Globální oteplování v přímém přenosu. Vlny veder nepoleví ani v budoucnu, tvrdí klimatologové | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Globální oteplování v přímém přenosu. Vlny veder nepoleví ani v budoucnu, tvrdí klimatologové

Globální oteplování v přímém přenosu. Vlny veder nepoleví ani v budoucnu, tvrdí klimatologové

Vyprahlé Řecko zasáhly mohutné požáry, při kterých tento týden zemřely desítky lidí. Francie kvůli vlně veder omezila provoz jaderných elektráren. A teploty přes 30 stupňů Celsia se nevyhnuly ani oblastem za polárním kruhem. Evropa však není jediná, která se potýká s extrémními vlivy počasí – změny pociťuje celý svět. Podle vědcůlidstvo sleduje dopady globálního oteplování v reálném čase a extrémy v počasí budou pokračovat i v nadcházejících letech.

„Tohle je tvář změny klimatu. Pokud by nebylo globální oteplování, určitě bychom nebyli svědky takových extrémů,“ varuje pro britský deník The Guardian expert na klimatické změny z Pensylvánské státní univerzity Michael Mann. Odkazuje tak na extrémní počasí, které zasáhlo Evropu od Řecka až k Severnímu polárnímu kruhu i celý svět od Severní Ameriky po Japonsko.

Podle vědců jsou současné vlny vedra způsobeny stavem proudění v atmosféře, které se nezvykle vyklonilo k severu a horký vzduch z jihu Evropy tak vystoupil daleko na sever. Proudění vzduchu v atmosféře ze západu na východ – označované jako tryskové proudění – se podle meteorologů obvykle vlní a dochází tak ke střídání teplého vzduchu z jihu se studeným vzduchem ze severu. V posledních měsících však zůstává ve stejné pozici.

Horký, suchý vzduch tak zůstává nad kontinentem déle, než je obvyklé. Podle odborníků je přitom pozastavení tryskového proudění v oblasti severní polokoule stále více spojené s globálními změnami klimatu – především rychlým ohřevem Arktidy a následným táním mořského ledu. Evropa tak zažívá extrémní vlny vedra, které si vybírají daň v podobě rozsáhlých požárů a ničení úrody.

„Dopady klimatických změn už nejsou tak mírné jako dřív. Vidíme, že se odehrávají v reálném čase a to, co se děje toto léto, je toho dokonalým příkladem,“ tvrdí Mann, podle kterého je velmi znepokojující, že se pro změnu situace dělá jen málo.

Souvislost mezi extrémním počasím a klimatickými změnami potvrzuje i řada dalších odborníků, včetně Rowana Suttona z britské Univerzity v Readingu. „Nikdo by neměl být ani trochu překvapený, že jsme v mnoha částech světa svědky rozsáhlých vln vedra a dalších souvisejících dopadů,“ říká pro Guardian s tím, že se globální oteplování odhaluje přímo před našima očima.

Na řadě stanic padají teplotní rekordy. V porovnání s historickými teplotami očekává extrémně horké léto například Velká Británie a vedro překonává rekordy také ve Švédsku. Severská země tento týden intenzivně bojovala s desítkami rozsáhlých lesních požárů naráz a nezbývalo jí, než požádat o pomoc své evropské sousedy.

Počasí ve světě (28.7.2018)Počasí ve světě (28.7.2018)autor: Climate Reanalyzer

Skutečnou tragédii však přinesl o pár dní později požár nedaleko Atén, kde se kvůli silnému větru a suché zimě i jaru plameny šířily nepředvídatelnou rychlostí. V plamenech tak zahynulo nejméně 87 lidí a astronomických výší dosahují také materiální škody. Rozsáhlé požáry kolem historického města v Řecku navíc v pátek vystřídaly bleskové povodně.

Kromě Švédska zažívají nezvyklá horka i další země severní Evropy – Norsko, Finsko nebo Lotyšsko, které také zasáhly požáry. A historicky nejteplejší květen mají za sebou i obyvatelé finského Laponska, kde je za vedro považováno už 20 stupňů Celsia, místní si však pomalu zvykají na teploty atakující třicítku. Například v Japonsku však začátkem týdne naměřili dokonce 41,1 stupně Celsia, čímž země překonala rekord z roku 2013. Extrémně vysoké teploty si v zemi vyžádaly už přes 40 lidských životů.

„Je důležité vědět, že jakékoliv vlny vedra jsou způsobené přírodou a v současnosti i člověkem. Jednoduše řečeno, změna klimatu způsobuje, že jsou tyto vlny tepla mnohem závažnější,“ tvrdí pro Bloomberg odborník Michael Wehner z americké Národní laboratoře Lawrence Berkeley.

Podle klimatologů však bude podobný ráz počasí běžný v následujících letech. „Oteplování bude pokračovat. V dalších desetiletích bude vln veder mnohem víc a některé budou mnohem závažnější, než jsou dnes,“ varuje Sutton pro server The Independent.

Odborníci proto vyzývají především ke snížení objemu skleníkových plynů v atmosféře. „Pokud tohle není něco, co byste chtěli zažívat každé léto, a chtěli byste léto raději o něco chladnější, přemýšlejte o tom, pro koho budete hlasovat v příštích volbách,“ říká pro Independent výzkumník klimatických změn na Oxfordské univerzitě Friederike Otto.

 

 

 

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.