Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Holky, kluci, trocha rumu. Čeští piráti znovu bouří mezinárodní vody, ve světě už je znají

Holky, kluci, trocha rumu. Čeští piráti znovu bouří mezinárodní vody, ve světě už je znají

Česká historická plachetnice – replika lodi La Grace – zahajuje sezónu na prestižních námořních festivalech ve Francii. O víkendu si ji mohli prohlédnout návštěvníci přehlídky historických lodí v Sète, kde stála nedaleko legendární francouzské fregaty Hermione.  INFO.CZ při té příležitosti mluvilo s jejím kapitánem Josefem Dvorským.

Kde byla vaše loď přes zimu?

Přes zimu býváme v Africe na opravách. Nejen, že je to tam levnější, ale lidé tam především ještě umí pracovat se dřevem tradičními technikami, což potřebujeme. Takže jsme vyráželi přes Sardinii, Itálii, Korsiku až sem, kde jsme už potřetí na přehlídce historických lodí. Letošní sezónu budeme trávit hlavně kolem Francie a Itálie. Ročně ujedeme 10 až 12 tisíc námořních mil, skoro polovinu cesty kolem světa.

Afrika, Itálie, Francie… jak lidé reagují, když vidí loď ze země, která ani nemá moře?

Samozřejmě jsou překvapení nebo pobavení. Zároveň už se s La Grace plavíme deset let, takže už se o nás ví a mám radost, že i díky naší lodi už víc cizinců pozná českou vlajku.

Jak vás před deseti lety napadlo pořídit si pirátskou loď?

Kapitán jsem už od roku 1982, vždycky jsem toužil po velké lodi. Česká republika ale nemá námořní akademii, takže nemá ani cvičné lodě. Pořízení by vyšlo velmi draho, proto jsme se s partou kamarádů rozhodli si loď postavit vlastními silami. Se stavbou jsme začali v roce 2008 podle originálních plánů z 18. století a o dva roky později jsme vyplouvali.

Proč ta pirátská tematika?

To byla trochu náhoda. Neměli jsme na co navazovat v námořní historii, a tak jsme pořád hledali na internetu. Až jsme našli. Ukázalo se, že v 17. století jeden Čech, Augustin Heřman, emigroval do Holandska a pak do Ameriky. V Karibiku se stal váženým obchodníkem s tabákem a indigem. Jeho loď se jmenovala, jak jinak, La Grace. A stejný Heřman se pak stal i prvním českým korzárem. To se mi zalíbilo, i když jako námořník s pirátstvím nesouhlasím.

Takže nejde o plnění dávného dětského snu o pirátech?

Speciální vášeň pro pirátství nemám. Existují o něm dvě představy: jedna romantická, Karibik, slunce a rum, ta je z toho dětství, a pak ta současná, kdy piráti ze Somálska přepadávají lode s automatickými zbraněmi. Vždycky je to zlodějina, ale řekněme, že do určitého století v tom vidíme romantiku a od určité doby sprosté vrahy. My samozřejmě navazujeme na tu romantickou linku. Sám jsem byl v životě třikrát piráty přepaden, a to vážně legrace není.

Jak to probíhá?

Nemáte nic, člověk skončí ve slipech na nějakém ostrově a je rád, že přežil. Není to úplně legrace, piráty nemám rád, jen ty z Karibiku.

Kromě závodů a historických přehlídek loď používáte hlavně ke komerčním účelům. Vaše plavby jsou rok dopředu vyprodané, takže hra na piráty u Čechů pořád funguje?

Určitě, i když myslím, že pro Čechy je atraktivní i samotná plavba. Jezdí s námi třeba hodně starších lidí, kteří za socialismu nemohli cestovat a teď si na stará kolena plní sny. Mladým lidem se zase líbí aktivní trávení dovolené. Absolvují s námi výcvik, naučíme je vázat lana, lézt po stěžni, manévrovat s plachtami. Ve dne i v noci držíme hlídky. Posádka musí táhnout za jeden provaz, jinak by to nefungovalo. Je to zážitek po lidské stránce. Holky, kluci, trocha rumu a vznikají přátelství na celý život.

Kolik pasažerů berete?

Na lodi je pět stálých členů posádky: kapitán, bocman, kuchař, strojník a delegátka. Na plavbu bereme kolem třiceti lidí. Plují s námi lidé z celého světa, třeba sem do Sète přijela jedna holka až z Kamčatky. Černé pasažéry moc nepřijímáme, jen jednou jsme z Baleárů přivezli českého bezdomovce. Nic neměl, potřeboval si jet vyřídit doklady. Cestu si u nás ale musel odpracovat.

Různorodý kolektiv tedy tmelíte tím rumem…

Ve službě samozřejmě pít nemůžeme, ale jinak pořád platí, že pirát má mít v každé kapse rum a v každém přístavu holku… Družba rumem probíhá často i s posádkami dalších lodí. Ne ale vážně, jezdí k nám nadšení lidé, kteří si to chtějí užít, takže jsme nikdy nemuseli řešit, že by někdo nezapadl.

Dodržujete nějaké rituály?

Děláme něco jako vodácký křest pro námořníky. Po týdenním výcviku jim dáme napít mořské vody. To znamená, že odteď jste námořník a budete pít jenom rum. A slané vody už se nenapijete, protože vás ochrání Neptun.

Papouška doufám máte…

Samozřejmě, ze dřeva… teď máme navíc jednoho nového člena posádky, psa Merlina, kterému zemřela panička. Nejdřív jsme ho chtěli jen hlídat, ale už jsme si ho tak oblíbili, že s námi asi zůstane. Vždyť už s námi označkoval celou Evropu.

Na lodi trávíte deset měsíců v roce, je ještě něco, co vás dokáže překvapit?

Zážitků je spousta, osobně si potrpím na Karibské moře. Mám pocit, že tam naše loď patří, a když si tam užíváte slunce, teplo a rum, tak se vám vážně nechce vracet do Evropy. Ale pořád přichází spousta překvapení, třeba loni mě dojalo, když jsme se v jižní Francii u Toulonu potkali s velkým vorvaněm, který radostí vyskakoval do výšky a cákal kolem sebe.

Jaké jsou pak návraty do Čech? Závidí vám kamarádi?

Já už to mám naopak. Můj domov je na lodi a do Čech jezdím na dovolenou, za kamarády, na lyže. Můj život paradoxně vypadá jako celoživotní dovolená, ale musím pracovat, starat se o loď, cvičit námořníky, a to sedm dní v týdnu. To není pro každého. Spousta lidí dá přednost klasickému zaměstnání a jistotě. Já mám výhodu v tom, že rodinu vezu s sebou, takže mi nic nechybí. Teď už je to trochu těžší v tom, že syn musí do školy, takže se mnou není tak často. Ale zase doufám, že po mě jednou převezme velení lodi, vždyť už bych si po deseti letech pomalu zasloužil nástupce.

 

Skupinka cizinců v centru Prahy brutálně napadla číšníka. Šli na něj v sedmi, je ve velmi vážném stavu

Pražští kriminalisté hledají skupinu sedmi mužů, zřejmě cizinců, kteří v sobotu večer napadli číšníka na zahrádce restaurace ve Vladislavově ulici. Muž skončil ve velmi vážném stavu na jednotce intenzivní péče a podstoupil operaci hlavy. Za těžké ublížení na zdraví a výtržnictví hrozí pachatelům v případě odsouzení až deset let vězení.

Na webu zveřejnili policisté fotografie všech sedmi podezřelých i video z napadení, které se odehrálo na náměstíčku u obchodního centra Quadrio. Záběry najdete na konci článku.

Číšník se dostal do konfliktu s hledanými poté, co je upozornil, že nemohou na zahrádce konzumovat donesený alkohol. "Skupina sedmi mužů zaútočila na personál restaurace, jednoho číšníka povalili na zem a tam ho začali mlátit pěstmi a kopat do něj. Když poškozený zůstal bezvládně ležet na zemi, tak podezřelí z místa utekli na tramvaj číslo 14 a odjeli směrem na Karlovo náměstí," popsal napadení mluvčí policie.

Link

Kriminalisté na základě dosavadního vyšetřování předpokládají, že podezřelí jsou cizinci, kteří by mohli bydlet v hotelu, penzionu či jiném typu ubytování v Praze nebo okolí. "Proto prosíme především recepční a všechny jiné svědky, jestli muže viděli nebo vědí, kde by se mohli nacházet, ať kontaktují tísňovou linku 158," uvedl mluvčí.

4934827:article:true:true:true

4934826:article:true:true:true

4934825:article:true:true:true

-1