Články odjinud

Francie si ze Sýrie přiveze džihádisty a potrestá je. Zabijte je, navrhuje opoziční poslanec

Francie si ze Sýrie přiveze džihádisty a potrestá je. Zabijte je, navrhuje opoziční poslanec

Odsoudit, uvěznit, nebo dokonce zabít? Francie bude muset v blízké době řešit osud 130 džihádistů, kteří se podle televize BFMTV vrátí v nejbližších týdnech do vlasti. Repatriaci někdejších bojovníků teroristického hnutí Islámský stát s rodinami ze Sýrie v úterý potvrdil ministr vnitra Christophe Castaner.

Francouzské úřady se obávají, že po odchodu dvou tisíc amerických vojáků ze Sýrie by Kurdové, kteří nyní zahraniční džihádisty zadržují, mohli tyto lidi propustit. Francouzské tajné služby by pak pravděpodobně ztratily jejich stopy, a proto je lépe je vrátit do vlasti a mít je pod kontrolou. Ještě před rokem přitom dávali francouzští diplomaté přednost souzení džihádistů v zemích, kde byly zadrženi – tedy pod podmínkou, že se dočkají standardního procesu včetně obhajoby.

„Všichni, kteří se vrátí do Francie, budou předáni justici. Pokud soudce dojde k závěru, že by měli být uvězněni – a to bude ve většině případů – budou ve vězení,“ ujistil teď ministr Castaner. Počet vrátivších se džihádistů ale odmítl upřesnit.

Topol Show - banner

Repartiují i ideologa džihádistů

Z celkového počtu 130 lidí, o kterých informovala BFMTV, tvoří údajně čtyři desítky muži, zbytek jsou ženy a děti. Mezi repatriovanými by měl být i Thomas Barnouin, kterého kurdské jednotky zajaly v prosinci 2017.

Tento islamistický ideolog je dobře známý tajným službám. V jihozápadní Francii byl členem salafistické skupiny, v níž figuroval například i Mohamed Merah, jenž v roce 2012 zaútočil mimo jiné na židovskou školu v Toulouse. Sám Barnouin byl ještě před svým odjezdem do Sýrie odsouzen ve Francii k pětiletému vězení.

Francouzské věznice se na příliv islamistických extremistů už několik let zařizují. Loni v lednu oznámil premiér Édouard Philippe zřízení 1500 míst, v nichž budou umístěni trestanci, u nichž se buď míra radikalizace posuzuje, nebo už byli označeni jako nebezpeční kvůli možnému násilí nebo získávání spoluvězňů k víře.

„Udělali jsme všechno proto, aby zradikalizovaní trestanci nemohli komunikovat s ostatními vězni a aby se nemohli dopouštět násilí nebo přesvědčování k víře,“ řekla loni při otevírání takové zvláštní sekce ve věznici Condé-sur-Sarthe ministryně spravedlnosti Nicole Belloubetová.

První čtyři měsíce úřady rozhodují, jak moc jsou trestanci nebezpeční. Posuzují je přitom psychologové, vychovatelé, ale i imámové a vězeňští poradci. Pokud usoudí, že nebezpeční jsou, putují na samotku, kde mají například i speciálně upravená okna, aby z cel nemohli nic vyhazovat ven. V případě, že nebezpeční nejsou, mohou se po čtyřech měsících přesunout mezi ostatní odsouzené.

Repatriace bývalých bojovníků Islámského státu nebo jiných radikálních skupin je ale i přes výše zmíněná opatření ve Francii kontroverzním tématem. Část veřejnosti i politiků z ní má obavy, zejména při zkušenostech s teroristickými útoky z minulých let.

Zabijte je, žádá poslanec Republikánů

Poslanec Republikánů Pierre-Henri Dumont dokonce v diskuzi v televizi Orange prohlásil, že by měli být zabiti. „Francie nemůže znovu přijmout osoby, které proti ní vztáhly zbraň. Francie má ještě jinou možnost, kterou je jejich likvidace,“ řekl. „Stalo se to už v minulosti a myslím, že člověk, který vztáhl zbraň na Francii, si už Francouzem být nezaslouží.“

Dumont mluvil o cílené likvidaci nebezpečných teroristů, k níž Francie kdysi přikročila v některých případech v Sýrii nebo Iráku, jak to ve své knize přiznal bývalý francouzský prezident François Hollande, jenž potvrdil, že příkazy k likvidaci podepisoval.

„Teď už vím, proč nikdy nemohu respektovat hodnoty Republikánů,“ opáčila mu Marie Christine Verdierová-Jouclasová, poslankyně vládního hnutí Republika vpřed! „Trest smrti byl zrušen,“ připomněla opozičnímu kolegovi s tím, že repatriovaní musejí být nejprve souzeni a posléze uvězněni, pokud spáchali zločiny.

Děti jako časované bomby?

Francie už během posledních dvou let repatriovala ze Sýrie a Iráku přes čtyři desítky dětí, které byly po příletu umístěny do psychopatologického centra nedaleko Paříže. Zde je pozorně sledují lékaři: „Posttraumatické problémy, nespavost, psychomotorické problémy, deprese… neviděli jsme zde jediné dítě, které by po třech měsících bylo v pořádku,“ řekl týdeníku l'Express psychiatr Thierry Baubet. „Všechny vykazují znaky utrpení a nutně potřebují péči.“

Bývalý pařížský prokurátor François Molins mluvil v médiích o dětech jako o časované bombě a zmínil, že některé byly svědky řezání hlav a byly zvyklé, že mají okolo sebe zbraně. „Kdybych si myslela, že to jsou časované bomby, změnila bych práci,“ řekla pod podmínkou anonymity jedna ze zaměstnankyň centra.

Z přicházejících dětí nebylo ale žádné dětským vojákem. Třetině z nich je totiž méně než dva roky a věk většiny nepřesáhl pět let. Cílem úřadů je umístit je v pěstounské rodině a co nejdřív zapojit do školní docházky.

Děti o svých traumatických zážitcích z válečné zóny obvykle příliš nemluví, další trauma ale zažívají hned po příletu, kdy je úřady oddělují od matek – ty jsou obvykle poslány rovnou do vazby. „Nejmladšímu byly tři měsíce a bylo kojené. Museli jsme ho brutálně odstavit, jiná možnost nebyla,“ líčí jedna z úřednic. Matka přitom bývá to jediné, co dětem zbylo, otec často padnul v bojích. Pěstounské rodiny pak mnohdy zažívají noční můry dětí, pláč a požadavky, aby je neustále někdo držel za ruku a byl jim nablízku.

„Vyřešit to co nejlépe také znamená připravit se na budoucnost. Co z nich bude, až dospějí, pokud je justice a sociální síť odsune stranou? Jsou to francouzské děti. Jejich uzdravení je v našem kolektivním zájmu,“ cituje l'Express Stéphana Troussela, poslance a šéfa rady départementu Seine-Saint-Denis.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud