedy jeho většina.

To znamená, že se v těchto parlamentních volbách hraje také o obsazení pozic prokurátorů…

Hraje se o obraz a fungování justice, hraje se o klíčové postavy soudního systému.

Pavol Baboš

Robert Fico čelí obrovskému tlaku. Smeru klesají preference. Mimo jiné na tom ale vydělává Kotlebova LSNS. Čím to podle vás je?

Z části je to tím, a potvrzují to sociologická šetření, že voliči Smeru přecházejí právě k LSNS. Mimo jiné si to vysvětluju tak, že Smer ještě v minulé vládě legitimizoval ve veřejném prostoru xenofobii, jistou formu rasismu a celkově nepřátelský postoj k menšinám. Myšlenky, které předtím možná zaznívaly v hospodách, najednou pronášeli vrcholní představitelé státu: premiér a jeho ministři. V důsledku toho se o tato tématech začal vést politický konflikt. To zde předtím nebylo. A je jasné, že pokud jde o rasismus, Kotleba je autentičtější.

Další věcí je obecně kulturní konflikt. A tady konzervativní a tradiční voliči nemají moc na výběr. Těžko mohou od Smeru přecházet třeba k Progresivnému Slovensku. A pokud si mají vybrat mezi Slovenskou národní stranou, která je v úpadku, a LSNS, které roste, jejich preference je jasná.

A co křesťanská demokracie, tedy KDH?

KDH nikdy nebyla silná strana, která by vyhrávala volby. Vždy se pohybovala maximálně okolo deseti procent. Její úpadek spočívá v neschopných lídrech. Byli nudní, nezáživní, vlastně to nebyli političtí lídři. Jejich současný předseda Aloiz Hlina je na tom přece jen lépe, těžko ale říct, kolik lidí se mu podaří přilákat.

„Hraje se o obraz a fungování justice, hraje se o klíčové postavy soudního systému.“

Do voleb zbývá přibližně týden. Očekáváte nějaké překvapení na poslední chvíli, nebo spíš výsledky, jaké naznačují průzkumy, které máme v době, kdy spolu mluvíme, k dispozici?

Pokud jde o číselný výsledek, myslím, že těch překvapení bude méně než před čtyřmi roky. Tehdy překvapil Kotleba, který se pohyboval několik týdnů před volbami okolo tří procent. Překvapila také Sieť, která oproti průzkumům klesla, a Sloboda a Solidarita (SaS), která naopak posílila. Letos je hlavní otazník v tom, že nevíme, které a kolik stran překoná pět procent hlasů, jež jsou nutné pro zisk mandátů. Může jich být všech šest, které oscilují okolo této kritické hranice, anebo taky tři z nich, případně žádná. Tady je tedy potenciál pro překvapení.

Jak hodnotíte výrok prezidentky Zuzany Čaputové, která řekla, že se setká s vítězem voleb, i kdyby to měla být Kotlebova LSNS?

Myslím, že se k tomu výroku nechala dotlačit vcelku nešťastným způsobem. Mohla pohodlně odvětit, že nemíní o výsledku voleb spekulovat. Na druhou stranu jsme parlamentní demokracie, a pokud by LSNS vyhrála volby, neexistuje nic snazšího, než se potkat s jejich předsedou a říct mu, že jsou sice vítězem, avšak pokud nemohou poskládat většinu, těžko je může prezidentka pověřit sestavením vlády. Nebral bych to její vyjádření až tak tragicky, jak se o tom tady psalo v některých komentářích.

Umíte si představit, že by jmenovala menšinovou vládu, která by se o hlasy LSNS opírala?

Neumím si to představit v tom ohledu, že nevím, kdo další by tam byl jako jejich partner.

Pavol Baboš

Pokud jsem vás dobře poslouchal, vychází mi z toho, že ty volby podle všeho nakonec neskončí patem v tom slova smyslu, že pokud všichni dodrží, co dnes říkají, půjde sestavit většinovou vládu…

Pokud všichni dodrží, co dnes tvrdí, volby by skutečně neměly skončit patem. Ale, jako skoro vždy, je možné, že budeme mít v parlamentu dvanáct stran, přičemž rétoricky stojí dneska devět proti třem. A my nevíme, pokud těchto devět stran bude mít většinu, tak zda se budou umět dohodnout na nějakém smysluplném kompromisu.

Co by podle vás dělala Zuzana Čaputová, pokud by se tyto strany dohodnout nedokázaly?

Myslím, že by udělala všechno pro to, aby je dostala k jednacímu stolu a dopomohla jim ke kompromisu. Naše ústava má samozřejmě nějaká pravidla, kdy mohou být vypsány předčasné volby. Já si ale myslím, že to nehrozí. Otázku, na kterou neznáme odpověď, a ani Zuzana Čaputová nám ji nedala, je, co udělá s ministry, jejichž strany se nedostanou do parlamentu. Tady může totiž vzniknout situace, že se bude o nové vládě jednat několik měsíců, během kterých bude v úřadu stará vláda, a tedy ministři, kteří budou mít nulovou legitimitu. V tom vidím problém.

Slovenské parlamentní volby na INFO.CZ:

• Marušiak: Je to špinavá kampaň. Z Kotleby je rival Smeru, pro jeho voliče není nepřijatelný

• Gyarfášová: Kotleba i Matovič těží z toho, že politici řeší hlavně sami sebe

• Slovenské volby: změnu chtějí všichni. Otázka je, zda řešení bude liberální, nebo radikální, říká Klobucký

• Schmarcz: Slováci na šikmé ploše. Jak si vede svoboda projevu?

• Vagovič: Fico nedokáže Kuciakovo jméno vyslovit a omluvit se. Vnímá jen, že přišel o moc

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud