Hrozí nová válka Izraele s Hizballáhem. Tu poslední nepřežilo přes 1500 lidí | info.cz

Články odjinud

Hrozí nová válka Izraele s Hizballáhem. Tu poslední nepřežilo přes 1500 lidí

Izraeli hrozí válka na dvou frontách. Zatímco na jižní hranici vzdoruje radikálním skupinám z palestinského Pásma Gazy, ze severu na něj útočí pro-íránské síly. A to nejen z území Sýrie, ale nově i z Libanonu, pro který to může mít neblahé důsledky. Zažije Libanon další válku, do které zemi už podruhé zavleče pro-íránské hnutí Hizballáh? A proč libanonská armáda není schopna a zřejmě ani ochotna zabránit výbojům radikálů? Tady jsou odpovědi na základní otázky doutnajícího konfliktu.

Hnutí radikální šíitů Hizballáh v neděli vypálilo z jihu Libanonu na Izrael několik protitankových střel. Mířily na základnu a vozy židovské armády (IDF). Libanonští extremisté oznámili, že několik lidí zabili. Vojáci IDF, které cituje agentura Reuters, ovšem jakékoli škody a ztráty popírají. A ještě v neděli palbu opětovali. V pondělí dopoledne byl na hranici obou zemí ostražitý klid.

Kompilace snímků z videa zveřejněného Hizballáhem. Má zachycovat zásah izraelského armádního vozidla.Kompilace snímků z videa zveřejněného Hizballáhem. Má zachycovat zásah izraelského armádního vozidla.autor: AFP PHOTO/ HO/HEZBOLLAH MEDIA OFFICE

Hrozí konflikt přerůst v další válku?

Ano, i když k ní patrně nedojde hned. Bahrajn již vyzval své občany, aby Libanon opustili. Pesimisté se obávají opakování střetu z léta roku 2006. Hizballáh tehdy zaútočil na izraelské město Šlomi stejně jako okolní stanoviště a hlídky IDF. Několik Izraelců zabil, dva židovské vojáky navíc zajal. Izrael v odvetě zahájil bombardování Libanonu, především tedy jeho jižní části. Výsledkem bylo zřejmě až 1200 mrtvých libanonských civilistů plus stovky zabitých ozbrojenců. Židovský stát udává 44 zesnulých civilistů a 121 vojáků.

Kdo by se zapojil do případného konfliktu?

Na jedné straně je Izrael, který má podporu USA a Západu obecně. Nově za ním sice neveřejně, přesto jasně stojí také arabský i sunnitský Záliv. Případné války by se žádný z výše jmenovaných podporovatelů přímo nezúčastnil, na její vedení má Izrael dostatek vlastních kapacit.

Izrael

Hizballáh je v podstatě ideovým výhonkem íránských Revolučních gard, jejichž teokratický a sektářský pohled na svět do značné míry sdílí. Hlavním sponzorem a možným spolubojovníkem ve střetu s Izraelem by tedy byl Teherán, který se ale až dosud v podstatě vyvaroval přímých útoků na židovský stát. Hizballáh má rovněž podporu syrského prezidenta Bašára Asada. Pokud by došlo ke střetu na hranici Libanonu a Izraele, mohli by se do ostřelování židovského státu zapojit rovněž Íránci, či šíitské milice čerstvě usazené na jihu Sýrie, což je pro Izrael nepříjemná novinka vyplývající z vývoje na syrském bojišti.

Co (z)může libanonská vláda a armáda?

Libanonský politický systém je unikátním pokusem skloubit zájmy tři velkých i řady menších komunit. Co se hlavních etnonáboženských skupin týče, prezidentem je vždy křesťan z místní maronitské komunity. Premiérské křeslo systém rezervuje pro sunnitského muslima, zatímco šéf parlamentu pochází ze šíitského prostředí. Obecně pak platí, že společně instituce – klasickou armádu nevyjímaje – jsou touto rozrůzněností do jisté míry paralyzovány.

Hizballáh si i proto užívá volnosti jinde – třeba v Evropě – zcela nemyslitelné. Je vlivnou politickou stranou, která má v 128členném libanonském parlamentu 13 vlastních plus 17 spojeneckých zákonodárců. Hnutí si ale vytvořilo také vlastní vojenské jednotky, které o své vůli dokonce poslalo na zahraniční misi do sousední Sýrie, kde tito ozbrojenci bojovali po boku Asadovy armády a společně s íránskými gardisty. Milice Hizballáhu jsou dobře vycvičeny i vyzbrojeny, nejde o skupinky poloamatérských partyzánů.

Co se demografických dat týče, šíité obývají nejčastěji jih Libanonu (a shodou okolností i jih hlavního města Bejrútu). V těchto regionech proto Hizballáh fakticky vládne nejen po bezpečnostní, ale i civilní stránce. V praxi vedle milic Hizballáhu existuje ústavně nadkonfesní libanonská armáda zřízená státem, která však některá území vyklidila právě šíitským milicím.

Co (ne)dělá mise OSN?

Tzv. Prozatímní jednotky OSN v Libanonu (UNIFIL) jsou mírovými silami, které mají obnovit efektivní státní správu země právě na jihu Libanonu. Nicméně, pohybují se v hájemství Hizballáhu. Kritici vojáků OSN, mezi které patří i Izrael, proto tvrdí, že jednotky UNIFIL v praxi neplní účel mise, neboť nejsou schopny zabránit radikálnímu hnutí v jeho vojenských operacích.

„Vyzýváme vládu státu Libanon i jednotky UNIFIL, aby zamezily útokům, které na izraelské území podnikají Hizballáh a Írán,“ požádal dnes při setkání s kolegy z jednotek Spojených národů náčelník izraelského generálního štábu Aviv Kochavi. „Izraelská armáda je připravena na všechny možné scénáře,“ dodal velitel židovské armády, kterého citoval web The Times of Israel.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud