Guaidóova diplomatka v Praze: Venezuela je narcostát. Lidé kvůli Madurovi jedí odpadky | info.cz

Články odjinud

Guaidóova diplomatka v Praze: Venezuela je narcostát. Lidé kvůli Madurovi jedí odpadky

Nouze, chudoba a hlad, který lidi nutí jíst odpadky. Tak líčí současné dění ve Venezuele Tamara Sujú, která před pěti lety získala v Česku azyl a dnes tu působí jako diplomatická zástupkyně vlády prozatímního prezidenta Juana Guaidóa. Ten je podle ní nadějí Venezuelanů na lepší život. „Žádáme o mírovou intervenci, která umožní, aby do země začala proudit mezinárodní pomoc,“ říká pro INFO.CZ, s nímž mluvila po debatě Anglo-americké univerzity v Praze.

Masivní informační a mediální blackout zmařil na přelomu dubna a května naděje venezuelské opozice, která se zatím naposledy pokoušela svrhnout režim Nicoláse Madura. Guaidó nechal osvobodit dalšího opozičního lídra Leopolda Lópeze a tvrdil, že získal podporu armády. Nakonec sám přiznal, že vojáků na jeho straně není dost.

„Od doby, co je Guaidó prezidentem, tu bylo několik signálů z části ozbrojených složek, které na svoji zodpovědnost vyhlásily, že podporují opozici. Měli jsme informace, že lidé v ozbrojených složkách čekají, aby oznámili, že se k podpoře opozice také připojili. Mysleli jsme si, že tato oznámení přijdou 30. dubna nebo 1. května, ale to se zatím nestalo. Výpadek informací zabránil lidem, aby reagovali tak, jak jsme čekali, že budou reagovat,“ vysvětlovala INFO.CZ Sujú.

Opozice ale i dále zkouší přesvědčovat venezuelské bezpečnostní složky, aby přestaly Madura podporovat.

INFO.CZ záměrně nepoužívá slova jako oficiální vláda nebo puč v souvislosti s opozičním pokusem sesadit Madura. Pojmy jsou nejasné a mění se podle toho, z jaké strany na konflikt hledíte. Z pohledu české vlády je legitimním prezidentem Guaidó, proto jeho aktivity nemohou být pučem, ačkoli česká i světová média tento pojem použila. Reálnou moc totiž stále drží Maduro, jenž zvítězil v loňských, podle řady západních i latinskoamerických zemí zmanipulovaných, volbách. V případě Guaidóa je tedy zřejmě nejpřesnější mluvit o opozici proti Madurovi.

V kontaktu s ministerstvem

Sujú patří do okruhu blízkých Guidóových spolupracovníků. V Česku získala azyl v roce 2014, kdy sem utekla před vyhrůžkami tajných policistů. V domovině pracovala jako právnička a advokátka. Zabývala se lidskými právy. Do Prahy jezdila popisovat dění ve Venezuele už předtím, než zde našla bezpečný přístav. V roce 2007 ji sem pozval exprezident Václav Havel. I kvůli jeho odkazu následně zvolila Česko jako zemi, v níž požádala o ochranu.

Ve snaze pomáhat politickým vězňům ve Venezuele pokračovala i po emigraci. Momentálně pracuje v CASLA Institute specializujícím se na dění v zemích Latinské Ameriky. A letos se nově stala Guaidóovou diplomatickou zástupkyní.

Sujú je v rámci své funkce mimo jiné v kontaktu s českou diplomacií, na níž ocenila, že vedle Guaidóa uznává i jeho diplomatické reprezentanty. Komunikuje s ministerstvem zahraničních věcí a pomáhá venezuelské komunitě v Česku. „Snažíme se poskytovat pomoc lidem z Venezuely, aby nemuseli žít se statusem ilegálního uprchlíka. Hledáme cesty, jak pro ně nalézt řešení například s prodloužením platnosti pasů,“ popisuje Sujú.

Pasy jsou totiž ve Venezuele drahé a stává se, že uprchlíci přijedou do ciziny s dokladem, který prošel, nebo mu platnost brzy vyprší. „Národní shromáždění požádalo demokratické země, aby automaticky prodloužily platnost prošlých venezuelských pasů o dalších pět let,“ upřesňuje pokusy věc řešit Sujú a dodává, že její mise je součástí Guaidóovy širší strategie pomáhat s humanitárními i právními problémy venezuelským emigrantům.

„Juan Guaidó od začátku vysílá své zástupce do zemí, kam Venezuelané uprchli, a kde je silná venezuelská komunita. Například ve Španělsku je mnoho případů dětí, které se narodily už tam. Španělsko na rozdíl třeba od Spojených států automaticky neuděluje těmto dětem občanství. Je toho mnoho, co mohou Guaidóovi reprezentanti vykonat v dalších zemích,“ konstatuje Sujú.

Restaurace třídí odpadky na jedlé a nejedlé

Šanci na odstavení Madura od moci vidí v rozpolcené armádě. Její generálové, kteří čerpají výhody režimu, sice zatím pevně stojí za Madurem, Sujú ale tvrdí, že opozice dostává signály o nespokojencích uvnitř bezpečnostních složek. Ona sama je v kontaktu s několika milicionáři, kteří Madura kritizují, ale zatím mu zůstávají věrní, protože jim služba zajišťuje alespoň malé dávky jídla.

V zemi jinak panuje masivní humanitární krize. Lidé umírají hladem. Z Venezuely v uplynulých čtyřech letech uprchly před nouzí a represemi více než tři miliony lidí. Odhady Organizace spojených národů (OSN) počítají, že číslo může do konce roku vzrůst na 5,3 milionu lidí. Krize dopadá na děti, které umírají hlady, podvýživa ohrožuje těhotné ženy i staré lidi. Venezuelu navíc trápí časté výpadky proudu, které omezují provoz nemocnic.

„Tři čtvrtiny nemocnic ve Venezuele uzavřely pohotovostní oddělení. Věci jako rentgeny, tomografy a další nefungují, protože nejsou peníze na jejich provoz. Nejsou dostupné prášky na cukrovku, kardiovaskulární choroby nebo třeba jen na bolest hlavy. Do Venezuely se vrátily nemoci jako malárie, tuberkulóza, obrna a žlutá zimnice, které jsme vymýtili. Řešily se očkováním už při narození, což nyní neexistuje,“ popsala na konferenci Anglo-americké univerzity Sujú, která situaci v domovině monitoruje a do Latinské Ameriky stále jezdí.

Světové agentury už před více než dvěma lety informovaly o případech rodičů, kteří se dobrovolně vzdávali dětí, jež nedovedli uživit. Sujú nyní tvrdí, že rodiny často stojí před volbou, kterému ze svých dětí dají najíst. „Zvažují, kdo má největší šanci na přežití a toho vyberou,“ říká s tím, že jídlo v mnoha případech neznamená čerstvé potraviny, ale odpadky, které lidé posbírají venku. Na stále zdražující nákupy v obchodech nemají peníze, některé zboží je zcela nedostupné. Mezinárodní měnový fond odhaduje letošní venezuelskou inflaci na 10 milionů procent.

Infografika: Chudá Venezuela

„Restaurace, které fungují, dávají před dveře popelnice a rozdělují odpadky na jedlé a nejedlé, aby lidé věděli, co mohou jíst a co ne. Vodu lidé nabírají z řeky, do níž se vypouštějí odpadky. Do té vody by neměli ani vstoupit. Doma nemáte elektřinu, jídlo, vodu ani internet. Vaří se na ohništích. Udělali jsme obrovský skok zpět v čase,“ dodala.

Mučení pod taktovkou Kuby

Podle opozice se Madurův režim dopouští zločinů proti lidskosti. Sujú před dvěma týdny absolvovala návštěvu brazilsko-venezuelské hranice, kde žije více než 900 vysídlených Pemónů, etnické skupiny venezuelských indiánů.

„Byli napadeni v den, kdy měla do Venezuely dorazit humanitární pomoc. Postavili se na hranici s transparenty pro Guaidóa a žádali vpuštění humanitární pomoci. Národní garda do nich začala střílet, osm lidí přišlo o život. K únosům došlo i ve vedlejší vesnici, bezpečnostní složky zapalovaly domy. Zpracováváme zprávu, kterou předložíme Mezinárodnímu trestnímu soudu,“ popisuje dění Sujú.

Caracas čelí opoziční žalobě i kvůli případům mučení a sexuálního násilí. Od chvíle, kdy se Maduro v roce 2013 dostal k moci, Sujú napočítala 650 případů mučení. Represe podle ní v současné době ještě zesílily. I proto Guaidó žádal země a společenství včetně Evropské unie, aby žalobu na Madurův režim podpořily.

Zločinů proti lidskosti se podle Sujú dopouští také Kuba, která podporuje Madura. Její síť tajných agentů působících ve Venezuele už od dob jeho předchůdce Huga Cháveze se podílí na represích a mučení. Právě Kuba je v regionu klíčovým hráčem, jejíž vliv na venezuelskou socialistickou vládu v lecčems překonává vliv velmocí Ruska a Číny.

Podle iberoamerikanisty a profesora na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy Josefa Opatrného, který se konference spolu se Sujú účastnil, získala Havana svoji pozici tím, že pomáhala Chávezovi ustanovit v zemi socialistický režim. A z rad kubánských poradců nyní těží i Maduro. Opatrný je proto pesimističtější než Sujú a nedomnívá se, že vítězství opozice je jen otázkou času.

„Kuba je vzorem pro Madurův a dříve Chávezův režim. To je velké nebezpečí. V roce 1960 si nikdo nedokázal představit, že režim v Havaně přežije dva roky a trvá dodnes. Myslím, že podobná situace je dnes ve Venezuele. Chávez hledal na Kubě inspiraci. Prakticky zlikvidoval demokratické instituce, soudní moc. A teď jsou členové těchto institucí Chávezovi stoupenci. Obávám se, že Madurův režim může fungovat i nadále,“ pravil Opatrný.

Chávisté nechtějí Madura ani Guaidóa

Opozice podle něj navíc nemá důvěru ani mnohých Madurových odpůrců. Právě tady hrají silnou roli chávisté, kteří současného prezidenta nemusí, zároveň by ale nechtěli předat moc opozici. Jako příklad zmínil uprchlého někdejšího generála Ramona Rangela, který v neděli sice nečekaně vyzval armádu k odporu proti Madurovi, Guaidóa ale nepodpořil.

„Mluvil jako chávista. Chávisté kritizují Madura, ale to je vše,“ pravil Opatrný s tím, že také sleduje, jak pod vlivem násilných zásahů Madurova režimu klesá ochota lidí účastnit se opozičních demonstrací. „Lidé jsou nespokojení, ale nejsou ochotní umřít v ulicích, kde jim nehrozí nebezpečí jen od vojáků, ale i od tzv. colectivos,“ zmínil Opatrný promadurovské ozbrojené skupiny žoldáků.

Sujú tvrdí, že lidé nyní čekají na poslední věc – až si budou moci dojít pro samotného Madura beze strachu, že budou zmasakrováni. Opozice by proto nyní uvítala další zahraniční sankce cílené na představitele režimu a jejich bankovní konta, které by měly pozici Madura a jeho stoupenců oslabit.

„Víme, že mají účty v evropských bankách, kde perou peníze,“ praví Sujú. „Máme zločinecký narcostát. Obecně státy bojují proti obchodníkům s drogami, my je máme u vlády. Máme kartel vojáků, kartel květiny, neboli Madurovy ženy, a kartel Chavezovy rodiny. Ukradli zhruba 385-500 miliard dolarů. To vše je v kapsách asi 30 lidí. Proto dnes je Venezuela v takové situaci,“ vypočítává diplomatka.

Bude Maduro následovat diktátora z 50. let?

Otázka je, zda by to byl dostatečný krok. Dosavadní sankce Madurovu režimu život zkomplikovaly, ale nevedly k jeho pádu. I proto americký prezident Donald Trump připustil, že by za jistých okolností mohla být řešením americká vojenská intervence. Jenže pro tu nemá administrativa podporu ani doma, ani u dalších latinskoamerických zemí.

Řada Jihoameričanů navíc nevnímá Spojené státy dobře a přímo ve Venezuele je na denním pořádku režimní protiamerická propaganda. Případná invaze americké armády do Venezuely by tak byla riskantní i pro opozici, kterou by s ní veřejnost spojovala.

Guaidó prohlásil, že na stole jsou všechny možnosti. Sujú jeho slova INFO.CZ potvrdila, dodala ale, že opozice by momentálně uvítala především mírovou pomoc, která by umožnila vstup humanitárních konvojů do země. Zásah Američanů nebo koalice více zemí nevidí jako pravděpodobný ani Opatrný.

Ten na konferenci vyjádřil naději, že Madurův konec by mohl přijít, pokud by zesílily manifestace a přidala by se k nim i policie a část armády. Maduro by tak následoval osud jiného venezuelského prezidenta Marcose Péreze Jiméneze, jehož režim provázely podobné rysy jako ten Madurův – inflace, korupce, potlačování médií a útlak oponentů, k němuž využíval tajnou policii. Péreze Jiméneze svrhli v roce 1958 nespokojení Venezuelané a mladí vojáci, kteří měli pocit, že se jim nedostává odměny za jejich službu.

Pokud by opozice zvítězila, začne podle Sujú okamžitě pomáhat postiženým humanitární krizí. „Už nyní diskutujeme s mezinárodními organizacemi, které čekají až skončí uzurpace. Státy vyčkávají s pomocí, aby nepadla Madurovi do rukou. Také chceme zvýšit produkci ropy. Do Chávezových dob byla PDVSA čtvrtou největší ropnou společností na světě. Teď jsme kvůli Madurovi navíc vázáni půjčkami od Číny, které musíme dvacet let splácet tím, že tam posíláme ropu,“ vysvětluje.

S nástupem opozice by také skončila praxe vyvlastňování a zabavování majetku. „Seberou vám celoživotní práci a nic nezaplatí. Je třeba se vrátit k ekonomickému systému, který zajistí právní jistotu. Plán transformace bude zaměřený na získání prostředků, které nám pomohou překonat humanitární krizi,“ uzavírá Sujú.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud